Resuscitace dítěte: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
| − | + | ''Autor Hanka Středová a Barbara Nižnanská'' | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | = Metodika = | ||
| − | |||
| − | + | == Cíl tématu == | |
| − | + | Liší se zcela zásadně dle zaměření a délky kurzu. Tam, kde je resuscitace dětí jasným hlavním tématem, chceme aby účastník zvládl specializovaný postup resuscitace dítěte. U ostatních kurzů je cílem účastník schopný provést stejný postup jako u resuscitace dospělých, pouze v síle a rozsahu uzpůsobeném dítěti. | |
| − | + | == Metodika a dramaturgie == | |
| + | Pokud zařazujeme resuscitaci dětí jako samostatné téma, musí mu logicky předcházet přístup k bezvědomému dítěti a také dušení cizím tělesem, jakožto jedna z častých příčin KPR dětí. | ||
| − | + | Pokud spojíme téma dušení a resuscitace dětí, hrozí zmatení účastníků, kteří nerozliší stlačení hrudníčku jako vypuzovací manévr a stlačování hrudníčku u resuscitace, proto doporučujeme témata spíše učit samostatně. | |
| + | == Interaktivní prvky/nácviky/simulace == | ||
| − | + | Výuka specializovaného přístupu v KPR dítěte musí jednoznačně obsahovat poměrně důsledný nácvik (což vyžaduje kvalitní figuríny miminek, případně juniorů). Je potřeba počítat nejméně 2-3 min/1 účastníka/1 resuscitační figurínku.Umělé dýchání v "intenzivnějším" poměru je obhajitelné pouze tehdy, když ho poskytovatel je schopný kvalitně provádět. Téma resuscitace dítěte většinou vykládáme rovnou s figurínami, v menší skupince. Do kurzu poté zařazujeme opakovaný nácvik i simulace. | |
| − | + | == Pasti == | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Musíme mít zcela jasno, co a proč chceme účastníky učit, co je cílem kurzu. Musíme být schopni své rozhodnutí obhájit, i když se na kurzu vyskytne účastník, který se učil postup jiný. | ||
| − | + | Druhým rizikem je už zmíněné spojení nácviku vypuzovacích manévrů a resuscitace. Pro prvotní nácvik spíše doporučujeme oddělit, a celý postup (od dušení k bezvědomí) spojit až v pozdějších simulacích. | |
| − | |||
| + | Musíme mít na paměti, že téma resuscitace dítěte je jedním z emočně nejnáročnějších témat na kurzu. | ||
| − | + | = Obsah = | |
| + | == Osnova výkladu == | ||
| − | + | *příčiny resuscitace dítěte, důležitost umělého dýchání | |
| + | *postup u resuscitace dítěte, ukázka | ||
| + | *technika - stlačování hrudníčku, dýchání | ||
| + | *dotazy | ||
| + | *shrnutí | ||
| + | *nácvik | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Výklad pro studenty (v kurzu s dostatečným prostorem pro nácvik KPR dětí) == | ||
| − | Dítě | + | '''Nejčastější příčina zástavy srdeční u dětí je dušení - '''překážka v dýchacích cestách (cizí těleso, hlen/hnis), otok dýchacích cest (těžká alergická reakce, zánět, tonutí). Dítě se nejdřív dusí, přestává reagovat, upadá do bezvědomí, srdce mu zpomaluje až se zastaví. Občas se může stát, že úvodních 5 záchranných vdechů může přímo odstranit/zrušit příčinu dušení a tím podpořit/obnovit činnost srdce. |
| − | + | Přístup k dítěti, které je v divné poloze a nehýbe se, je stejný jako k dospělému: | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | oslovení, zatřesení, mírný záklon hlavy (u miminek pouze mírné přizvednutí bradičky nahoru), přivolání pomoci, zhodnocení dýchání. | ||
| − | + | '''Oslovení, zatřesení - kontrola vědomí''' (BOReC): | |
| + | *Bdělé - dítě mluví, křičí, dýchá, hýbe se a fixuje očima. | ||
| + | *Oslovitelné – je spavé, ale reaguje na oslovení, zvuk, zatřesení | ||
| + | *Reaguje až na zatřesení ramínek, neprobírá se do plného vědomí (není normální) - jednoznačný důvod pro okamžité volání 155, kontrolujeme dech. | ||
| + | *Jako Cep - „hadrové“ dítě, bez reakce (POZOR! Možná zástava dýchání!). | ||
| − | ''' | + | '''Záklon hlavy''' |
| − | |||
| − | + | *u miminek jen lehce předsuneme bradičku (čuchací pozice - brada a nos jsou v rovině) | |
| + | *u staRších (od chodících dál) uděláme normální záklon hlavy | ||
| − | + | '''Jak poznám, že dítě dýchá normálně?:''' | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Dítě dýchá normálně | ||
| − | + | *Má růžovou barvu | |
