První krok - zhodnocení situace

Autoři Markéta Haladová a Robert Pleskot

SOUHRN

První krok je zhodnocením situace ještě před přístupem k zraněnému/nemocnému. Základním smyslem je zajištění bezpečnosti, nejdůležitější otázkou "co se stalo?"

Dramaturgická poznámka pro lektora

První odborné téma na kurzu, často pro účastníka zcela nový pohled na první pomoc. Probírá se hlavně teoreticky – nebezpečí se nedá příliš realisticky simulovat. Je nutné přesvědčení a emoční naléhavost lektora.

OSNOVA výkladu

1. Přehlížení prvního kroku, význam
2. Nebezpečí (tonutí, dopravní nehoda, krev)
3. Mechanismus úrazu - bezpečnost, stav pacienta, podchlazení
4. Množství - organizace záchranné akce

VÝKLAD pro studenty

Skripta: str. 9 = plakát, ve výkladu dle klasického scénáře strany 10-11, Dopravní nehodu (strana 12) je vhodné vykládat jako speciální téma.

První krokem hodnotíme celkovou situaci, nestaráme se o raněné jako jednotlivce. První krok trvá vteřiny, i když budete mít pocit, že je to dlouhé, dejte si čas navíc! Pozor na tunelové vidění, máme tendenci se zaměřit jen na raněného a nevidět nic ani vpravo ani vlevo.

Bezpečnost

Záchranná akce začíná pomalu aby rychle neskončila. Je důležité se na chvíli zastavit, nádech výdech – uklidnit se. Mrtvý záchranář nepomůže nikomu.

Nehody se rády opakují. Nemůže se to stát stejně znova? Nehrozí jiné nebezpečí?

Základními ohrožujícími situacemi jsou bezhlavé zásahy u tonutí a dopravních nehod. Černé historky z posledních dní

Není někde krev? Chytnout žloutenku lze i od velmi civilně vypadajícího pacienta. Příběhy žloutenkářů z infekce Na Bulovce ukazují, že nositel infekce nemusí být ani "potetovaney či sjetey".

Bezpečnost hodnotíme vždy v pořadí:

1. Moje vlastní. Pokud se přiřadíte ke zraněným, nemusíte být schopni poskytnout první pomoc. Podle zákona nemáte při pomoci ohrozit vlastní zdraví. Smyslem je pomoci bezpečně. Lze přijmout riziko, ale s rozvahou.
2. Druzí v bezpečnosti jsou dosud zdraví účastníci situace (spoluzáchranci, nezranění účastníci nehody, okolostojící, čumilové, fotografové …) a ti co o situaci ještě nevědí (např.: lidé v autech, kteří se teprv blíží k dopravní nehodě). Ti se dají zachránit nejlépe. Heslo učitelky mateřské školky: Za všech okolností přepočítej děti!
3. Až třetí v pořadí je samotný zraněný. Co se stalo, už nevrátíme.

Mechanismus úrazu

Co se stalo? - koukejte, ptejte se, nedomýšlejte! Jde o nemoc nebo o úraz? Je jasná příčina onemocnění nebo zhoršení stavu?

Mechanismus úrazu se může zopakovat – ptáme se, co se stalo, aby se to nestalo znovu, a s námi. Typické jsou dopravní nehody, dále plynné otravy, elektrický proud,...

Při úrazu je nutné odhalit mechanismy vzbuzující podezření na poranění páteře/vnitřní krvácení /poranění hlavy). Možnost poranění páteře: náraz v rychlosti větší než 40km/h, pád z dvojnásobné výšky těla, to znamená už takovou výšku, kdy si poraněný stojí na ramenou, přímý náraz do trupu, přímé násilí páteř, střelné poranění trupu, bezvědomí po skoku do vody.

Zjištění možnosti poranění páteře mění náš postup v druhém kroku. Pokud nemusím, tak s člověkem nehýbu. Musím jen když jde o bezpečnost nebo pokud nedýchá.

Poranění hlavy a vnitřní poranění řešíme v kroku třetím. Mechanismus úrazu je obdobný jako u páteře, přidává se násilí na celý trup a hlavu.

Podezření na vnitřní zranění=krvácení – nenech člověka odejít, i když vypadá v pořádku. A volej záchranku, nečekej až bude hůř.

Podezření na poranění hlavy, nebo jasné poranění hlavy – ve třetím kroku ihned pátráme po krátkém bezvědomí nebo poruše paměti. Stejně jako u vnitřního zranění hrozí zhoršení stavu.

Porucha vědomí ihned po úraze je rovněž mechanismem vedoucím k úrazu krční páteře. Náraz šel přes hlavu a byl velmi silný. Pacientovi v bezvědomí po úrazu hlavy ihned držíme hlavu.

Kromě proběhlého úrazového děje probíhá i působení okolí. V naprosté většině případu se jedná o podchlazování raněného.

Mechanismus úrazu může říci více než současný stav. Pokud je postižený ve špatném stavu - při pomoci rozhoduje stav nikoliv mechanismus. Pokud je v v dobrém stavu-rozhoduje mechanismus nikoliv stav. Pozor na úlevná shrnutí -„Spadnul ze střechy ale je v pořádku …“

Množství

Tento bod prvního kroku shrnuje informace nutné k organizování záchranné akce. Počítat na začátku je lepší, než se divit na konci.

Množství zraněných: „Kolik vás bylo?“ - pozor tato na první pohled jednoduchá otázka může být v realitě slušný oříšek, někdo mohl odejít nebo se k situaci naopak nachomýtl jen náhodný kolemjdoucí. Vidíte všechny zraněné? Pro vedoucí skupiny je naprosto nezbytné zabránit ohrožení dosud zdravých (viz bezpečnost).

Kolik je zachránců a jaké mají zkušenosti s první pomocí? Pokud Vaši kamarádi nepanikaří, nedělejte nic a jen dávejte rozkazy - udržíte si přehled a zajistíte mnohlem lepší výsledek, než při práci rukama.

Co a koho mám k dispozici? Mám mobil (signál, nabitou baterku)? Jaké je číslo na záchranku?

Množství materiálu (reflexní vesta, trojuhelník, blikačky na autě, lékárna, další materiál s kterám se dá improvizovat)

Jaká je dostupnost pomoci (Jsem ve městě, kde dojezdový čas záchranky je do 15 minut nebo ve velehorách, kde nejbližší stanice horské služby je tři hodiny cesty v dobrém počasí?)

Čas – podívejte se na hodinky, abyste měli představu za jak dlouho přijede od volání záchranka, kdy bude tma...atd.

Podklady pro dotazy studentů

Co když neposkytnu první pomoc kvůli nebezpečí? Neposkytnutí první pomoci je u nás upraveno v trestním zákoníku (§150). Jednoduchý výklad zákona: Pokud se rozhodnete neposkytnout pomoc, protože se z nějakého důvodu bojíte o svoje bezpečí, státní zástupce bude muset dokázat, že toto nebezpečí nehrozilo, aby vás mohl úspěšně žalovat.

Jaké je pravděpodobnost nákazy z krve? Je poměrně malá, jenže choroby přenášené krví jsou mnohem nebezpečnější než chřipka. Kapénková infekce nás nakazí snadno, ale tímto způsobem se nepřenáší smrtelné nemoci.

Čím se můžu nakazit? V zásadě každá nakažlivá brebera se může dostat do krve (v určitém stadiu nemoci, říká se tomu bakteriémie, virémie) a tím pádem být přenosná krví. Vysoce nakažlivé jsou všechny pohlavní choroby, zvláště syfilis. Žloutenky B a C jsou nakažlivější než HIV a při chronickém zánětu jater stejně ohrožují život. Kontaktně jsou nakažlivé TBC, stafylokoci, kožní nemoci a různí paraziti – svrab, vši.

Jaké se odhaduje procento lidí, kteří nevědí, že mají žloutenku? Docela velká…hlavně Céčko přechází v 70-90% rovnou do chronického stadia…lidi o ní často dlouho neví. A taky inkubační doba je u B a C docela dlouhá (několik týdnů), takže než vypuknou příznaky akutního onemocnění, tak to taky trvá. U nás je podle posledních epidemiologických studií výskyt 0,2% tj. každý 500tý člověk má hepatitis = žloutenku. Doplnění z přiloženého materiálu – inkubační doby (=doba než se nemoc projeví) B= 50 - 180 dní, C= 15 – 180 dní, AIDS – osoba je infekční téměř hned po vstupu infekce, ale než se objeví příznaky může to hodně dlouho trvat.

Jaké jsou druhy žloutenky a jejich výskyt? A(ze špinavých rukou),B(krví, sex),C(krví, sex),D(chodí spolu s B a taky tak vypadá),E(něco jako A v Africe a Asii)…a G(géčko lidem neškodí, jen jsou přenašeči).

Proč 40 km/h? Je to dlouhodobě statisticky určená hranice. Při sražení chodce pod 40km/hod je 20% riziko smrti, při rychlosti nad 60 km/hod je toto riziko 80%.

Metodická část

Význam prvního kroku je podceňován téměř ve všech učebnicích první pomoci. Největší důraz na bezpečnost je ve výkladu třeba dát na rizika utopení a dopravních nehod. Pro laiky (někdy i pro zdravotníky) je problém používat rukavice, proto je nutné pracovat i s umazáním od krve.

Přenos nákazy při poskytování PP je nízký – je vůbec  ????

Jednotlivé příklady simulací:

Vběhnutí lektora/ů s rozříznutou rukou a nožem. - maskujeme trochou hustokrve na dlani. Rychlý rozbor ve stylu: co jste dělali? Chyby! Co bylo dobře. - Důraz na bezpečnost.

„Já ho zabil/a.“ - nejlépe dělat na chodbě před přednášecí místností, dva lektoři – jeden (nejlépe muž) má pod oblečením krabici džusu (červeného) a skrz oblečení je do ní zabodnut nůž, on sedí/pololeží na zemi, slabě komunikuje, pokud mu nůž nevytáhnou zůstává to tak, pokud nůž vytáhnou stlačí krabici, aby to začalo týct a už je jen oslovitelný a v zápětí v bezvědomí, vedle něj na zemi nalit 0,5 l krve, druhý (nejlépe žena) má ruce od krve už na chodbě kříčí: „Bože já ho zabila.“ vbíhá do přednášecí místnosti a křičí „bože já ho zabila“ – je lehce hysterická a vyčítá si co udělala, bojí se, že je mrtvý. - opatrně při maskování, na rozlití krve je nutný povrch do kterého se krev nevsákne. Udělá se velice rychlý rozbor ve stylu: co jste dělali? Chyby! Co bylo dobře. - Důraz na bezpečnost a bez vysvětlování se řekne jak to mělo být správně (pokud není použito jako úvod k zraněním trupu, pak podrobně).

Při hledací mikrosimulaci: na první polovinu použít pro každého 3 bonbony. Pro druhou půlku jeden bonbon, jeden namaskovaný kloub, a pod záda nalít trochu krve. Je třeba mít připravená simulantská trička a karimatky.

Rozebraný elektrický přístroj zapojený prodlužovací šňůrou do sátě (mikrovlnka nebo televizor mají dostatečně vělké kondenzátory k zabití i bez zapiojení)

Psychouš s podřezaným zápěstím a nožem v ruce, komunikující , je nutno ho přesvědčit aby odhodil nůž

Obecně v simulacích používat různá nebezpečí.

Poslední výstřel a další výkřiky

• Poslední výstřel

Bezpečnost především! Nemůže se to stát znovu ? Mrtvý nikomu nepomůžeš !

Co se stalo ? Mechanismus úrazu, příčina onemocnění

Kolik je pacientů ? Vidíš je všechny ?

Co a koho mám k dispozici? Vyzvi čumily k akci !

• „K zákroku krokem!“
• „První dechy investuj do sebe!“
• „Zachránců tonoucích mají vodníci plný hrnky.“

Autoři Markéta Haladová a Robert Pleskot