Druhý krok - prvotní vyšetření: Porovnání verzí
m |
(→Metodika pro lektory) |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Druhý krok jako celek se přednáší v úvodu postupu při poruše vědomí. Vnější krvácení a cizí těleso v dýchacích cestách probíráme po ukončení a základním drilu postupu u bezvědomého. Je nutné ale občas zdůrazňovat, že řešení krvácení a ucpání dýchacích cest je součástí prvotního vyšetření. | Druhý krok jako celek se přednáší v úvodu postupu při poruše vědomí. Vnější krvácení a cizí těleso v dýchacích cestách probíráme po ukončení a základním drilu postupu u bezvědomého. Je nutné ale občas zdůrazňovat, že řešení krvácení a ucpání dýchacích cest je součástí prvotního vyšetření. | ||
| − | Souběh těchto událostí (například | + | Souběh těchto událostí (například žádná reakce na bolestivý podnět a masivní krvácení) je vždy zdrojem zmatku v hlavách posluchačů. Dotazy jsou spíše vyjádření vnitřních obav z opravdu neřešitelné situace ("co když bude krvácet, bude mít spalničky a na dvoře přistanou Marťani") ale objevují se v podstatě pokaždé a je vhodné na ně jasně odpovědět. |
| − | : | + | Nejčastější otázka je: "Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň masivně krvácí?" Doporučujeme postupovat stejně, jak to v kurzu před tím učíme - tedy jako u jakéhokoli jiného bezvědomí: Oslovení, zatřesení, silný podnět, záklon hlavy a kontrola dechu. Pokud postižený dýchá, můžeme řešit krvácení. Pokud nedýchá, je potřeba (po zavolání ZZS) začít resuscitovat, tedy mačkat hrudník. |
| − | |||
| − | Pacient | + | Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že masáží srdce zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše masáž je téměř neúčinná. |
| − | + | ''Autor [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]] a [[Uživatel:Bara|Bára Šimanovská]]'' | |
| − | |||
| − | |||
| − | ''Autor [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]]'' | ||
'''NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY NA KURZECH [http://www.zdrsem.cz/ ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem]''' | '''NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY NA KURZECH [http://www.zdrsem.cz/ ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem]''' | ||
Verze z 3. 9. 2013, 21:29
Autor Robert Pleskot
Souhrn
Druhým krokem (Reaguj) přistupujeme k jednotlivému pacientovi. Vyšetřujeme a ihned řešíme. Týká se výhradně život ohrožujících stavů - reagujete jen na zhoršený stav vědomí, poruchu dýchání a masivní krvácení. Tento krok je třeba mít naprosto zautomatizovaný, není v něm prostor na přemýšlení. Kvalitní prvotní vyšetření zachraňuje život. V případě, že postižený komunikuje a nekrvácí, můžete přejít do třetího kroku. Základní otázkou je "Neumírá teď?".
Postupy druhého kroku
- Postup při bezvědomí a provádění resuscitace
- Odstranění cizího tělesa z dýchacích cest
- Zástava viditelného masivního krvácení
Metodika pro lektory
Druhý krok jako celek se přednáší v úvodu postupu při poruše vědomí. Vnější krvácení a cizí těleso v dýchacích cestách probíráme po ukončení a základním drilu postupu u bezvědomého. Je nutné ale občas zdůrazňovat, že řešení krvácení a ucpání dýchacích cest je součástí prvotního vyšetření.
Souběh těchto událostí (například žádná reakce na bolestivý podnět a masivní krvácení) je vždy zdrojem zmatku v hlavách posluchačů. Dotazy jsou spíše vyjádření vnitřních obav z opravdu neřešitelné situace ("co když bude krvácet, bude mít spalničky a na dvoře přistanou Marťani") ale objevují se v podstatě pokaždé a je vhodné na ně jasně odpovědět.
Nejčastější otázka je: "Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň masivně krvácí?" Doporučujeme postupovat stejně, jak to v kurzu před tím učíme - tedy jako u jakéhokoli jiného bezvědomí: Oslovení, zatřesení, silný podnět, záklon hlavy a kontrola dechu. Pokud postižený dýchá, můžeme řešit krvácení. Pokud nedýchá, je potřeba (po zavolání ZZS) začít resuscitovat, tedy mačkat hrudník.
Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že masáží srdce zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše masáž je téměř neúčinná.
Autor Robert Pleskot a Bára Šimanovská
NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY NA KURZECH ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem
