Druhý krok - cizí těleso v dýchacích cestách
Autoři Hana Středová a Barbara Šimanovská
Obsah
[skrýt]Souhrn tématu pro studenty
Zaskočení, dušení cizím tělesem je velmi častá věc, která ale může vést i k zástavě dechu a nutnosti resuscitace postiženého. Nejvíce ohrožení jsou děti do 4 let a starší lidé. Dokud postižený kašle nahlas, nadechuje se, reaguje - podporujte ho v kašli, můžete zkusit praštit do zad - mezi lopatky. Pokud sípe, kašle téměř neslyšitelně a nemůže se nadechnout, střídejte pět úderů mezi lopatky a pětkrát zkuste Heimlichův manévr. Pokud dojde ke kolapsu postiženého - zhroutí se k zemi, je fialový a nedýchá, je nutné zavolat záchranku a zahájit resuscitaci.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Dušení cizím tělesem je relativně krátké téma, trvá cca 10 minut. Důraz dáme na předvedení a popř. nácvik úderů mezi lopatky, správný Heimlichův hmat a také na zákeřnost nejzávažnějšího "zaskočení" - postižený není hlasitý, jen vyděšeně kouká, sípe a brunátní, gestikuluje, a po chvíli se kácí k zemi.
Výklad pro studenty
Skripta strana 17
Jak k tomu přijdu - prevence
Prevence pro děti: Zejména pro děti do 3 let jsou ústa jedním ze základních poznávacích smyslů. Nebezpečné jsou hlavně oříšky, malé bonbóny, slupky od ovoce (přilepí se na dýchací cesty a fungují jako záklopka). Dále hračky a malé předměty - korálky, kindervajíčka, kamínky, igelitové sáčky (ukousnutý růžek igeliťáku funguje opět jako záklopka), odtržené, či ulomené malé části hraček. U starých lidí je časté zaskočení jídlem - často nejsou schopni jídlo dostatečně rozkousat.
Jak to poznám
Náhlý začátek, obvykle při jídle či při hraní. Postižený kašle - buď hlasitě, záchvatovitě, s pauzami na nádech, nebo naopak slabě, sípavě. Může na nás zoufale koukat a živě gestikulovat. Barva v obličeji - nejprve rudá, brunátná, pak modrošedá. Stav může nakonec vést až k poruše vědomí, bezvědomí a zástavě dýchání.
Co s tím - první pomoc
Zeptejte se - dusíš se? Chceš praštit?
Hlasitý kašel, je schopný se nadechnout a odpovědět:
Pokud člověk nahlas kašle, mezi kašláním se nadechuje, a je schopen slovně odpovědět, situace není tak závažná. Můžeme zkusit údery mezi lopatky, pokud si to přeje, necháme ho se o něco opřít a podporujeme ho ať pořádně kašle. Kašlání je zdaleka nejefektivnější způsob, jak se cizího tělesa zbavit. Pečlivě kašlajícího sledujeme - stav se může kdykoli zhoršit.
Dítě do 1 roku vezmeme na předloktí jedné ruky, obličejem k zemi, hlavu níže než tělo. Dlaní podepřeme bradu, prsty chytneme čelist, ale pozor abychom netiskli krk. Zkoušíme údery mezi lopatky.Dítě starší 1 roku podepřeme kolenem (výprasková poloha) a postupujeme stejně.
Problém je ve chvíli, kdy se dýchací cesty zablokují úplně - kašel je tichý nebo žádný, člověk se snaží sípavě nadechnout, vyděšeně na nás kouká, může gestikulovat a svírat si krk. Tady je zapotřebí naší okamžité akce, postižený je akutně ohrožen na životě!
Tichý kašel, sípe, nemůže se nadechnout - u dospělého:
Postiženého předkloníme, jednou rukou podepřeme zepředu a druhou 5x silně praštíme mezi lopatky. Pokud to nepomůže, zkusíme 5x udělat Heimlichův manévr. Ten se dělá tak, že si stoupneme za dusícího se a zezadu ho obejmeme. Jednu ruku v pěst dáme pod konec hrudní kosti a pod žebra - mezi žebra a pupek. Mačkáme až břicho pod žebry! Druhou ruku na ní a prudce zmáčkneme ruce směrem k sobě. Tím se prudce vytlačí vzduch z plic a je šance že s sebou vytlačí i cizí těleso.
Stále opakujeme 5x úder mezi lopatky a 5x Heimlichův manévr až do doby, kdy postižený se začne sám nadechovat a kašlat, nebo do doby kdy ztratí vědomí. Při ztrátě vědomí se ho snažíme zachytit při pádu, položit na zem, zavoláme záchranku a zahájíme resuscitaci. Můžeme ji začít 5ti vdechy, pokud si na to vzpomeneme, ale hlavní je co nejrychleji začít něco dělat. Mačkání hrudníku může cizí těleso také posunout a uvolnit, vdechy ho zas mohou posunout do jedné z plic, čímž by se cesta do jedné uvolnila, což by stačilo. Ve chvíli kdy chceme do postiženého vdechnout, zkontrolujeme jestli v puse není nějaké viditelné cizí těleso - pokud ano, vyjmeme ho, jinak po něm nepátráme.
