Bolest na hrudi - podezření na infarkt

Souhrn:

• Jakákoli bolest od pasu nahoru může být od srdce!
• Co to znamená?
• Co dělat? Volat 155, acylpyrin a klid!

Jak to vypadá?

Jakákoli bolest na hrudi je vždy riziková! Od pasu nahoru totiž může být od srdce. Často je provázena dušností – pocitem, že člověk nemůže dodechnout, že mu chybí vzduch a není schopen říct souvisle celou větu. Zkrátka – špatně se mu dýchá. Dále se může přidat bledost, opocení, pocit na zvracení nebo zvracení.

Bolest může být různá!

Podle učebnic by měla bolest "od srdce" vypadat typicky: tupá, za hrudní kostí a vyzařuje do levého ramene. Bolest se obvykle rozvíjí v průběhu minut, je nezávislá na poloze těla, na dýchání, výrazně se nezhorší po zatlačení v místě bolesti a nemá vztah k pohybu. Může vypadat i jinak – lidé ji často popisují jako tlak, svírání nebo pálení za hrudní kostí, další možnost je velice nepříjemně vnímané bušení srdce. Může mít i netypické umístění – vyzařovat do pravého ramene, do krku, dolní čelisti, mezi lopatky, do zátylku, zad, nadbřišku. Nenechte se zmást.

Co se v těle děje?

Nejčastější závažná příčina bolestí na hrudi je způsobena postižením srdce. Srdce je sval jako každý jiný a jako takový potřebuje zásobovat krví. Ta přináší kyslík, energetické substráty a odnáší zplodiny metabolismu. Problém nastává ve chvíli, kdy se céva, která krev přivádí, ucpe. Srdce není dostatečně prokrvené a sval začíná odumírat. Rozsah poškození závisí na několika faktorech - jak velká céva a kde se ucpala (postižený může během pár minut ztrácet vědomí a přestane dýchat nebo může relativně v klidu čekat na záchranku s „pouhou“ bolestí na hrudi), jak rychle se postižený dostane do nemocnice, kde mu bude poskytnuta adekvátní pomoc.

Co s tím?

Do člověka nevidíme, a proto nikdy nemůžeme spolehlivě vyloučit, že bolest není od srdce, proto vždy voláme 155. Postiženého je potřeba uklidnit, posadit a nedovolit mu žádný pohyb. Ten zvyšuje srdeční frekvenci (srdeční práci) a tím ještě prohlubuje poškození. Má-li postižený pro tyto případy léky, přineseme mu je, ať si je sám vezme. Dále mu můžeme nechat rozžvýkat jednu tabletu Acylpyrinu. Je to lék, který snižuje krevní srážlivost („ředí krev“). Zabraňuje zvětšování sraženiny, která ucpává přívodnou cévu a zlepšuje se proto průtok krve srdcem. Nevyléčí, ale může pomoci, aby se situace ještě víc nezhoršovala. S postiženým zůstaneme a kontrolujeme jeho vědomí a dech.

Bubliny a výkřiky:

Jakákoli bolest od pasu nahoru může být od srdce!

Metodika:

Celé téma lze začít mikrosimulací 1:1 Všichni simulanti mají společnou bolest na hrudi, která nemizí a začala náhle. K tomu můžeme každému z nich přidat nějaký rizikový faktor. Někdo z nich kouří, někdo se léčí s vysokým tlakem, někdo bere léky na cholesterol, někdo si zrovna užíval sexu... Všichni účastníci by měli dojít k tomu, že je rychle potřeba volat 155.

• Historka o pánovi, který se rozčiloval

Podklady pro dotazy:

Co ještě by nás mohlo na hrudníku bolet?

• Páteř – bolest má spíš bodavý charakter a existují úlevové polohy (v některé poloze je bolest lepší, v některé horší)
• Skloubení hrudní kosti a žeber – pokud na místo bolesti zatlačíme, bolest se zhorší.
• Ramenní kloub – bolest se zhoršuje při pohybu, popř. po zatlačení na bolestivé místo.
• Jícen, žaludek – vazba na jídlo či polohu těla.
• Plíce – bolest je horší při nádechu, více jsou vyjádřené dechové obtíže.

Trocha patofyziologie:

Ateroskleróza neboli hezky česky kornatění tepen, je proces, který postihuje cévní stěnu, zužuje její lumen a zvyšuje pravděpodobnost infarktu. Vysoký krevní tlak může porušit cévní stěnu. Tuky (které jsou v krvi často zvýšené u obézních lidí) začnou pronikat do cévní stěny a usazovat se tam. Dráždí cévní stěnu a ta reaguje tvorbou vaziva. V dutině se začnou tvořit vazivové pláty v centru bohaté na tuky. Tyto pláty se postupně zvětšují a mohou cévu úplně uzavřít, nebo prasknou a v poškozeném místě se začíná tvořit krevní sraženina, která cévu uzavírá. Případně se některý plát utrhne a putuje s krví dál, utržený plát se v užší části zasekne a opět dojde k ucpání.

Rizikové faktory:

Existují tzv. rizikové faktory, díky kterým se zvyšuje pravděpodobnost, že bolest na hrudi je opravdu od srdce. Některé může člověk sám během svého života ovlivnit. Patří mezi ně obezita, vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka. Zbylé neovlivníme. Je to věk, pohlaví a rodinná zátěž.

