Tři kroky - obecný postup první pomoci

 

Metodika

Cíl výkladu

Dát účastníkům základní představu o univerzálním přístupu  - jaké jsou jednotlivé kroky, jak na sebe navazují. Účastníci by měli pochopit, proč vůbec je dobré nějaký postup mít.   

Metodika a dramaturgie přednášky: 

Tři kroky jako postup je velmi krátké představení systému Tří kroků, většinou v délce cca 5 minut. Logicky je na samém začátku kurzu, před přednáškou specializující se na první krok. Tuto mikropřednášku zařazujeme na téměř všech kurzech, i na těch krátkých. Pokud na kurzu budeme se systémem “tři kroky” pracovat, je na místě na začátku tento systém stručně představit jako celek, “odzoomovaně”. V dávných dobách jsme rovnou začínali s detailními přednáškami o jednotlivých krocích a lidé ztráceli přehled a nevěděli, k čemu vlastně systém je.Neustále mějte na mysli, že zde není důležitý detail, ale celek.  

Stejně důležité jako názvy a obsah jednotlivých kroků jsou i přechody mezi nimi. 

 Interaktivní prvky/nácviky/simulace

Pokud je to možné, měl by výklad navazovat na úvodní simulaci, demonstraci nebo alespoň video, kterým téma první pomoci uvedeme. Cílem takového úvodu  je zvýšit pozornost účastníků a dát jim představu, jak poskytování první pomoci vypadá - lépe se jim pak bude následující výklad poslouchat, protože už ho budou moci vztahovat k nějakému (“svému”) zážitku.   

Pasti

Velmi častou chybou je, že lektor při představování jednotlivých kroků začne rovnou s výkladem obsahu prvního kroku. Jakmile se při tom přistihnete, snažte se co nejdříve opustit téma prvního kroku a zopakujte postup jako celek. 

Obsah 

    Osnova výkladu

        Proč vůbec nějaký systém

        Představení celého postupu

        Jednotlivé kroky a přechody

        Otázky

        Shrnutí  

Výklad  pro studenty

V situaci, kdy je někdo zraněný či vážně nemocný a možná jde i o život, je každý z nás v obrovském stresu.  Pod tlakem máme tendenci jednat zkratkovitě a chybovat. Proto je potřebné mít jednoduchý systém, který nám pomůže udělat správné věci ve správném pořadí. Systém tří kroků je takovým univerzálním postupem, návodem k poskytování první pomoci. Pomáhá nám dělat správné věci ve správný čas, napovídá co dělat nejdřív, co až potomi - tak, aby naše pomoc byla co nejkvalitnější a měla největší šanci na úspěch. 

Každý krok má svůj název. Jsou to: Rozhlédni se, Reaguj, Rozmýšlej.

• První krok - Rozhlédni se!

Ze všeho nejdřív se zastavte. Nadechněte se, rozhlédněte okolo sebe a z toho, co uvidíte, si odpovězte na základní otázky: Je to pro mě bezpečné? Co se tu vlastně stalo?  

Pokud je situace pro vás a vaše okolí bezpečná, můžete přejít do druhého kroku. 

• Druhý krok - Reaguj!

Zde už se věnujeme zraněnému a řešíme, zda je akutně ohrožen na životě. Zkontrolujte, zda postižený je při vědomí - odpovídá,  a zda masivně nekrvácí. Pokud krvácí či je v bezvědomí, je potřeba okamžitě reagovat.Zastavit krvácení, resuscitovat. 

Odpovídá, nekrvácí? Můžeme přejít do třetího kroku - Rozmýšlej. 

• Třetí krok - Rozmýšlej

Nehrozí vám nebezpečí a postižený akutně neumírá - máte čas přemýšlet. Rozhodujete se, jak moc je zranění vážné a co bude adekvátní pomoc - zda volat záchranku, ošetřit zranění vlastními silami či jet s postiženým do nemocnice. Ke správnému rozhodnutí potřebujete zjistit více informací - vyptat se zraněného zejména na závažné okolnosti a závažné příznaky, sledovat jeho stav a pečlivě zkontrolovat rozsah a stav zranění.   

Příklady

Zkusíme si postup tří kroků ukázat v praxi: 

Jdete v parku, najednou uvidíte ležet na trávníku člověka v divné pozici. 

