Druhý krok - vnější krvácení: Porovnání verzí

Z Metodika ZDrSEM
Přejít na: navigace, hledání
(přenos z intrawiki na metodiku)
 
m
 
(Není zobrazeno 35 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
==Souhrn tématu pro studenty==
 
−
V rámci Druhého kroku nás zajímá pouze masivní krvácení, tedy takové krvácení, při kterém krev z rány vystřikuje nebo vytéká proudem. Vzniklá ztráta krve může pacienta ohrozit na životě. Oděrky a menší ranky v rámci Druhého kroku neřešíme. Než se vrhneme ošetřovat krvácejícího pacienta, vzpomeneme na vlastní bezpečnost a snažíme se zabránit styku s cizí krví. Krvácení stavíme tlakem v ráně, přímo v místě kde krev vytéká. Tlak vytvoříme nejsnáze a nejúčiněji právě vlastními prsty. Můžeme také v místě tlačit nerozmotaným obvazem či přes ruku pacienta. V případě, že potřebujeme pacienta opustit, nebo budeme na odbornou pomoc čekat delší dobu, můžeme na místo krvácení přiložit tlakový obvaz. Linku 155 se snažíme volat co nejdříve, prioritní je ale zástava krvácení.
 
  
−
==Dramaturgická poznámka pro lektora==
+
''Autor Filip Štrach a Barbara Nižnanská''
−
Vnější masivní krvácení je jedno z témat, ve kterém je třeba zaměřit se hlavně na praktickou část výuky, tedy provést simulaci či nácvik. Nejlépe oboje, tak aby si i studenti v roli figurantů vyzkoušeli správný postup přiložení tlakového obvazu. V rámci výkladu je vhodné držet se hlavních bodů, kterými jsou: ochrana před cizí krví, účinné stavění krvácení tlakem v ráně, včasné přivolání zdravotnické záchranné služby. V rámci dotazů od studentů je nutné počítat s dotazy na použití škrtidel a jejich účinnost. Názory na tuto problematiku se různí, je však vhodné mít před výkladem  jasně rozmyšlenou odpověď.
 
  
−
==Výklad pro studenty==
+
= Metodika =
−
(skripta str. 18)
 
  
−
Při ošetřování kohokoliv, kdo krvácí se vždy nejprve snažíme chránit sami sebe, před nákazou z krve (HIV, žloutenka typu B, C a další). Gumové rukavice jsou ideální ochranou pomůckou. Při jejich nasazování můžeme vyzvat pacienta, aby si zatím ránu stlačil vlastní rukou. Současně se můžeme vyptat na mechanismus úrazu a v neposlední řadě výhod rukavic je skutečnost, že nám latexové rukavice dodávají vyšší důvěru v očích případných diváků a „radilů“. Jako improvizovanou ochranu lze použít cokoliv nepropustného, avšak minimálně psychologický efekt je v případě použití sáčků od svačiny poněkud jinde.
 
  
−
Během pár desítek vteřin, které obětujeme na ochranu vlastního zdraví, pacient nevykrvácí. Nicméně masivní krvácení je nutné zastavit dříve, než se začneme starat o dýchání či než zahájíme resuscitaci. Člověk má 70 až 80 ml krve na kg váhy. Jedna třetina ztráty krve je život ohrožující. U úplně malých  dětí může být tedy ohrožující i ztráta jednoho decilitru, proto považujeme u malých dětí za nebezpečné jakékoli krvácení (mimo oděrek).
 
  
−
U dospělého jde o ztrátu cca 1,5 litru krve. Není však naším cílem, měřit množství krevní ztráty (která může být navíc zvýšené o ztráty z vnitřního krvácení) a podle toho volit postup. Rozhodující je pro nás intenzita krvácení, kdy tepenné krvácení (krev vystřikuje v pravidelných pulsech), nebo jiné masivní krvácení (krev vytéká proudem) stavíme tlakem přímo na zdroj krvácení.
+
== Cíl tématu ==
 +
 
 +
účastník zastaví masivní krvácení tlakem v ráně. Chápe, proč je tento způsob nejlepší. Myslí na svou bezpečnost.
 +
 
 +
Volitelný cíl u delších kurzů: účastník umí správně uvázat tlakový obvaz.
 +
 
 +
 
 +
== Metodika a dramaturgie přednášky: ==
 +
 
 +
Vnější masivní krvácení je jedno z témat, ve kterém je třeba se zaměřit hlavně na praktickou část výuky.
 +
 
 +
Každý účastník by si měl zkusit nasadit rukavice a zastavit krvácení tlakem v ráně. Na delším kurzu (víc než 1 den) se snažíme, aby byli účastníci této situaci vystaveni opakovaně, a to i v rámci face to face - každý účastník zasahuje individuálně na lektorovi.
 +
 
 +
Vlastní dovednost zástavy krvácení není příliš složitá, ale emoční náročnost situace je obrovská a z toho plynou časté chyby. Zážitek zvládnutí situace dá účastníkům sebedůvěru pro reálný zásah.
 +
 
 +
V teoretické části je nutné dobře odargumentovat, proč nedoporučujeme používat škrtidla v laické neválečné první pomoci, i čím jsou rizikové další chybné postupy - přikládání ručníků, hledání tlakových bodů, zvedání nohou a další.
 +
 
 +
Samotný výklad tématu můžeme zařadit před simulaci, nebo až za rozbor po simulaci. Obě řešení mají své plus i mínus. I na sebekratším kurzu lze provést alespoň ukázku správného postupu včetně navlečení si rukavic.<br/> &nbsp;
 +
 
 +
== Interaktivní prvky/nácviky/simulace ==
 +
 
 +
Podle časových a dalších možností lze simulaci pojmout několika způsoby. Podstatou je vždy figurant s namaskovaným masivním krvácením z končetiny.
 +
 
 +
Simulace 1:1. Namaskujeme polovinu z účastníků a polovinu necháme zasahovat. Velmi náročné časově i materiálně na maskování a vysvětlování instrukcí. Výhodou je samozřejmě fakt, že polovina účastníků bude mít osobní zážitek se stříkajícím krvácením, na druhou stranu opakovaně zjišťujeme, že figuranti zadání často nepochopí, nebo si nejsou schopni představit jak velký tlak je na zastavení krvácení potřeba, a tak i při lehkém přiložení obvazu přestávají krvácet. V našich kurzech už tento typ simulace moc nepoužíváme.
 +
 