Tichý kašel, sípe, nemůže se nadechnout - u dětí:
Dítě do 1 roku vezmeme na předloktí jedné ruky, obličejem k zemi, hlavu níže než tělo. Dlaní podepřeme bradu, prsty chytneme čelist, ale pozor abychom netiskli krk. 5x udeříme mezi lopatky.Pokud to nepomohlo, otočíme dítě na záda a 5 x stlačíme hrudník (stejně jako při resuscitaci). Toto opět opakujeme do doby, než se dítě rozkašle či je schopné nadechnout, nebo ztratí vědomí.
Dítě starší 1 roku podepřeme kolenem (výprasková poloha) a postupujeme stejně.
U dětí předškolního věku a u těhotných neděláme Heimlichův manévr - mohli bychom jim ublížit.
Pokud dítě ztratí vědomí, zahajujeme resuscitaci. Začínáme pěti vdechy.
I pokud se postižený probere, je nutné ho poslat se záchrankou do nemocnice, aby se cizí těleso z plic odstranilo. Postižení, a zejména děti, u kterých byl proveden Heimlichův manévr, by měli být zkontrolováni v nemocnici z důvodu možného poranění vnitřních orgánů.
Podklad pro odpovědi na dotazy studentů
Proč ne Heimlich u dětí do 8 let - rovné postavení žeber malých dětí, které méně kryjí vnitřní orgány a velikostní a silový nepoměr zachránce a malého pacienta - hrozí riziko poranění orgánů a vnitřního krvácení.
Cizí těleso může v dýchacích cestách zůstat, aniž by překáželo dýchání (zejména pokud se zaklíní v některé z menších průdušek v jedné plíci) a může způsobovat přetrvávající obtíže, které jsou shodné s příznaky zánětu průdušek nebo zápalu plic (dráždivý kašel, horečky, vykašlávání hlenů, vzácně krvácení z dýchacích cest). V nemocnici dítě pošlou na bronchoskopii – to je taková hadice s pohyblivým konečkem se světlem a kamerou ovládaná bronchoskopistou, která se zavede v narkóze do dýchacích cest. Lékař je prohlédne a těleso vytáhne. Dýchací cesty vypláchne a posléze nasadí antibiotika.
všechno ostatní CO JE DOBRÉ VĚDĚT NAVÍC
Kašel může být účinný a neúčinný. Účinný kašel je v případě neúplné obstrukce, je hlasitý a je to nejúčinější vypuzovací síla, jak se zbavit cizího tělesa. Neúčinný kašel je tichý, spíše sípání, a je způsoben téměř kompletním či úplným ucpáním dýchacích cest. Údery mezi lopatky, Heimlichův manévr a stlačení hrudníku zvyšují nitrohrudní tlak a pomáhají vypuzovat cití těleso.
Naše pojetí výuky reflektuje Guidelines pro resuscitaci z roku 2010. Téma je ve ZDrSEMU stále ne úplně usazené a je zapotřebí další diskuze a zkušeností, jak nejlépe toto téma vyučovat.
Metodická část
Celé téma je dobré uvést dušením lektorů - např. před účastníky si nabídnou a dají tik ťak, pak se něčeho leknou a začnou dusit. Dusí se ale potichu - sípají, lapají po dechu, nemohou se vůbec nadechnout. Možno předvést rozdíl mezi normálním kašlajícím člověkem, který je schopen odpovídat, a mezi téměř úplnou či úplnou blokádou dýchacích cest, kdy lektor jen sípe a tváří se vyděšeně. Další variantou je, že lektorovi zaskočí, kašle nahlas a odpovídá, ale najednou mu zaskočí cizí těleso víc a on se přestane nadechovat, předvádí tichý neúčinný kašel - pomůže až pořádná rána mezi lopatky.
Při výkladu jednotlivé věci předvádíme - nepopisujeme jak má vypadat Heimlichův hmat, ale naznačíme ho na figurantovi. Když ukazujeme správné údery mezi lopatky, nebojíme se praštit pořádně a hlavně opakovaně!
Pokud necháme účastníky, aby si údery mezi lopatky i Heimlichův hmat zkoušeli, musíme je předem upozornit že Heimlichův hmat mají jen naznačit,ne ho doopravdy provádět. Máme-li k dispozici ambátko - resuscitační model dítěte, necháme účastníky vyzkoušet si jak si dítě položit na ruku a jak plácat mezi lopatky. Je to věc, se kterou se s celkem velkou pravděpodobností mohou setkat.
Autoři Hana Středová a Barbara Šimanovská