1, Rozhlédni se - zda nehrozí nebezpečí. Neběhá někdo kolem s nožem, pistolí? Můžu ke zraněnému jít blíž?Co se mu tady mohlo stát? Má na sobě krev? 

2, Reaguj - na ohrožení života. Reaguje? Pokud nereaguje, dýchá? Volám záchranku a pokud nedýchá, začínám stlačovat hrudník. 

3, Rozmýšlej - do třetího kroku se v tomto případě nedostaneme.    Lyžujete, a lyžař vedle vás právě ošklivě spadl a narazil do stromu. 

1, Rozhlédni se - zajisti, aby do místa nenajeli další lyžaři.

2, Reaguj - odpovídá? Ano, křičí bolestí.  Nekrvácí? Ne, ani při důkladné prohlídce jsme nenašli masivní krvácení.  

3, Rozmýšlej - Kam se praštil? Měl helmu? Jak jel rychle? V jakém je stavu? A.t.d….  

Shrnutí

Rozhlédni se po nebezpečí. Reaguj - zjisti zda odpovídá a masivně nekrvácí. Rozmýšlej, zda je stav vážný a jaká je adekvátní reakce.   

Časté lstivé otázky studentů   

Kdy vlastně voláme 155? 

Můžeme ve všech třech krocích. V prvním, pokud je mechanismus úrazu zcela jasný a stav pacienta v dané situaci obtížně zjistitelný (kvůli množství pacientů nebo hrozícímu nebezpečí). Příkladem může být velká dopravní nehoda nebo pád člověka ze skály, kam bude trvat dlouho se dostat. V druhém, pokud jsou změny v dýchání nebo vědomí. Ve třetím kroku voláme 155, pokud jsme odhalili závažný stav či závažné okolnosti (např. Bolí ho na hrudi nebo spadl z velké výšky).   

Rozšiřující obsah pro lektory

Systém tří kroků vychází ze systémuWMA, obdobné postupy jsou používány paramediky po celém světě. Používané názvy se poněkud liší, obvyklé je zhodnocení situace, prvotní vyšetření, druhotné vyšetření.

Název Tři kroky, jejich aliterační pojmenování - ZDrSEM (R. Pleskot)

  Odkazy, zdroje

 

 

 

Autoři Robert Pleskot a Barbara Nižnanská

Tři kroky jako celek, detailně jsou rozepsány v Rozhlédni se, Reaguj, Rozmýšlej

Souhrn

• Tři kroky: Rozhlédni se - Reaguj - Rozmýšlej
• Univerzální postup řešení zdravotnické události
• Návod, který poskytuje jistotu jak první pomoc zahájit a jak v ní nejlépe pokračovat

Výklad pro studenty

• Tři kroky obecně:

Pokud se ocitneme v situaci, kdy jde někomu o život, budeme v obrovském stresu. Ve stresu jednáme zkratkovitě, chybujeme a hrozí že budeme ignorovat důležitá fakta. To, co nám i ve stresu a obrovském tlaku může pomoci, je jednoduchý systém, který nám napoví čím začít a čím pokračovat, tak abychom nic důležitého nepominuli. Systém tří kroků je takovým univerzálním postupem, návodem k poskytování první pomoci. Říká nám, co udělat jako první, co jako druhé. Co je nejdůležitější a na co nesmíme zapomenout. Slovo "postup" znamená, že musíme jít postupně. Od prvního kroku ke třetímu, žádný nelze vynechat.

Každý krok má svůj název. Jsou to: Rozhlédni se, Reaguj, Rozmýšlej.

Každý krok je jasně ohraničený.

 

• První krok - Rozhlédni se!

Zastavte se, co nejvíce se uklidněte a rozhlédněte se: nehrozí žádné nebezpečí? Co se vlastně stalo? Nemůže se mi to stát taky? Kolik je zraněných?

Nehrozí-li nebezpečí, můžete přejít k druhému kroku.

• Druhý krok - Reaguj!

Po zajištění bezpečnosti situace řešíte život ohrožující stavy - reagujete na zhoršený stav vědomí, kontrolujete dech, pokud nedýchá, zahajujete resuscitaci. Zastavujete masivní krvácení. Tento krok je třeba mít naprosto zautomatizovaný v praxi, není v něm prostor na přemýšlení. Život zraněného je přímo závislý na vaší bezprostřední akci. V případě, že postižený odpovídá a nekrvácí, můžete přejít do třetího kroku.