 +
Simulace 1 krvácející lektor na skupinku 4-6 zasahujících. Na většině kurzů realizujeme výuku zástavy masivního krvácení uvedenou touto simulací. Účastníci přichází do simulace, kde jeden (či více) lektorů masivně krvácí. Zkusí zasáhnout (u krátkých kurzů využíváme podporu "operátora tísňové linky",&nbsp; který je navádí k správnému postupu - tak, aby situaci správně vyřešili), následuje rozbor a výklad tématu (stručný) a posléze si každý z účastníků postupně zkusí správný přístup sám. Nasadí si rukavice, komunikuje se zraněným, zatlačí v ráně tak, aby krvácení zastavil. V ideálním případě se pak simulace masivní krvácení objeví znovu v dalším průběhu kurzu.
 +
 
 +
K namaskování zranění je možné použít krev set s hadičkou a balónkem, popřípadě s velkou stříkačkou. Hadičku pak lze připojit k příslušné gumové muláži, nebo jí přilepit k tělu a zamaskovat jí maskovacím těstem, ve kterém se poté vytvoří „rána“. Vždy, když pracujeme se „stříkající krví“ je třeba při instruování figurantů myslet na možnost, že je účastníci budou chtít někam přemístit. Nechceme-li mít postříkaný a pokapaný interiér prostor, kde pořádáme kurz, figurantům dáme instrukce, aby se svému přesunu vyhnuli tím, že jsou natolik zesláblí, že nikam nedojdou, popř. se ani nemohou postavit ze země a udržet se na nohou.
 +
 
 +
Nácvik vázání tlakového obvazu zařazujeme jen na delších kurzech, kde dovednost správně uvázat tlakový obvaz je jedním z definovaných výstupů kurzu. Je chybou účastníkům dát ve správném postupu možnost uvázání tlakového obvazu ale neprovést nácvik. Studenti ve dvojicích dostanou k dispozici rukavice a obvazy, ať si na sobě navzájem uvázání tlakového obvazu vyzkouší. Zranění zde můžeme imitovat čárou červeným fixem, ale není to nutné.
 +
 
 +
Krátká aktivita - závod v nasazování rukavic - zdůraznění, že ač se nám to zdá dlouhé, jde o vteřiny.
 +
 
 +
Krátká aktivita - hledání improvizované ochrany před krví ve vlastním batohu/kabelce/okolí.
 +
 
 +
== Pasti ==
 +
 
 +
V tomto tématu je klíčové mít dobře promyšlené, co je cílem kurzu, co chci své účastníky naučit a s jakými dovednostmi mají odcházet. Tuto znalost pak je nutné přetavit do scénáře kurzu, aby kurz k cíli vedl.
 +
 
 +
Past škrtidla - lektor často není schopen jednoznačně odpovědět na otázku: "mám použít škrtidlo?" . Je nutno přiznat, že ač guidelines hovoří jasně pro tlak v ráně a škrtidla připouští jako možnost pouze tam, kde je tomu věnován dostatečný prostor a nácvik, není na tomto shoda napříč zdravotníky a lékaři urgentní medicíny v ČR.
 +
 
 +
&nbsp;
 +
 
 +
= Obsah =
 +
 
 +
 
 +
== Osnova výkladu ==
 +
 
 +
*co to je masivní krvácení (o čem se budeme bavit) - ideálně ukázka.
 +
*správný postup zástavy masivního krvácení (bezpečnost, tlak v ráně, volání ZZS), ukázka a vysvětlení
 +
*co a proč nedělat, vyvracení mýtů, rizika.
 +
*shrnutí, praktický nácvik
 +
 
 +
 
 +
== Výklad pro studenty ==
 +
 
 +
Masivní krvácení - krev vytéká proudem nebo dokonce stříká. Je porušená větší tepna či žíla.
 +
 
 +
Při ošetřování kohokoliv kdo krvácí se vždy nejprve snažíme chránit sami sebe, před nákazou z krve (HIV, žloutenka typu B, C a další). Gumové rukavice jsou ideální ochranou pomůckou. Při jejich nasazování můžeme říct zraněnému, aby si zatím ránu stlačil vlastní rukou. Latexové rukavice nám také dodávají vyšší důvěru v očích případných diváků a „radilů“.
 +
 
 +
Jako improvizovanou ochranu lze použít cokoliv ohebného a nepropustného - igelitový sáček, eurofolii, nepromokavou bundu.<br/> Během pár desítek vteřin, které obětujeme na ochranu vlastního zdraví, pacient nevykrvácí, nicméně masivní krvácení je nutné zastavit co nejdříve.
  
 
Náš postup v bodech:
 
Náš postup v bodech:
−
* navlečeme si gumové rukavice nebo něco, čím se budeme chránit (zraněného zatím vyzveme, aby si ránu držel vlastní rukou)
 
−
* najdeme zdroj krvácení (místo kde z cévy vystřikuje, nebo vytéká krev)
 
−
* tlačíme v ráně na zdroj krvácení (vlastními prst, nebo nerozmotaným obvazem)
 
−
* pokud to situace vyžaduje, přiložíme tlakový obvaz
 
  
−
Zdravotnickou záchranou službu se snažíme volat co nejdříve, tlakový obvaz sice může být přiložen prakticky neomezeně (i v řádu hodin), ale příčina problému (porušená céva) se tím sama nevyřeší.
+
*navlečeme si gumové rukavice nebo něco, čím se budeme chránit (zraněného zatím vyzveme, aby si ránu držel vlastní rukou)  
−
+
*najdeme zdroj krvácení (místo, kde z cévy vystřikuje, nebo vytéká krev. Často je nutné dát pryč oděv, abychom měli jistotu)
−
Zvedání krvácející končetiny nad úroveň srdce má sice logický podklad, voda ani krev přece do kopce neteče. Avšak každé takovéto polohování je vždy spojené s námahou a nepohodlím pro pacienta, čímž se zvyšuje i prokrvení svalů. Zásadní přínos takové elevace končetiny nebyl vědecky prokázán. Naopak snaha zachránců o držení končetiny pacienta nad úrovní srdce je zpravidla doprovázena nechtěným povolením tlaku v ráně.
+
*tlačíme v ráně na zdroj krvácení (vlastními prst, nebo nerozmotaným obvazem)
 +
*tlakový obvaz používáme, jestliže musíme pacienta opustit
  
−
Pokud se rozhodneme přiložit tlakový obvaz, opravdu dobře lokalizujeme místo odkud krev vytéká (místo, kde chceme vytvořit největší tlak). V případě, že tlačíme prsty na špatném místě v ráně, snadno je přesuneme jinam, pokud ale umotáme na špatném místě tlakový obvaz, těžko svojí chybu snadno a rychle napravíme.
+
Zdravotnickou záchranou službu se snažíme volat co nejdříve.
  
