Tři kroky - obecný postup první pomoci

Z Metodika ZDrSEM
Přejít na: navigace, hledání

Autoři Robert Pleskot a Barbara Šimanovská

Tři kroky jako celek, detailně jsou rozepsány v Rozhlédni se, Reaguj, Rozmýšlej

Souhrn

  • Tři kroky: Rozhlédni se - Reaguj - Rozmýšlej
  • Univerzální postup řešení zdravotnické události
  • Návod, který poskytuje jistotu jak první pomoc zahájit a co je podstatné dělat

Výklad pro studenty

  • Tři kroky obecně:

Obecným problémem při poskytování první pomoci je začít. Druhý problém je začít správně. Lidé často nevědí, co mají udělat jako první, co je to nejdůležitější, a tak buď neudělají nic, nebo se naopak vrhnou do záchrany naprosto bezhlavě a bez rozmyslu, vystresovaní a s adrenalinem stříkajícím i z uší. Proto máme systém tří kroků - je to univerzální postup, návod k poskytování první pomoci. Říká vám, co udělat jako první, co jako druhé. Co je nejdůležitější a na co nesmíte zapomenout. Slovo "postup" znamená, že musíte jít postupně. Od prvního kroku ke třetímu, žádný nesmíte vynechat, přeskočit. Vracet se je občas nutné..

Každý krok má svůj název - Rozhlédni se, Reaguj, Rozmýšlej.

Každý krok má svůj začátek a konec, je jasně ohraničený. Vždy musíte vědět, v kterém kroku zrovna jste.

Každý krok je znázorněn trojúhelníkem - ten má tři vrcholy, tedy tři body.

  • První krok - Rozhlédni se!

Zastavte se, co nejvíc uklidněte a rozhlédněte se, co se stalo. Nehrozí žádné nebezpečí? Co se vlastně stalo? Nemůže se mi to stát taky? Kolik je zraněných? Většinou trvá vteřiny. Nehrozí-li nebezpečí, můžete přejít k druhému kroku.

  • Druhý krok - Reaguj!

zde řešíte život ohrožující stavy - reagujete na zhoršený stav vědomí, kontrolujete dech, pokud nedýchá, zahajujete resuscitaci. Zastavujete masivní krvácení. Tento krok je třeba mít naprosto zautomatizovaný, není v něm prostor na přemýšlení. V případě, že postižený odpovídá a nekrvácí, můžete přejít do třetího kroku.

  • Třetí krok - Rozmýšlej

Nehrozí žádné nebezpečí a postižený akutně neumírá - máte čas přemýšlet. Rozhodujete se, jestli je potřeba záchranku zavolat nebo ne. K tomu potřebujete zjistit více informací - vyptat se zraněného, sledovat jeho stav a pořádně zkontrolovat, jak zranění vypadá.

Příklady

Zkuste tento postup rovnou použít na prožitou simulaci (člověk venku v bezvědomí):

1, Rozhlédni se - zda nehrozí nebezpečí. Neběhá někdo kolem s nožem, pistolí? Můžu ke zraněnému jít blíž?Co se mu tady mohlo stát?
2, Reaguj - na ohrožení života. Zjisti stav vědomí, jestli dýchá a volej záchranku.
3, Rozmýšlej - jak se k tobě záchranka dostane, neustále sleduj dýchání.

A co takhle klíště? / odlehčovací vsuvka demonstrující univerzálnost tohoto postupu.

1, Rozhlédni se - možná má klíště ještě někdo další (třeba ty sám.. :) - je dobré se později prohlédnout.
2, Reaguj - postižený klíštětem komunikuje a masivně nekrvácí - výborně,můžeme do třetího kroku.
3, Rozmýšlej - jak nejlépe vyndat klíště, třeba kterým směrem otáčet...

Zlomená noha na sjezdovce do třetice

1, Rozhlédni se - jak se mu to stalo, je situace taková, že se může zranit někdo další, pokud s pacientem nebudu hýbat, nemůže do nás někdo narazit? Volal někdo horskou službu?
2, Reaguj - křičí, tedy dýchá a tepe mu srdce, kontrola nohy pod nohavicí kombinézy, zda postižený nekrvácí
3, Rozmýšlej - Voláme horskou službu nebo 155, je zima - izolujeme pacienta hlavně od země. Jak je dostupné místo, neměl by jít někdo naproti mávat?

Podklad pro dotazy studentů

Systém tří kroků vychází z systému WMA, obdobné postupy jsou používány paramediky po celém světě. Používané názvy se poněkud liší, obvyklé je zhodnocení situace, prvotní vyšetření, druhotné vyšetření.

Název Tři kroky, jejich aliterační pojmenování - ZDrSEM (R. Pleskot)

Kdy vlastně voláme 155? Můžeme ve všech třech krocích. V prvním, pokud je mechanismus úrazu zcela jasný a stav pacienta v dané situaci obtížně zjistitelný (kvůli množství pacientů nebo hrozícímu nebezpečí). V druhém, pokud jsou změny v dýchání nebo vědomí. Ve třetím kroku voláme 155, pokud jsme odhalili závažný stav i když (dosud) nejsou změny v dýchání nebo vědomí.

Metodika pro lektory

Celé téma trvá zhruba max. deset minut, spíš méně.

Cílem je krátce představit účastníkům systém tří kroků - aby získali hrubou představu, o čem se mluví. Nepočítejte s tím, že ho opravdu pochopí, to přijde až praxí v simulacích a po výkladu všech třech kroků. Během celého kurzu je při výkladu a nácviku vhodné zdůrazňovat, ve kterém kroku se nacházíme.

Je nutné si zapamatovat názvy jednotlivých kroků, proto to několikrát zopakujeme a doprovodíme to opravdovými kroky vpřed, a hranice jednotlivých kroků - mezi 1. a 2.:nehrozí nebezpečí a mezi 2. a 3.: akutně neumírá.

Poněkud obsáhlý poslední výstřel a další výkřiky

  1. Rozhlédni se po situaci - základní otázka: Nehrozí mi nebezpečí ?
  2. Reaguj na poruchu vědomí, dýchání a stříkající krvácení - základní otázka: Umírá teď ?
  3. Rozmýšlej co dál - základní otázka: Jak se ke mně dostanou ?
  • Reaguj jak robot! (rychle a s rutinou)
  • První krok je krok vzad!


Autoři Robert Pleskot a Barbara Šimanovská

NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY NA KURZECH ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem