Metoda 4.kroků
Metoda 4 kroků je obecnou výukovou metodou Evropské Rady pro Resuscitaci (ERC), kterou používá na svých kurzech jako výukový prostředek k osvojení univerzálního algoritmu pro poskytnutí základní neodkladné resuscitace. Metodu je možné využít pro výuku libovolné dovednosti nebo postupu.
Disclaimer: Tento text popisuje metodu 4.kroků z pohledu jejího možného využití na v zážitkovém kurzu. Cílem textu není přesné popsání metodiky ERC ani všech jejích pedagogických apesktů, pouze možnou aplikaci. Pro komplexní seznámení s metodou je třeba absolvovat kurz BLS/AED Instruktor.
Metoda 4.kroků
- Před použitím je dobré účastníky informovat o tom jak bude nyní výuka probíhat - to se týká zejména posledních dvou kroků, které vyžadují aktivní zapojení účastníků.
1.krok
Předvedení ukázky v reálném čase a bez komentáře.
- Je nezbytné, aby lektor provedl ukázku zcela správně.
- Ukázku je možné provést i před velkou skupinou, ale je nezbytné aby všichni dobře viděli.
2.krok
Ukázka s komentářem a vysvětlením jednotlivých úkonů.
- Je možné opět provádět i před velku skupinou.
- Tato část může být nahrazena i "klasickýcm" výkladem nebo jiným vhodným předáním informací proč/jak (např. video)
3.krok
Předvedením ukázky lektorem v reálném čase s komentářem jednoho z účastníků.
- Tento krok již vyžaduje malou skupinu (do 6ti osob).
- Účastníky je nutné seznámit s tím jak bude výuka dále probíhat a co se od nich bude chtít (pokud to již nebylo vysvětleno dříve).
- Účastník komentuje to, co lektor předvádí svými vlastními slovy.
- Po předvedení ukázky je vhodné zadat prostor na otázky.
4.krok
Účastník provádí ukázku, jeho postup je komentován dalšm účastníkem (opakuje se do vystřídání všech účastníků skupiny)
- Ukázku provádí vždy ten účastník, který u předchozí komentoval; začíná ten, kdo komentoval ukázku lektora.
- Ostatní účastníci skupiny sledují zasahujícího, na výzvu pasivně asistují zasahujícímu (...potřebuji vaši pomoc, zavolejte na 155...).
- Před zahájením zásahu popiše účastníkovi zadání situace (Jste na zastávce, vidíte staršího muže jak se zapotácel a sesunul k zemi) - ERC vyžaduje "scénář" pro každého účastníka - bylo by možné zadat jeden společný na začátku, ale i tak je vhodné ho připomenout každému znovu. Zadání a odsouhlasení jeho "pochopení" je zároveň jasným oddělením a odstartováním dalšího "zásahu".
- V okamžiku, kdy se účastník dostane do bodu, kde ukázka končí mu poděkujeme, ukončíme ukázku a pošleme ho si sednout na své místo.
- Po posazení následuje krátká zpětná vazba k zásahu:
- Je třeba snížení lektora na úroveň očí účastníka, adekvátní vzdálenost.
- Zpětná vazba musí být jasná, stručná krátká.
- 2-3 pozitivní informace, co udělal účastník dobře
- 1-2 doporučení/návrhy na zlepšení pro příště.
- Nejsou-li chyby doporučení nedáváme
- Pozitivní informace je zároveň "opakováním" pro ostatní členy skupiny - je vhodné tedy "střídat" za co chválíme, aby se postupně ve zpětné vazbě objevily všechny prvky cvičeného postupu. (typicky je většina úkonů správně a proto si můžeme vybírat za co bdueme chválit)
- Zásah před dalšími 5ti lidmi je pro účastníka stresující - podobně jako simulace nebo zkoušení posunuje tímto vlastní "drilování" do větší reálnosti, co se týše psychické zátěže.
- Zásah účastníka přerušujeme pouze při fatálních chybách (utvářel by se chybné vzorce).
- Během zásahu lektor určuje/upravuje realitu (dýchá, jednou se nadechl,...).
- U delšího zásahu, opakující činnosti je možné účatníka korigovat jednoduchými instrukcemi (rychleji, zpomal, hlouběji, větší záklon,...). Složitější instrukce nebo instrukce v krátkém zásahu vedou spíše k zastavení účastníka a soustředěním se na instrukce - proto je lepší se jim vyvarovat.
vyvarujte se, abyste předávali zpětnou vazbu u modelu nebo ve stoje - nechte ho znovu sednout.
Snižte se na jeho úroveň očí.Účastníka nehodnotíme na vzdálenost, ale musíme stát blízko u něj, abyste to mohli
kvalitně zhodnotit
Ukazujeme vždy pouze správné provedení a ukazujeme ho opakovaně - tím se eliminuje provádění chyb, chyby pouze opravujeme a znovu ukazujeme JAK je to správně.