−
Tlakový obvaz je nutné kontrolovat. Pokud výrazně prosakuje, můžeme přes něho přidat další vrstvu. Pokud prosakuje i ta, další vrstvy už nepřidáváme, ale obvaz odstraníme a znovu hledáme hlavní zdroj krvácení.  
+
Zvedání krvácející končetiny nad úroveň srdce má sice logický podklad, voda ani krev přece do kopce neteče. Avšak každé takovéto polohování je vždy spojené s námahou a nepohodlím pro pacienta, čímž se zvyšuje i prokrvení svalů. Zásadní přínos takové elevace končetiny nebyl prokázán. Naopak snaha zachránců o držení končetiny pacienta nad úrovní srdce je zpravidla doprovázena nechtěným povolením tlaku v ráně. Tento postup výborně funguje u nezávažných poranění (říznutí do prstu), kde je tlak krve malý.
  
−
[[Soubor:tlakovy_obvaz.jpg]]
+
Pokud se rozhodneme přiložit tlakový obvaz, opravdu dobře lokalizujeme místo, odkud krev vytéká (místo, kde chceme vytvořit největší tlak). V případě, že tlačíme prsty na špatném místě v ráně, snadno je přesuneme jinam, pokud ale umotáme na špatném místě tlakový obvaz, těžko svojí chybu snadno a rychle napravíme.
  
−
Obrázek znázorňuje učebnicový tlakový obvaz. V běžných podmínkách se můžeme obejít bez krytí rány „čistou gázou“. Hlavní součástí tlakového obvazu je celý nerozmotaný obvaz, který po omotání a přitažení dalším obvazem vytváří tlak v místě krvácení.
+
Tlakový obvaz je nutné kontrolovat. Pokud výrazně prosakuje, můžeme přes něho přidat další vrstvu. Pokud prosakuje i ta, další vrstvy už nepřidáváme, ale obvaz odstraníme a znovu hledáme hlavní zdroj krvácení.
  
−
==Podklady pro odpovědi na dotazy studentů==
+
Improvizovaná škrtidla jednoznačně nedoporučujeme, a to kvůli velkému riziku z prodlení, když budu shánět vhodný materiál, častému přikládání nevhodných věcí a hlavně malé efektivitě při zástavě krvácení.
−
'''Jak rychle dospělý člověk vykrvácí / umře?''' Vždy záleží na tom, jaké zranění utrpěl, popřípadě, zda nemá zranění více (např. již zmíněnou kombinaci vnějšího krvácení a vnitřního zranění – krvácení). Při krvácení z obou krčních tepen dospělý člověk vykrvácí  do 5ti minut. Z podřezaného zápěstí to trvá nejméně půl hodiny.  
 
  
−
'''A co se dá dělat s tím krvácením z krční tepny?''' Na krk rozhodně nepřikládáme tlakový obvaz. Jedinou možností je tak snažit se krvácení stavět přímo prsty v ráně a co nejdříve přivolat zdravotnickou záchranou službu.  
+
Práci s profesionálními škrtidly je nutné dobře natrénovat a trénink pravidelně obnovovat. Použití profesionálních škrtidel je záležitostí první pomoci v boji nebo při hromadných neštěstí, v laické první pomoci za normálních okolností nemá místo.
  
−
'''Co použití škrtidla, co když tlakový obvaz nestačí?''' Škrtidlo rozhodně není věc první volby, ale spíše úplně poslední. Většinu krvácení lze dobře stavět tlakem v ráně prsty, nebo dobře přiloženým tlakovým obvazem.
 
  
−
'''A jak se to škrtidlo teda používá?''' Pokud jsme skutečně nemáme jinou možnost, než použít škrtidlo, potřebujeme škrtidlo alespoň 5 cm široké a jeden metr dlouhé, tak abychom ho mohli několikrát omotat kolem končetiny a ve výsledku tak vytvořit pás o šířce cca 10 až 15 cm. V čím větší šířce se nám podaří škrtidlo přiložit, tím více snížíme riziko, že se tkáň pod škrtidlem nevratně poškodí. Dalším negativem použití škrtidla je nashromáždění škodlivin - odpadních látek z buněk zaškrcené končetiny, které se při uvolnění škrtidla naráz dostanou do krevního oběhu. Počítáme-li však s dobou přiložení škrtidla do příjezdu zdravotnické záchranné služby v desítkách minut, nemusíme se obávat, že bychom dobře přiloženým (dostatečně širokým) škrtidlem poškodili pacienta na zdraví. Obecně uváděná maximální doba přiložení škrtidla jsou dvě hodiny.
+
== Shrnutí ==
  
−
Pro zvýšení ochrany svalové tkáně můžeme škrtidlo přiložit i přes oděv. Opět tím přispějeme k tomu, že se tlak škrtidla více rozloží. Naopak zcela nevhodné je použít k zaškrcení tenkých předmětů (provázek, drát, kabel), které mohou skutečně způsobit vážné a trvalé poškození zaškrcení končetiny.
+
Chraňte se před cizí krví! Zastavte krvácení tlakem na zdroj přímo v ráně a volejte záchranku.
  
−
'''Co se v tom těle při velké ztrátě krve děje?''' Na zodpovězení této otázky se nejlépe hodí použít následující obrázek, který popisuje i zevní projevy (chladné periférie, bledá barva, opocení, zvracení, snižování tlaku, zvyšování pulsu, ztráta vědomí) spojené se ztrátou krve.
 
  
−
[[Soubor:krvaceni.jpg]]
+
== Časté lstivé otázky studentů ==
  
−
'''Fungují tlakové body?''' Problém tlakových bodů je ten, že většina lidí neví, kde přesně je hledat. V případě některých bodů, jako např. tlakový bod ve středu břicha, je pak jejich aplikace spíše týráním pacienta, než čímkoliv jiným. Obdobně jako u případě elevace končetin zde platí, že hledání a snaha o použití tlakových bodů jde ruku v ruce s povolením tlaku v ráně. Tlakem v ráně má však pro nás nejvyšší prioritu, proto se pokusy s hledáním tlakových bodů nevěnujeme.
+
'''Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň masivně krvácí?''' Doporučujeme postupovat stejně, jak to v kurzu před tím učíme - tedy jako u jakéhokoli jiného bezvědomí: Oslovení, zatřesení, silný podnět, záklon hlavy a kontrola dechu. Pokud postižený dýchá, můžeme řešit krvácení.
  
−
'''Co když je v té ráně nějaký předmět, třeba zapíchnutý nůž?''' Předměty ve smyslu nože, oštěpu, šípu, apod. z rány nikdy nevytahujeme, jelikož velmi pravděpodobně tvoří v ráně v podstatě zátku, která brání ještě masivnějšímu krvácení z porušené cévy. Ani v případě lidí napíchnutých na ozdobný plot se tito pacienti z plotu na místě nesundávají, ale putují do nemocnice i s kusem uříznutého plotu.
+
Zástava krvácení je předsouvána před kontrolu dechu ve válečných podmínkách, kdy spolubojovník (nebo voják sám) zastaví krvácení škrtidlem a pokračuje v boji. Resuscitovat nebude, nepřežil by zachraňující ani zachraňovaný.
  
−
Krvácení se snažíme stavět kolem předmětů, opět tlakem prsty, nebo vhodně přiloženým obvazem. Vždy se však snažíme zabránit pohybu předmětu, tak aby nedocházelo k dalšímu poškození tkáně. Pokud si pacient z rány předmět sám vytáhl před naším příchod, do rány ho nikdy zpět nevracíme!
+
V jiných než válečných podmínkách u nedýchajícího zakrváceného voláme ZZS a zahajujeme resuscitaci, tedy mačkáme hrudník.
 +
 
 +
Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že stlačováním hrudníku zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše resuscitace je téměř neúčinná.
 +
 
 +
'''Jak rychle dospělý člověk vykrvácí / umře?''' Vždy záleží na tom, jaké zranění utrpěl, popřípadě, zda nemá zranění více (např. kombinaci vnějšího krvácení a vnitřního zranění – krvácení). Při krvácení z obou krčních tepen dospělý člověk vykrvácí zhruba do 5ti minut. Při přetnutí perifernějších tepen (na končetinách) může zafungovat dočasná "autozástava" krvácení tím, že se poraněná tepna sama stáhne a uzavře buď částečně či úplně. Tepna na zápětí (a.radialis) má maximální průtok zhruba 125 ml/minutu. Pokud je porušená, často se sama stahuje a ztrátu krve omezuje, nicméně i kdyby to nenastalo, ke kritické hodnotě ztráty 1,5 litru se bude zraněný blížit nejdříve za 12 minut plného krvácení.
 +
 
 +
'''A co se dá dělat s tím krvácením z krční tepny?''' Opět - snažíme se krvácení stavět přímo prsty v ráně a co nejdříve přivolat zdravotnickou záchranou službu. Přikládání tlakového obvazu přes paži chránící krk na neporaněné straně je doporučováno pouze teoretiky.
 +
 
 +
'''Co použití škrtidla?''' Škrtidla (správně zaškrcovadla) se nedoporučují používat ze dvou hlavních důvodů - většinou u sebe žádné vhodné škrtidlo nemáme, a i když máme, tak je složité ho přiložit. Rozepsáno - zbytečně ztrácíme čas tím, že hledáme nějaký použitelný předmět k vytvoření škrtidla a netlačíme v ráně. Časový stres pak může vést k použití naprosto nevhodné věci - drátku, provázku, tkaničky. I při použití kvalitního materiálu je správné naložení škrtidla poměrně náročný úkon. Při špatném přiložení škrtidla můžeme krvácení dokonce zhoršit - omezíme totiž pouze žilní návrat (žíly jsou měkkčí a blíž k povrchu), tlustští tepny jsou proti zaškrcení odolnější. Jako vhodné škrtidlo se dá označit snad jen profesionální škrtidlo používané vojáky. (CAT - combat aplication tourniquet) Pro zvýšení ochrany svalové tkáně se doporučuje škrtidlo přiložit přes oděv. Tím přispějeme k tomu, že se tlak škrtidla více rozloží.
 +
 
 +
'''Co se v tom těle při velké ztrátě krve děje?''' Tělo zapojuje obranné mechanismy a snaží se ztrátu krve kompenzovat. Zrychluje se srdeční činnost(čerpadlo-srdce pracuje rychleji) a omezuje se průtok krve "nedůležitými" orgány - kůží (zraněný je bledý), svaly (je slabý, unavený), trávícím traktem (je mu zle, může zvracet). Při velké ztrátě krve je ovlivněn i mozek a začíná se zhoršovat vědomí.
 +
 
 +
'''Fungují tlakové body?''' Použití tlakových bodů rozhodně nedoporučujeme. Hledáním tlakového bodu se ztrácí čas, neboť odvádí pozornost od toho nejjednoduššího a nejefektivnějšího způsobu zástavy krvácení - tlaku v ráně. Naprostá většina lidí neví, kde je hledat a výuka jejich anatomického umístění je zbytečné složitá. V případě některých bodů, jako např. tlakový bod ve středu břicha, je pak jejich aplikace spíše týráním pacienta, než čímkoliv jiným.
  
−
==Historky==
+
'''Co když je v té ráně nějaký předmět, třeba zapíchnutý nůž?''' Předměty ve smyslu nože, oštěpu, šípu, apod. z rány nevytahujeme, jelikož velmi pravděpodobně tvoří v ráně v podstatě zátku, která brání ještě masivnějšímu krvácení z porušené cévy. Ani v případě lidí napíchnutých na ozdobný plot se tito pacienti z plotu na místě nesundávají, ale putují do nemocnice i s kusem uříznutého plotu.
−
16. 7. 2007 byli hasiči vysláni do Karvinského Nového Města k dítěti s údajně přiskřípnutou rukou. Po příjezdu k areálu školy na třídě Družby zjistili, že šestiletý chlapec se při přelézání řetězem opatřené branky směrem na moderní hřiště v areálu školy nabodl levou rukou na jeden z ostrých výčnělků plotu. Špice mu projela zápěstím. Naštěstí tak, že mu neporušily žádnou důležitou cévu a jeho krve bylo na místě úrazu jen minimum.
 
  
−
Hasiči nejdříve chtěli kovovou tyčku či spíše silnější kovový drát přeřezat. To by se ale bez silné chlapcovy bolesti nepodařilo. Konečné řešení proto bylo prosté - již odemčenou branku hasiči opatrně vysadili i s chlapcovou rukou a pomalu toto monstrum transportovali do přistavené sanitky Zdravotnické záchranné služby, za mnohdy nechápavých pohledů četných svědků. Při jízdě statečného chlapce i branku drželi dva silní hasiči, hasičské vozidlo jelo za sanitkou. Hasiči donesli branku s chlapcem až do nemocnice Karviná-Ráj, kde si jej převzali lékaři. Následovalo uspání chlapce a odborné vytažení napíchnutého zápěstí a hasiči si počkali na školní vrátka. Pak je odvezli zpět a nasadili na školní panty.
+
Krvácení se snažíme stavět kolem předmětů, opět tlakem prsty, nebo vhodně přiloženým obvazem. Vždy se však snažíme zabránit pohybu předmětu, tak aby nedocházelo k dalšímu poškození tkáně. Pokud si pacient z rány předmět sám vytáhl před naším příchod, do rány ho nikdy zpět nevracíme!
  
−
[[Soubor:Ruka_na_plote.jpg]]
+
'''Co krvácení při otevřené zlomenině?''' Stavíme krvácení stále stejně - tlakem v ráně. Pokud se bojíme poranění o ostrý úlomek kosti, tlačíme přes smotaný obvaz. Otevřená zlomenina však nemusí nutně masivně krvácet.
  
−
==Metodika==
+
== Rozšiřující obsah pro lektory ==
−
--[[Uživatel:Filip Š.|Filip Š.]] 27. 12. 2011, 14:44 (UTC) ''Mimo vzorových křečí jsem se podíval i na další témata s „pečetí“ a použitá osoba (1. nebo 2.), stejně jako forma (odstavce vs. body a odrážky) je docela různorodá, takže jsem zůstal u použití první osoby čísla množného.''
 
  
−
Téma vnějšího krvácení je vždy dobré spojit se simulací konanou venku. Podle časových a dalších možností lze simulaci pojmout několika způsoby. Podstatou je vždy situace, kdy je jeden figurant s masivním krvácení na končetině nalezen chodící, nebo v polosedě a student mu má poskytnout první pomoc. Na počátku simulace je figurant vždy při vědomí a na dotazy podá zasahujícímu studentovi i informace o mechanismu úrazu (nejčastěji říznutí se nožem, zranění pří přelézání plotu, zranění při sekání dřeva, pád a zranění o ostrý předmět). Během simulace se jeho stav vědomí zhoršuje, není však cílem simulace, aby figurant za pár minut upadl do hlubokého bezvědomí, jelikož hrozí, že student špatně vyhodnotí jeho dýchání a rozhodne se přikročit k resuscitaci, což si bude žádat vstup lektora do simulace, nebo dojde k tomu, že figurant vystoupí ze své role.
+
V postupu ošetřování pacientů klademe důraz na první krok - krev a příčina krvácení (nůž, sekera..), včasné volání zdravotnické záchranné služby, zjištění skutečného zdroje krvácení (i za cenu rozstříhání oblečení pacienta) a účinný tlak v ráně (nejlépe vlastními prsty). Přiložení tlakového obvazu nepřednášíme jako nutný a vrcholný bod postupu, ale jako řešení situace kdy potřebujeme pacienta opustit nebo neočekáváme příjezd záchranné služby v nejbližší době.
  
−
K namaskování zranění je možné použít krev set s hadičkou a balónkem, popřípadě s velkou stříkačkou. Hadičku pak lze připojit k příslušné gumové muláži, nebo jí přilepit k tělu a zamaskovat jí maskovacím těstem, ve kterém se poté vytvoří „rána“. Vždy když pracujeme se „stříkající krví“ je třeba při instruování figurantů myslet na možnost, že je studenti budou chtít někam přemístit. Nechceme-li mít postříkaný a pokapaný interiér prostor, kde pořádáme kurz, figurantům dáme instrukce, aby se svému přesuny vyhnuli tím, že nejsou natolik zesláblí, že nikam nedojdou, popř. se ani nemohou postavit ze země a udržet se na nohou.
+
Zbytečný je výklad o rozdělení krvácení na tepenné, žilní a vlásečnicové, nicméně počítejte s otázkami studentů na toto téma, a mějte jasno v tom proč to není důležité.
  
−
Na maskování (a tedy i čas, ale i míru zážitku pro studenty) výrazně úspornější variantou této simulace je použít k maskování jen hustou krev, kterou naneseme ve větším množství na předloktí figurantů. Masivní krvácení pak, ale musíme patřičně vylíčit zasahujícím studentům před jejich vrhnutím se do akce.
+
Člověk má 70 až 80 ml krve na kg tělesné váhy. Jedna třetina ztráty krve je život ohrožující. U průměrného člověka je to zhruba 1,5litru, ale u úplně malých dětí může být ohrožující i ztráta jednoho decilitru. Proto považujeme u malých dětí za nebezpečné jakékoli krvácení (mimo oděrek).
  
−
Celou simulaci vylepšíme zadáním pro zasahující studenty ve smyslu, že u sebe nemají mobilní telefon a hovor na linku 155 musí uskutečnit z pevné linky. Pevnou linku pak situujeme tak, aby student musel figuranta opustit, současně u pevné linky připravíme lékárničky s materiálem pro ošetření masivního krvácení (min. rukavice a obvazy). Zadáním s pevnou linkou potrhujeme body z Prvního kroku a současně máme přehled o všech „hovorech na záchranku“.
+
U dospělého jde tedy o ztrátu cca 1,5 litru krve. Není však naším cílem měřit množství krevní ztráty a podle toho volit postup.
  
−
Třetí možností pojetí praktické části tohoto tématu je spíše jen nácvik vázání tlakového obvazu, kdy studenti ve dvojicích dostanou k dispozici rukavice a obvazy s tím, že si vyzkouší právě přiložení tlakového obvazu. Zranění zde můžeme imitovat čárou červeným fixem, popřípadě vše jej pouze vylíčíme. Po umotání tlakových obvazů a zodpovězení vzniklých dotazů (Máme to dobře?), se studenti ve dvojicích prohodí a děj se opakuje.
 
  
−
Samotný výklad tématu můžeme zařadit stručně před simulaci, nebo až za rozbor a dotazy po simulaci. Nikdy ale neochudíme naše studenty o praktickou ukázku správného postupu včetně navlečení si rukavic. Všem studentům také dáme možnost, vyzkoušet si přiložení tlakového obvazu v rukavicích a již s informace i tom, jak na to.
+
== Odkazy ==
  
−
Samotný teoretický výklad uvedeme v souvislostech s Druhým krokem, zmíníme provázání zmíněných životních funkcí, objem krve v lidském těle i hranici, kdy jsou krevní ztráty již kritické. Při výkladu o množství krevních ztrát a rychlosti vykrvácení máme však na paměti, že není cílem našeho výkladu, aby student nad zraněným mávl rukou s tím, že „na zemi je krve málo a céva se sama stáhne“. Zejména zdůrazníme možnou přítomnost vnitřních zranění a také nebezpečí krvácení u malých dětí.
+
[https://www.youtube.com/watch?v=EZgw0rY1408 Krvácení ze stehenní tepny v realitě]
  
−
V postupu ošetřování pacientů klademe vedle Prvního kroku (jako ostatně u všech témat) důraz na včasné volání zdravotnické záchranné služby, použití ochrany proti kontaktu z krví (nejlépe gumových rukavic), zjištění skutečného zdroje krvácení (i za cenu rozstříhání oblečení pacienta) a účinný tlak v ráně (nejlépe vlastními prsty). Přiložení tlakového obvazu nepřednášíme, jako nutný a vrcholný bod postupu, ale spíše, jako řešení situace, kdy potřebujeme pacienta opustit, nebo neočekáváme příjezd záchranné služby v nejbližší době.
+
''Autor Filip Štrach a Barbara Nižnanská''
  
−
==Poslední výstřel==
+
[https://www.youtube.com/watch?v=fxFuMUQWorc Rozsáhlé video o použití zaškrcovadel, v úvodu videa je improvizované zaškrcovadlo málo ][https://www.youtube.com/watch?v=fxFuMUQWorc dotažené]
−
Chraňte se před cizí krví! Tlačte tam, kde to teče a volejte záchranku!
 
  
 +
&nbsp;
  
−
[http://wiki.zdrsem.cz/wiki/Vn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_krv%C3%A1cen%C3%AD ZPĚTNÝ ODKAZ NA INTRAWIKI]
+
[[Category:Stránky s odkazy na neexistující soubory]] [[Category:2013]] [[Category:Témata]] [[Category:K úpravám]] [[Category:Export Knihy]]
−
[[Kategorie:Témata]]
 

Aktuální verze z 12. 1. 2024, 16:46

Autor Filip Štrach a Barbara Nižnanská

Metodika

Cíl tématu

účastník zastaví masivní krvácení tlakem v ráně. Chápe, proč je tento způsob nejlepší. Myslí na svou bezpečnost.

Volitelný cíl u delších kurzů: účastník umí správně uvázat tlakový obvaz.


Metodika a dramaturgie přednášky:

Vnější masivní krvácení je jedno z témat, ve kterém je třeba se zaměřit hlavně na praktickou část výuky.

Každý účastník by si měl zkusit nasadit rukavice a zastavit krvácení tlakem v ráně. Na delším kurzu (víc než 1 den) se snažíme, aby byli účastníci této situaci vystaveni opakovaně, a to i v rámci face to face - každý účastník zasahuje individuálně na lektorovi.

Vlastní dovednost zástavy krvácení není příliš složitá, ale emoční náročnost situace je obrovská a z toho plynou časté chyby. Zážitek zvládnutí situace dá účastníkům sebedůvěru pro reálný zásah.

V teoretické části je nutné dobře odargumentovat, proč nedoporučujeme používat škrtidla v laické neválečné první pomoci, i čím jsou rizikové další chybné postupy - přikládání ručníků, hledání tlakových bodů, zvedání nohou a další.

Samotný výklad tématu můžeme zařadit před simulaci, nebo až za rozbor po simulaci. Obě řešení mají své plus i mínus. I na sebekratším kurzu lze provést alespoň ukázku správného postupu včetně navlečení si rukavic.
 

Interaktivní prvky/nácviky/simulace

Podle časových a dalších možností lze simulaci pojmout několika způsoby. Podstatou je vždy figurant s namaskovaným masivním krvácením z končetiny.

Simulace 1:1. Namaskujeme polovinu z účastníků a polovinu necháme zasahovat. Velmi náročné časově i materiálně na maskování a vysvětlování instrukcí. Výhodou je samozřejmě fakt, že polovina účastníků bude mít osobní zážitek se stříkajícím krvácením, na druhou stranu opakovaně zjišťujeme, že figuranti zadání často nepochopí, nebo si nejsou schopni představit jak velký tlak je na zastavení krvácení potřeba, a tak i při lehkém přiložení obvazu přestávají krvácet. V našich kurzech už tento typ simulace moc nepoužíváme.

Simulace 1 krvácející lektor na skupinku 4-6 zasahujících. Na většině kurzů realizujeme výuku zástavy masivního krvácení uvedenou touto simulací. Účastníci přichází do simulace, kde jeden (či více) lektorů masivně krvácí. Zkusí zasáhnout (u krátkých kurzů využíváme podporu "operátora tísňové linky",  který je navádí k správnému postupu - tak, aby situaci správně vyřešili), následuje rozbor a výklad tématu (stručný) a posléze si každý z účastníků postupně zkusí správný přístup sám. Nasadí si rukavice, komunikuje se zraněným, zatlačí v ráně tak, aby krvácení zastavil. V ideálním případě se pak simulace masivní krvácení objeví znovu v dalším průběhu kurzu.