| + | *Nadechne se nejméně 2x/10 sekund (počet dechů za minutu: novorozenec 30-40, kojenec 20-30, starší dítě kolem 16) | ||
| + | *Jsou vidět dýchací pohyby (zvedá se hrudník a bříško) | ||
| + | *Je slyšet a cítit dechový proud na tváři. | ||
| − | + | Dítě nedýchá normálně | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | *Dýchání nedostatečné | ||
| + | *Rychlé povrchní, pomalé lapavé/kapří až vymizelé dechy | ||
| + | *Barva kůže je modrošedá | ||
| + | *Není zřejmý dechový proud (vidět, slyšet, cítit) | ||
| + | *Je zřejmá překážka v dýchacích cestách (tichý nedostatečný kašel, sípání, lapání po dechu – viz dušení cizím tělesem). | ||
| − | + | Puls nezjišťujeme - je to zdržení. (nedýchá = netepe, dýchá = tepe). Kdo nereaguje a nedýchá normálně, potřebuje resuscitaci. | |
| − | |||
| − | |||
| − | ''' | + | '''Nedýchá normálně? '''Při jakékoliv pochybnosti o dechu dítěte (nedýchá normálně), raději do dítěte vdechneme! |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | *5 záchranných umělých vdechů. | |
| − | *5 záchranných umělých vdechů. | ||
| − | '''Stále nereaguje? | + | '''Stále nereaguje? Volám (pokud to není zdržení) a resuscituji.''' |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | *15 stlačení hrudníčku | ||
| + | *2 umělé vdechy | ||
| + | *Dále resuscitace v poměru 15 stlačení : 2 vdechy | ||
'''Instrukce k umělému dýchání:''' | '''Instrukce k umělému dýchání:''' | ||
| − | + | *Dvěma prsty ucpeme nos a ústy obemkneme ústa dítěte. U menších dětí (cca do roku) můžeme vdechovat do úst i nosu zároveň. | |
| − | + | *Vdechneme přiměřený objem vzduchu dle konstituce a věku dítěte za současné kontroly zdvíhání hrudníku. Vdechovaný objem je malý! U dětí do jednoho roku vdechujeme cca tolik, kolik pobereme do tváří. Radši vdechovat méně, než dítě předechovat. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | *Dvěma prsty ucpeme nos a ústy obemkneme ústa dítěte. | ||
| − | *Vdechneme přiměřený objem vzduchu dle konstituce a věku dítěte za současné kontroly zdvíhání hrudníku. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
'''Instrukce ke stlačování hrudníku:''' | '''Instrukce ke stlačování hrudníku:''' | ||
| − | |||
*Dítě položíme na tvrdou podložku. | *Dítě položíme na tvrdou podložku. | ||
| − | *Stlačujeme uprostřed hrudníku na hrudní kosti, mezi bradavkami. | + | *Stlačujeme uprostřed hrudníku na hrudní kosti, mezi bradavkami. |
| − | *Důležitá je dostatečná hloubka stlačení (1/3 předozadního průměru hrudníku), správné místo a správná rychlost stlačování (100-120 zmáčknutí/min., tedy téměř 2x/sek.). | + | *Důležitá je dostatečná hloubka stlačení (1/3 předozadního průměru hrudníku), správné místo a správná rychlost stlačování (100-120 zmáčknutí/min., tedy téměř 2x/sek.). |
'''Dítě do 1 roku:''' | '''Dítě do 1 roku:''' | ||
| − | |||
| − | |||
| − | + | *Stlačujeme dvěma prsty – ukazovák, prostředník jedné ruky nebo dvěma palci - oběma rukama obemkneme hrudníček dítěte a stlačujeme palci proti prstům (momentálně více doporučovaný způsob) | |
| − | *Stlačujeme | + | *Hloubka stlačení 1/3 předozadního průměru hrudníku. |
| + | '''Dítě nad 1 rok:''' | ||
| − | + | *Stlačujeme patou dlaně jedné ruky nebo oběma rukama dle konstituce dítěte (lokty jsou propnuty). | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Poměr stlačení:vdechy je 15:2 | |
| − | |||
| − | |||
| + | Pokud je zachránce u dítěte sám a nemá u sebe mobilní telefon, zkusí křikem přivolat pomoc a poté 1 minutu resuscituje, než jde volat ZZS. | ||
| − | + | *'''Resuscitaci je nutné zahájit okamžitě po zjištění, že dítě nedýchá normálně.''' | |
| + | *Resuscitaci pokud možno nepřerušujeme! | ||
| + | *Resuscitaci ukončujeme, když se začíná dítě evidentně bránit'''– odstrkává nás, kašle, začíná dýchat normálně…jinak resuscitujeme, dokud nás někdo/lékař nevystřídá.''' | ||
| + | | ||
| − | + | == Shrnutí == | |
| − | |||
| + | Nereaguje a nedýchá normálně? 5 vdechů, volání záchranky a dále 15 stlačení: 2 vdechy, dokud nezačne reagovat nebo tě nevystřídá záchranka. | ||
| − | + | == Časté lstivé otázky studentů == | |
| − | |||
