Druhý krok - vnější krvácení

Autor Filip Štrach a Barbara Nižnanská

Metodika

Cíl tématu

účastník zastaví masivní krvácení tlakem v ráně. Chápe, proč je tento způsob nejlepší. Myslí na svou bezpečnost.

Metodika a dramaturgie přednášky:

Vnější masivní krvácení je jedno z témat, ve kterém je třeba se zaměřit hlavně na praktickou část výuky.

Každý účastník by si měl zkusit nasadit rukavice a zastavit krvácení tlakem v ráně. Na delším kurzu (víc než 1 den) se snažíme, aby byli účastníci této situaci vystaveni opakovaně, a to i v rámci face to face - každý účastník zasahuje individuálně na lektorovi.

Vlastní dovednost zástavy krvácení není příliš složitá, ale emoční náročnost situace je obrovská a z toho plynou časté chyby. Zážitek zvládnutí situace dá účatníkům sebedůvěru pro reálný zásah.

V teoretické části je nutné dobře odargumentovat, proč nedoporučujeme používat škrtidla v laické neválečné první pomoci a další chybné postupy - přikládání ručníků, hledání tlakových bodů, zvedání nohou a další.

Samotný výklad tématu můžeme zařadit před simulaci, nebo až za rozbor po simulaci. Obě řešení mají své plus i mínus, nicméně varianta nejdřív simulace, pak až výklad je lektorsky náročnější. Nikdy ale neochudíme naše studenty o ukázku správného postupu včetně navlečení si rukavic. Všem studentům také dáme možnost vyzkoušet si pod lektorským dohledem přiložení tlakového obvazu.
 

 

 

Obsah

Výklad pro studenty

Při ošetřování kohokoliv kdo krvácí se vždy nejprve snažíme chránit sami sebe, před nákazou z krve (HIV, žloutenka typu B, C a další). Gumové rukavice jsou ideální ochranou pomůckou. Při jejich nasazování můžeme říct zraněnému, aby si zatím ránu stlačil vlastní rukou. Současně se můžeme vyptat na mechanismus úrazu a v neposlední řadě výhod rukavic je skutečnost, že nám latexové rukavice dodávají vyšší důvěru v očích případných diváků a „radilů“. Jako improvizovanou ochranu lze použít cokoliv nepropustného, avšak minimálně psychologický efekt je v případě použití sáčků od svačiny poněkud jinde.

Během pár desítek vteřin, které obětujeme na ochranu vlastního zdraví, pacient nevykrvácí. Nicméně masivní krvácení je nutné zastavit co nejdříve. Člověk má 70 až 80 ml krve na kg tělesné váhy. Jedna třetina ztráty krve je život ohrožující. U průměrného člověka je to zhruba 1,5litru, ale u úplně malých dětí může být ohrožující i ztráta jednoho decilitru. Proto považujeme u malých dětí za nebezpečné jakékoli krvácení (mimo oděrek).

U dospělého jde tedy o ztrátu cca 1,5 litru krve. Není však naším cílem měřit množství krevní ztráty a podle toho volit postup. Rozhodující je pro nás intenzita krvácení, kdy tepenné krvácení (krev vystřikuje v pravidelných pulsech), nebo jiné masivní krvácení (krev vytéká proudem) stavíme tlakem přímo v ráně, přímo na zdroj krvácení.

Náš postup v bodech:

• navlečeme si gumové rukavice nebo něco, čím se budeme chránit (zraněného zatím vyzveme, aby si ránu držel vlastní rukou)
• najdeme zdroj krvácení (místo kde z cévy vystřikuje, nebo vytéká krev)
• tlačíme v ráně na zdroj krvácení (vlastními prst, nebo nerozmotaným obvazem)
• tlakový obvaz používáme, jestliže musíme pacienta opustit

Zdravotnickou záchranou službu se snažíme volat co nejdříve, tlakový obvaz sice může být přiložen prakticky neomezeně (i v řádu hodin), ale příčina problému (porušená céva) se tím sama nevyřeší.

Zvedání krvácející končetiny nad úroveň srdce má sice logický podklad, voda ani krev přece do kopce neteče. Avšak každé takovéto polohování je vždy spojené s námahou a nepohodlím pro pacienta, čímž se zvyšuje i prokrvení svalů. Zásadní přínos takové elevace končetiny nebyl prokázán. Naopak snaha zachránců o držení končetiny pacienta nad úrovní srdce je zpravidla doprovázena nechtěným povolením tlaku v ráně. Tento postup výborně funguje u nezávažných poranění (říznutí do prstu), kde je tlak krve malý.

Pokud se rozhodneme přiložit tlakový obvaz, opravdu dobře lokalizujeme místo, odkud krev vytéká (místo, kde chceme vytvořit největší tlak). V případě, že tlačíme prsty na špatném místě v ráně, snadno je přesuneme jinam, pokud ale umotáme na špatném místě tlakový obvaz, těžko svojí chybu snadno a rychle napravíme.

Tlakový obvaz je nutné kontrolovat. Pokud výrazně prosakuje, můžeme přes něho přidat další vrstvu. Pokud prosakuje i ta, další vrstvy už nepřidáváme, ale obvaz odstraníme a znovu hledáme hlavní zdroj krvácení.

Shrnutí

Chraňte se před cizí krví! Tlačte tam, kde to teče a volejte záchranku!