K namaskování zranění je možné použít krev set s hadičkou a balónkem, popřípadě s velkou stříkačkou. Hadičku pak lze připojit k příslušné gumové muláži, nebo jí přilepit k tělu a zamaskovat jí maskovacím těstem, ve kterém se poté vytvoří „rána“. Vždy, když pracujeme se „stříkající krví“ je třeba při instruování figurantů myslet na možnost, že je účastníci budou chtít někam přemístit. Nechceme-li mít postříkaný a pokapaný interiér prostor, kde pořádáme kurz, figurantům dáme instrukce, aby se svému přesunu vyhnuli tím, že jsou natolik zesláblí, že nikam nedojdou, popř. se ani nemohou postavit ze země a udržet se na nohou.

Nácvik vázání tlakového obvazu zařazujeme jen na delších kurzech, kde dovednost správně uvázat tlakový obvaz je jedním z definovaných výstupů kurzu. Je chybou účastníkům dát ve správném postupu možnost uvázání tlakového obvazu ale neprovést nácvik. Studenti ve dvojicích dostanou k dispozici rukavice a obvazy, ať si na sobě navzájem uvázání tlakového obvazu vyzkouší. Zranění zde můžeme imitovat čárou červeným fixem, ale není to nutné.

Krátká aktivita - závod v nasazování rukavic - zdůraznění, že ač se nám to zdá dlouhé, jde o vteřiny.

Krátká aktivita - hledání improvizované ochrany před krví ve vlastním batohu/kabelce/okolí.

Pasti

V tomto tématu je klíčové mít dobře promyšlené, co je cílem kurzu, co chci své účastníky naučit a s jakými dovednostmi mají odcházet. Tuto znalost pak je nutné přetavit do scénáře kurzu, aby kurz k cíli vedl.

Past škrtidla - lektor často není schopen jednoznačně odpovědět na otázku: "mám použít škrtidlo?" . Je nutno přiznat, že ač guidelines hovoří jasně pro tlak v ráně a škrtidla připouští jako možnost pouze tam, kde je tomu věnován dostatečný prostor a nácvik, není na tomto shoda napříč zdravotníky a lékaři urgentní medicíny v ČR.

 

Obsah

Osnova výkladu

  • co to je masivní krvácení (o čem se budeme bavit) - ideálně ukázka.
  • správný postup zástavy masivního krvácení (bezpečnost, tlak v ráně, volání ZZS), ukázka a vysvětlení
  • co a proč nedělat, vyvracení mýtů, rizika.
  • shrnutí, praktický nácvik


Výklad pro studenty

Masivní krvácení - krev vytéká proudem nebo dokonce stříká. Je porušená větší tepna či žíla.

Při ošetřování kohokoliv kdo krvácí se vždy nejprve snažíme chránit sami sebe, před nákazou z krve (HIV, žloutenka typu B, C a další). Gumové rukavice jsou ideální ochranou pomůckou. Při jejich nasazování můžeme říct zraněnému, aby si zatím ránu stlačil vlastní rukou. Latexové rukavice nám také dodávají vyšší důvěru v očích případných diváků a „radilů“.

Jako improvizovanou ochranu lze použít cokoliv ohebného a nepropustného - igelitový sáček, eurofolii, nepromokavou bundu.
Během pár desítek vteřin, které obětujeme na ochranu vlastního zdraví, pacient nevykrvácí, nicméně masivní krvácení je nutné zastavit co nejdříve.

Náš postup v bodech:

  • navlečeme si gumové rukavice nebo něco, čím se budeme chránit (zraněného zatím vyzveme, aby si ránu držel vlastní rukou)
  • najdeme zdroj krvácení (místo, kde z cévy vystřikuje, nebo vytéká krev. Často je nutné dát pryč oděv, abychom měli jistotu)
  • tlačíme v ráně na zdroj krvácení (vlastními prst, nebo nerozmotaným obvazem)
  • tlakový obvaz používáme, jestliže musíme pacienta opustit

Zdravotnickou záchranou službu se snažíme volat co nejdříve.

Zvedání krvácející končetiny nad úroveň srdce má sice logický podklad, voda ani krev přece do kopce neteče. Avšak každé takovéto polohování je vždy spojené s námahou a nepohodlím pro pacienta, čímž se zvyšuje i prokrvení svalů. Zásadní přínos takové elevace končetiny nebyl prokázán. Naopak snaha zachránců o držení končetiny pacienta nad úrovní srdce je zpravidla doprovázena nechtěným povolením tlaku v ráně. Tento postup výborně funguje u nezávažných poranění (říznutí do prstu), kde je tlak krve malý.

Pokud se rozhodneme přiložit tlakový obvaz, opravdu dobře lokalizujeme místo, odkud krev vytéká (místo, kde chceme vytvořit největší tlak). V případě, že tlačíme prsty na špatném místě v ráně, snadno je přesuneme jinam, pokud ale umotáme na špatném místě tlakový obvaz, těžko svojí chybu snadno a rychle napravíme.

Tlakový obvaz je nutné kontrolovat. Pokud výrazně prosakuje, můžeme přes něho přidat další vrstvu. Pokud prosakuje i ta, další vrstvy už nepřidáváme, ale obvaz odstraníme a znovu hledáme hlavní zdroj krvácení.

Improvizovaná škrtidla jednoznačně nedoporučujeme, a to kvůli velkému riziku z prodlení, když budu shánět vhodný materiál, častému přikládání nevhodných věcí a hlavně malé efektivitě při zástavě krvácení.

Práci s profesionálními škrtidly je nutné dobře natrénovat a trénink pravidelně obnovovat. Použití profesionálních škrtidel je záležitostí první pomoci v boji nebo při hromadných neštěstí, v laické první pomoci za normálních okolností nemá místo.


Shrnutí

Chraňte se před cizí krví! Zastavte krvácení tlakem na zdroj přímo v ráně a volejte záchranku.


Časté lstivé otázky studentů

Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň masivně krvácí? Doporučujeme postupovat stejně, jak to v kurzu před tím učíme - tedy jako u jakéhokoli jiného bezvědomí: Oslovení, zatřesení, silný podnět, záklon hlavy a kontrola dechu. Pokud postižený dýchá, můžeme řešit krvácení.

Zástava krvácení je předsouvána před kontrolu dechu ve válečných podmínkách, kdy spolubojovník (nebo voják sám) zastaví krvácení škrtidlem a pokračuje v boji. Resuscitovat nebude, nepřežil by zachraňující ani zachraňovaný.