Proč jsou rizikové?

• věk – změn ve stěně cévní postupně přibývá s věkem, začínají již v dětství, klinicky se onemocnění ale projeví až v dospělosti. Křivka výskytu infarktu pak s každou dekádou stoupá.
• pohlaví – ženy jsou chráněny pohlavními hormony, hlavně estrogenem, tudíž před menopauzou je u nich výskyt infarktu vzácnější. Poté se četnost výskytu u obou pohlaví vyrovnává.
• rodinná anamnéza – zajímá nás jestli se někdo z rodiny neléčí se srdcem, postižený může mít pro infarkt vrozené předpoklady
• vysoký tlak krve – namáhá stěnu cév. Čím víc je céva vysokým tlakem zatěžována, tím větší riziko, že dojde k jejímu mechanickému poškození.
• obezita – „špatný“ je zejména LDL cholesterol. Skoro každý obézní má LDL cholesterol vysoký. Existují ale i hubení lidé, kteří mají vysoký cholesterol. U nich je to dáno vrozenou poruchou. Pokud dojde k poškození cévní stěny, cholesterol se zabudovává dovnitř a vznikají ateromové pláty.
• kouření – kouření se na celém procesu aterogeneze také podílí. Navíc po každé vykouřené cigaretě se nám cévy na nějakou dobu stahují. Nenechte proto člověka s bolestí na hrudi kouřit. Stažená céva znamená menší prokrvení srdečního svalu a prohloubení poškození.
• cukrovka – u cukrovkářů je až 3x větší riziko vzniku infarktu. Jejich cévy jsou dlouhodobě poškozované zvýšeným množstvím cukru v krvi.

Léky které by mohl mít postižený u sebe: Jsou to léky ze skupiny nitrátů, mají různé firemní názvy - Isoket, Nitromint, Nitrospray, Nitrangin, Cardiket, Dinisin... Uvolňují NO, který roztahuje cévy. Sníží se tím tlak krve a zlepší se plnění srdce. Nejčastěji jsou ve formě sprejů, které se stříkají pod jazyk. Účinek se dostaví za 2-5 minut. Dávku lze 2-3x opakovat po pěti minutách.

Lidí, kteří se léčí se srdcem tenhle lék u sebe mají a ví, jak a kdy ho aplikovat. Berou si ho, například, i když čekají nějakou vyšší fyzickou zátěž (např sex :)) Pozor nitráty se nesmějí podávat po požití viagry! :) Také se nadávají, pokud má postižený systolický tlak nižší než 100mmHg. Ještě by už tak nízký tlak snížily.

Hlavními příznaky předávkování jsou: pokles krevního tlaku pod 90 mmHg, bledost, pocení, nitkovitý puls, vysoká tepová frekvence, bolesti hlavy, slabost, závratě, pocit na zvracení, zvracení, průjem. Methemoglobinémie (přítomnost hemoglobinu, který není schopen přenášet kyslík) byla zjištěna u pacientů, kteří byli předávkováni jinými organickými nitráty. V průběhu biotransformace isosorbiddinitrátu se uvolňuje ion, který indukuje methemoglobinémii a cyanózu s následnou tachypnoí, anxietou, ztrátou vědomí a zástavou srdce. Nelze vyloučit, že předávkování isosorbiddinitrátem může způsobit i tento nežádoucí účinek. Při předávkování velmi vysokými dávkami se může zvýšit nitrolební tlak. To vede k řadě cerebrálních symptomů.

Kdy člověk dostává infarkt? Dostat infarkt může člověk kdykoli a kdekoli. V klidu, ve spánku, při obědě... Může napomoci zvýšená fyzická práce, rozčílení, stres. Naprostá většina infarktů vzniká v klidu.

Můžeme se opravdu při infarktu zachránit kašláním? - Jedná se o hoax (zpráva, lavinovitě se šířící po internetu od roku 1999) Stručná odpověď: Ne je to naopak nebezpečné, nedělejte to.

1. Kdo dokáže zpozorovat a hodnotit svoje bolesti na hrudi nemá ještě zástavu srdeční.
2. Pokud začnete při nastupujícím infarktu intenzivně kašlat, určitě poškozené srdce přetěžujete a můžete zástavu vyvolat.
3. Při skutečné zástavě srdeční může kašlání prodloužit zbývající dobu zachovalého vědomí z 10 vteřin na 20. Rozhodně nemůže kašlající skoromrtvý dojet do nemocnice.

Vykašlejte se na kašlání, zastavte a volejte o pomoc.

Internetová vyvracení tohoto mýtu:

Robert Pleskot

Ondřej Franěk

Zajímavosti:

• Pokud človeka s infarktem začneme resuscitovat do 3 minut má šanci na přežití 60%. Pokud začnu po třetí minutě šance, že umře 60%.

Cobba et al., Dítě

• Až 10% infarktů je klinicky němých, tzn. člověk necítí žádné obtíže. Výskyt roste s věkem postiženého.

Autoři Líba Ourodová a Karel Štěpánek

http://wiki.zdrsem.cz/wiki/Bolest_na_hrudi ZPĚTNÝ ODKAZ NA INTRAWIKI