Časté lstivé otázky studentů

Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň masivně krvácí? Doporučujeme postupovat stejně - tedy jako u jakéhokoli jiného bezvědomí: Oslovení, zatřesení, silný podnět, záklon hlavy a kontrola dechu. Pokud postižený dýchá, můžeme řešit krvácení. V normálních (nebojových)podmínkách u nedýchajícího zakrváceného voláme ZZS a zahajujeme resuscitaci, tedy mačkáme hrudník. Šířeji zde.

Jak rychle dospělý člověk vykrvácí / umře? Vždy záleží na tom, jaké zranění utrpěl, popřípadě, zda nemá zranění více (např. kombinaci vnějšího krvácení a vnitřního zranění – krvácení). Při krvácení z obou krčních tepen dospělý člověk vykrvácí zhruba do 5ti minut. Při přetnutí perifernějších tepen (na končetinách) může zafungovat dočasná "autozástava" krvácení tím, že se poraněná tepna sama stáhne a uzavře buď částečně či úplně.

A co se dá dělat s tím krvácením z krční tepny? Opět - snažíme se krvácení stavět přímo prsty v ráně a co nejdříve přivolat zdravotnickou záchranou službu. Přikládání tlakového obvazu přes paži chránící krk na neporaněné straně je doporučováno pouze teoretiky.

Co použití škrtidla? Škrtidla (správně zaškrcovadla) se nedoporučují používat ze dvou hlavních důvodů - většinou u sebe žádné vhodné škrtidlo nemáme, a i když máme, tak je složité ho přiložit. Rozepsáno - zbytečně ztrácíme čas tím, že hledáme nějaký použitelný předmět k vytvoření škrtidla a netlačíme v ráně. Časový stres pak může vést k použití naprosto nevhodné věci - drátku, provázku, tkaničky. I při použití kvalitního materiálu je správné naložení škrtidla poměrně náročný úkon. Při špatném přiložení škrtidla můžeme krvácení dokonce zhoršit - omezíme totiž pouze žilní návrat (žíly jsou měkkčí a blíž k povrchu), tlustští tepny jsou proti zaškrcení odolnější. Jako vhodné škrtidlo se dá označit snad jen profesionální škrtidlo používané vojáky. (CAT - combat aplication tourniquet) Pro zvýšení ochrany svalové tkáně se doporučuje škrtidlo přiložit přes oděv. Tím přispějeme k tomu, že se tlak škrtidla více rozloží.

Co se v tom těle při velké ztrátě krve děje? Tělo zapojuje obranné mechanismy a snaží se ztrátu krve kompenzovat. Zrychluje se srdeční činnost(čerpadlo-srdce pracuje rychleji) a omezuje se průtok krve "nedůležitými" orgány - kůží (zraněný je bledý), svaly (je slabý, unavený), trávícím traktem (je mu zle, může zvracet). Při velké ztrátě krve je ovlivněn i mozek a začíná se zhoršovat vědomí.

Fungují tlakové body? Použití tlakových bodů rozhodně nedoporučujeme. Hledáním tlakového bodu se ztrácí čas, neboť odvádí pozornost od toho nejjednoduššího a nejefektivnějšího způsobu zástavy krvácení - tlaku v ráně. Naprostá většina lidí neví, kde je hledat a výuka jejich anatomického umístění je zbytečné složitá. V případě některých bodů, jako např. tlakový bod ve středu břicha, je pak jejich aplikace spíše týráním pacienta, než čímkoliv jiným.

Co když je v té ráně nějaký předmět, třeba zapíchnutý nůž? Předměty ve smyslu nože, oštěpu, šípu, apod. z rány nevytahujeme, jelikož velmi pravděpodobně tvoří v ráně v podstatě zátku, která brání ještě masivnějšímu krvácení z porušené cévy. Ani v případě lidí napíchnutých na ozdobný plot se tito pacienti z plotu na místě nesundávají, ale putují do nemocnice i s kusem uříznutého plotu.

Krvácení se snažíme stavět kolem předmětů, opět tlakem prsty, nebo vhodně přiloženým obvazem. Vždy se však snažíme zabránit pohybu předmětu, tak aby nedocházelo k dalšímu poškození tkáně. Pokud si pacient z rány předmět sám vytáhl před naším příchod, do rány ho nikdy zpět nevracíme!

Co krvácení při otevřené zlomenině? Stavíme krvácení stále stejně - tlakem v ráně. Pokud se bojíme poranění o ostrý úlomek kosti, tlačíme přes smotaný obvaz. Otevřená zlomenina však vůbec nemusí masivně krvácet.

Rozšiřující obsah pro lektory

V postupu ošetřování pacientů klademe důraz na první krok - krev a příčina krvácení (nůž, sekera..), včasné volání zdravotnické záchranné služby, zjištění skutečného zdroje krvácení (i za cenu rozstříhání oblečení pacienta) a účinný tlak v ráně (nejlépe vlastními prsty). Přiložení tlakového obvazu nepřednášíme jako nutný a vrcholný bod postupu, ale jako řešení situace kdy potřebujeme pacienta opustit nebo neočekáváme příjezd záchranné služby v nejbližší době.

Zbytečný je výklad o rozdělení krvácení na tepenné, žilní a vlásečnicové, nicméně počítejte s otázkami studentů na toto téma, a mějte jasno v tom proč to není důležité.

Odkazy

Krvácení ze stehenní tepny v realitě

Autor Filip Štrach a Barbara Nižnanská

Rozsáhlé video o použití zaškrcovadel, málo dotažené improvizované v úvodu