V jiných než válečných podmínkách u nedýchajícího zakrváceného voláme ZZS a zahajujeme resuscitaci, tedy mačkáme hrudník.

Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že stlačováním hrudníku zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše resuscitace je téměř neúčinná.

Jak rychle dospělý člověk vykrvácí / umře? Vždy záleží na tom, jaké zranění utrpěl, popřípadě, zda nemá zranění více (např. kombinaci vnějšího krvácení a vnitřního zranění – krvácení). Při krvácení z obou krčních tepen dospělý člověk vykrvácí zhruba do 5ti minut. Při přetnutí perifernějších tepen (na končetinách) může zafungovat dočasná "autozástava" krvácení tím, že se poraněná tepna sama stáhne a uzavře buď částečně či úplně. Tepna na zápětí (a.radialis) má maximální průtok zhruba 125 ml/minutu. Pokud je porušená, často se sama stahuje a ztrátu krve omezuje, nicméně i kdyby to nenastalo, ke kritické hodnotě ztráty 1,5 litru se bude zraněný blížit nejdříve za 12 minut plného krvácení.

A co se dá dělat s tím krvácením z krční tepny? Opět - snažíme se krvácení stavět přímo prsty v ráně a co nejdříve přivolat zdravotnickou záchranou službu. Přikládání tlakového obvazu přes paži chránící krk na neporaněné straně je doporučováno pouze teoretiky.

Co použití škrtidla? Škrtidla (správně zaškrcovadla) se nedoporučují používat ze dvou hlavních důvodů - většinou u sebe žádné vhodné škrtidlo nemáme, a i když máme, tak je složité ho přiložit. Rozepsáno - zbytečně ztrácíme čas tím, že hledáme nějaký použitelný předmět k vytvoření škrtidla a netlačíme v ráně. Časový stres pak může vést k použití naprosto nevhodné věci - drátku, provázku, tkaničky. I při použití kvalitního materiálu je správné naložení škrtidla poměrně náročný úkon. Při špatném přiložení škrtidla můžeme krvácení dokonce zhoršit - omezíme totiž pouze žilní návrat (žíly jsou měkkčí a blíž k povrchu), tlustští tepny jsou proti zaškrcení odolnější. Jako vhodné škrtidlo se dá označit snad jen profesionální škrtidlo používané vojáky. (CAT - combat aplication tourniquet) Pro zvýšení ochrany svalové tkáně se doporučuje škrtidlo přiložit přes oděv. Tím přispějeme k tomu, že se tlak škrtidla více rozloží.

Co se v tom těle při velké ztrátě krve děje? Tělo zapojuje obranné mechanismy a snaží se ztrátu krve kompenzovat. Zrychluje se srdeční činnost(čerpadlo-srdce pracuje rychleji) a omezuje se průtok krve "nedůležitými" orgány - kůží (zraněný je bledý), svaly (je slabý, unavený), trávícím traktem (je mu zle, může zvracet). Při velké ztrátě krve je ovlivněn i mozek a začíná se zhoršovat vědomí.

Fungují tlakové body? Použití tlakových bodů rozhodně nedoporučujeme. Hledáním tlakového bodu se ztrácí čas, neboť odvádí pozornost od toho nejjednoduššího a nejefektivnějšího způsobu zástavy krvácení - tlaku v ráně. Naprostá většina lidí neví, kde je hledat a výuka jejich anatomického umístění je zbytečné složitá. V případě některých bodů, jako např. tlakový bod ve středu břicha, je pak jejich aplikace spíše týráním pacienta, než čímkoliv jiným.

Co když je v té ráně nějaký předmět, třeba zapíchnutý nůž? Předměty ve smyslu nože, oštěpu, šípu, apod. z rány nevytahujeme, jelikož velmi pravděpodobně tvoří v ráně v podstatě zátku, která brání ještě masivnějšímu krvácení z porušené cévy. Ani v případě lidí napíchnutých na ozdobný plot se tito pacienti z plotu na místě nesundávají, ale putují do nemocnice i s kusem uříznutého plotu.

Krvácení se snažíme stavět kolem předmětů, opět tlakem prsty, nebo vhodně přiloženým obvazem. Vždy se však snažíme zabránit pohybu předmětu, tak aby nedocházelo k dalšímu poškození tkáně. Pokud si pacient z rány předmět sám vytáhl před naším příchod, do rány ho nikdy zpět nevracíme!

Co krvácení při otevřené zlomenině? Stavíme krvácení stále stejně - tlakem v ráně. Pokud se bojíme poranění o ostrý úlomek kosti, tlačíme přes smotaný obvaz. Otevřená zlomenina však nemusí nutně masivně krvácet.

Rozšiřující obsah pro lektory

V postupu ošetřování pacientů klademe důraz na první krok - krev a příčina krvácení (nůž, sekera..), včasné volání zdravotnické záchranné služby, zjištění skutečného zdroje krvácení (i za cenu rozstříhání oblečení pacienta) a účinný tlak v ráně (nejlépe vlastními prsty). Přiložení tlakového obvazu nepřednášíme jako nutný a vrcholný bod postupu, ale jako řešení situace kdy potřebujeme pacienta opustit nebo neočekáváme příjezd záchranné služby v nejbližší době.

Zbytečný je výklad o rozdělení krvácení na tepenné, žilní a vlásečnicové, nicméně počítejte s otázkami studentů na toto téma, a mějte jasno v tom proč to není důležité.

Člověk má 70 až 80 ml krve na kg tělesné váhy. Jedna třetina ztráty krve je život ohrožující. U průměrného člověka je to zhruba 1,5litru, ale u úplně malých dětí může být ohrožující i ztráta jednoho decilitru. Proto považujeme u malých dětí za nebezpečné jakékoli krvácení (mimo oděrek).

U dospělého jde tedy o ztrátu cca 1,5 litru krve. Není však naším cílem měřit množství krevní ztráty a podle toho volit postup.


Odkazy

Krvácení ze stehenní tepny v realitě

Autor Filip Štrach a Barbara Nižnanská

Rozsáhlé video o použití zaškrcovadel, v úvodu videa je improvizované zaškrcovadlo málo dotažené

 

Citováno z „https://metodika.zdrsem.cz/index.php?title=Druhý_krok_-_vnější_krvácení&oldid=1357“