• Třetí krok - Rozmýšlej

Nehrozí vám nebezpečí a postižený akutně neumírá - máte čas přemýšlet. Rozhodujete se, jestli je potřeba záchranku zavolat nebo ne. K tomu potřebujete zjistit více informací - vyptat se zraněného, sledovat jeho stav a pořádně zkontrolovat, jak zranění vypadá.

Každý krok je znázorněn trojúhelníkem - ten má tři vrcholy, tedy každý krok má tři podbody.

Příklady

Zkuste tento postup rovnou použít na prožitou simulaci (člověk venku v bezvědomí):

1, Rozhlédni se - zda nehrozí nebezpečí. Neběhá někdo kolem s nožem, pistolí? Můžu ke zraněnému jít blíž?Co se mu tady mohlo stát?

2, Reaguj - na ohrožení života. Zjisti stav vědomí, jestli dýchá a volej záchranku.

3, Rozmýšlej - jak se k tobě záchranka dostane, neustále sleduj dýchání.

A co takhle klíště? / odlehčovací vsuvka demonstrující univerzálnost tohoto postupu.

1, Rozhlédni se - možná má klíště ještě někdo další (třeba ty sám.. :) - je dobré se později prohlédnout.

2, Reaguj - postižený klíštětem komunikuje a masivně nekrvácí - výborně,můžeme do třetího kroku.

3, Rozmýšlej - jak nejlépe vyndat klíště,třeba kterým směrem otáčet...

Zlomená noha na sjezdovce do třetice

1, Rozhlédni se - jak se mu to stalo, je situace taková, že se může zranit někdo další, pokud s pacientem nebudu hýbat, nemůže do nás někdo narazit? Volal někdo horskou službu?

2, Reaguj - křičí, tedy dýchá a tepe mu srdce, kontrola nohy pod nohavicí kombinézy, zda postižený nekrvácí

3, Rozmýšlej - Voláme horskou službu nebo 155, je zima - izolujeme pacienta hlavně od země. Jak je dostupné místo, neměl by jít někdo naproti mávat?

Podklad pro dotazy studentů

Systém tří kroků vychází z systému WMA, obdobné postupy jsou používány paramediky po celém světě. Používané názvy se poněkud liší, obvyklé je zhodnocení situace, prvotní vyšetření, druhotné vyšetření.

Název Tři kroky, jejich aliterační pojmenování - ZDrSEM (R. Pleskot)

Kdy vlastně voláme 155? Můžeme ve všech třech krocích. V prvním, pokud je mechanismus úrazu zcela jasný a stav pacienta v dané situaci obtížně zjistitelný (kvůli množství pacientů nebo hrozícímu nebezpečí). V druhém, pokud jsou změny v dýchání nebo vědomí. Ve třetím kroku voláme 155, pokud jsme odhalili závažný stav i když (dosud) nejsou změny v dýchání nebo vědomí.

Metodika pro lektory

Celé téma trvá zhruba pět minut, raději stručně.

Cílem je krátce představit účastníkům systém tří kroků - aby získali hrubou představu, o čem se mluví. Nepočítejte s tím, že ho opravdu pochopí, to přijde až praxí v simulacích a po výkladu všech tří kroků. Během celého kurzu je při výkladu a nácviku vhodné zdůrazňovat, ve kterém kroku se nacházíme. Příklady použité ve výkladu můžete a nemusíte uvést, spíše je doporučujeme zkušenějším lektorům.

Je nutné si zapamatovat názvy jednotlivých kroků, proto to několikrát zopakujeme a doprovodíme to opravdovými kroky vpřed, a hranice jednotlivých kroků - mezi 1. a 2.:nehrozí nebezpečí a mezi 2. a 3.: akutně neumírá.

Shrnutí

1. Rozhlédni se po situaci - základní otázka: Nehrozí mi nebezpečí ?
2. Reaguj na poruchu vědomí, dýchání a stříkající krvácení - základní otázka: Umírá teď ?
3. Rozmýšlej co dál - základní otázka: co s ním dál - volat záchranku, odvézt sám či ošetřit ?

 

Autoři Robert Pleskot a Barbara Nižnanská