Diskuse:Krizová intervence: Porovnání verzí
m (ke korektuře) |
(https://upp.med.muni.cz/aktuality/zakladni-psychologicka-doporuceni-pro-verejnost-ve-stavu-nouze-koronavirus) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Naproti tomu zpracované osobní trauma člověka posílí, aby snáze vnímal simulaci pouze jako nácvikový proces. | Naproti tomu zpracované osobní trauma člověka posílí, aby snáze vnímal simulaci pouze jako nácvikový proces. | ||
Stručně: Účastník nemusí mít nedávno zemřelého bráchu, aby se dostal do krize.--[[Uživatel:DRobert|DRobert]] 26. 2. 2013, 05:14 (CET) | Stručně: Účastník nemusí mít nedávno zemřelého bráchu, aby se dostal do krize.--[[Uživatel:DRobert|DRobert]] 26. 2. 2013, 05:14 (CET) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | Učitelé své studenty nejenom vzdělávají, ale taky je doprovázejí psychickým vývojem až do dospělosti. Dle průzkumů (1,2) se ukazuje, že přibližně 20% dětí ve škole trpí duševními problémy a z toho polovina se ani nedostane k jejich řešení. Učitelé mají přes intenzivní kontakt s dítětem jedinečnou možnost poznat, že se nachází v krizové situaci. | ||
| + | |||
| + | [http://www.blaznis-no-a.cz/prvni_pomoc.php#menu1_odkaz1 Jak tedy poznám, že se se studentem něco děje?] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | [https://upp.med.muni.cz/aktuality/zakladni-psychologicka-doporuceni-pro-verejnost-ve-stavu-nouze-koronavirus Zvládání panických stavů] | ||
Aktuální verze z 20. 3. 2020, 07:14
První odstavec "Možnosti krize na kurzu" příliš podsouvá nutnost předchozího traumatického zážitku. Konfrontace se smrtí je však obecným problémem. Právě u lidí, kteří doposud "žili v bavlnce" je simulovaná situace zdravotního (čti životního) ohrožení velmi silným podnětem. Naproti tomu zpracované osobní trauma člověka posílí, aby snáze vnímal simulaci pouze jako nácvikový proces. Stručně: Účastník nemusí mít nedávno zemřelého bráchu, aby se dostal do krize.--DRobert 26. 2. 2013, 05:14 (CET)
Učitelé své studenty nejenom vzdělávají, ale taky je doprovázejí psychickým vývojem až do dospělosti. Dle průzkumů (1,2) se ukazuje, že přibližně 20% dětí ve škole trpí duševními problémy a z toho polovina se ani nedostane k jejich řešení. Učitelé mají přes intenzivní kontakt s dítětem jedinečnou možnost poznat, že se nachází v krizové situaci.
