Druhý krok - prvotní vyšetření
Druhým krokem přistupujeme k jednotlivému pacientovi. Vyšetřujeme a ihned řešíme. Týká se výhradně život ohrožujících stavů - reagujete jen na zhoršený stav vědomí, poruchu dýchání a masivní krvácení. Tento krok je třeba mít naprosto zautomatizovaný, není v něm prostor na přemýšlení. Kvalitní prvotní vyšetření zachraňuje život. V případě, že postižený komunikuje a nekrvácí, můžete přejít do třetího kroku. Základní otázkou je "Neumírá teď?".
Postupy druhého kroku
- Postup při bezvědomí a provádění resuscitace
- Odstranění cizího tělesa z dýchacích cest
- Zástava viditelného masivního krvácení
Metodika pro lektory
Druhý krok jako celek se přednáší v úvodu postupu při poruše vědomí. Vnější krvácení a cizí těleso v dýchacích cestách probíráme po ukončení a základním drilu postupu u bezvědomého. Je nutné ale občas zdůrazňovat, že řešení krvácení a ucpání dýchacích cest je součástí prvotního vyšetření.
Souběh těchto událostí (například nulová reakce a masivní krvácení) je vždy zdrojem zmatku v hlavách posluchačů. Dotazy jsou spíše vyjádření vnitřních obav ("co když bude krvácet, bude mít spalničky a na dvoře přistanou Marťani") ale objevují se v podstatě pokaždé a je vhodné na ně jasně odpovědět.
Pokud pacient masivně krvácí a krev pulzuje - je naprosto jasná priorita krvácení. Takto je řešeno prvotní vyšetření u masivních zranění ve válce.
Pokud se pacient pohybuje a má příznaky dušení - snažíme se uvolnit dýchací cesty.
Pacient v bezvědomí s nepulzujícím krvácením je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné, proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že masáží srdce zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše masáž je téměř neúčinná.
Mým stále trvajícím přesvědčením je, že nejvíc smysluplná akce (z hlediska možnosti zachránit život) je uvolnění dýchacích cest(obvykle záklonem hlavy).
Autor Robert Pleskot