| + | Dítě = 0-18 let (0-28 dnů = novorozenec, 28 dnů – 1 rok = kojenec). Z hlediska zjednodušení je postup při resuscitaci odlišný u novorozence – (postup není v těchto materiálech popsán, protože se s ním laik prakticky nesetká).Guidelines nám říkají, že kdokoli vypadá dospěle, má být resuscitován podle doporučení pro resuscitaci dospělých. | ||
| − | + | Významné odlišnosti od resuscitace dospělých: Příčina zástavy srdce u dětí je, že se předtím dusí (vdechnutí cizího tělesa, infekce dýchacích cest, alergie, úraz…). Srdce je téměř vždy naprosto zdravé, mladé a hlavní problém je nedostatek kyslíku. Proto resuscitaci dítěte zahajujeme 5 umělými vdechy a pokud jsme sami a nemáme u sebe telefon. resuscitujeme 1 minutu před tím, než zavoláme 155. Může se stát, že se nám podaří tímto úvodem dítě rozdýchat, probrat, zrušit vlastní příčinu dušení. Více [http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny] – první minuta resuscitace. Velký záklon hlavy neprovádíme kvůli měkkosti a poddajnosti dýchací trubice – přílišným záklonem se může ucpat. Hlavičku dáváme do roviny a dýchací cesty zprůchodňujeme zdvihnutím bradičky. | |
| − | |||
| + | Lapavé dechy (pomalé cca 1 dech/10 sek., obvykle doprovázené mručením, u dětí je výrazné i zatahování kůže v oblasti nad klíčními kostmi a prsní kostí) nejsou dostatečné, nedochází při nich k dodávce kyslíku do plic. V přítomnosti lapavých dechů vždy resuscitujeme. | ||
| − | + | Můžu dítěti resuscitací ublížit? Dítě, které potřebuje resuscitaci je v tu chvíli mrtvé a nelze mu víc ublížit, resuscitací mu vždy pomáháme! Ano, po resuscitaci bývají občas poranění nejčastěji v oblasti hrudníku (žebra, plíce, prsní kost). | |
| − | |||
| + | Jak poznám, kolik do dítěte vdechnout? Neroztrhnu ho? Objem vdechu by měl být cca 10 ml/kg váhy dítěte, což je v podmínkách laické resuscitace nezměřitelné a neuhlídatelné. Obecně lze říci, že se řídíme konstitucí dítěte, zdvíháním hrudníku/bříška, vdech by měl jít lehce, pokud začíná vzrůstat odpor (protitlak) v dýchacích cestách dítěte, je to náš pomyslný strop. Vždy je potřeba se hlídat, abychom do dítěte vdechovali méně, než je náš dechový objem. | ||
| − | + | Musím držet hlavičku v záklonu, když stlačuji hrudník? Ne, při masáži stejně dítě nedýchá, hlavičku mírně zakláníme před umělým vdechem. | |
| − | + | Musíme volat ZZS, když se dítě probere z bezvědomí/po resuscitaci? ANO! Vždy, když dítě, které má být normálně bdělé, je ve snížené úrovni vědomí (ve smyslu BORCE), nebo které je dokonce po resuscitaci, je potřeba volat 155. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Rozšiřující obsah pro lektory == | ||
| − | + | ---- | |
| + | | ||
| + | | ||
| + | ''Autor Barbara Nižnanská a Hanka Středová'' | ||
| − | [[ | + | [[Category:Témata]] [[Category:2013]] [[Category:Bez korektury]] |
| − | [[ | ||
| − | [[ | ||
Aktuální verze z 23. 11. 2023, 22:37
Autor Hanka Středová a Barbara Nižnanská
Obsah
[skrýt]Metodika
Cíl tématu
Liší se zcela zásadně dle zaměření a délky kurzu. Tam, kde je resuscitace dětí jasným hlavním tématem, chceme aby účastník zvládl specializovaný postup resuscitace dítěte. U ostatních kurzů je cílem účastník schopný provést stejný postup jako u resuscitace dospělých, pouze v síle a rozsahu uzpůsobeném dítěti.
Metodika a dramaturgie
Pokud zařazujeme resuscitaci dětí jako samostatné téma, musí mu logicky předcházet přístup k bezvědomému dítěti a také dušení cizím tělesem, jakožto jedna z častých příčin KPR dětí.
Pokud spojíme téma dušení a resuscitace dětí, hrozí zmatení účastníků, kteří nerozliší stlačení hrudníčku jako vypuzovací manévr a stlačování hrudníčku u resuscitace, proto doporučujeme témata spíše učit samostatně.
Interaktivní prvky/nácviky/simulace
Výuka specializovaného přístupu v KPR dítěte musí jednoznačně obsahovat poměrně důsledný nácvik (což vyžaduje kvalitní figuríny miminek, případně juniorů). Je potřeba počítat nejméně 2-3 min/1 účastníka/1 resuscitační figurínku.Umělé dýchání v "intenzivnějším" poměru je obhajitelné pouze tehdy, když ho poskytovatel je schopný kvalitně provádět. Téma resuscitace dítěte většinou vykládáme rovnou s figurínami, v menší skupince. Do kurzu poté zařazujeme opakovaný nácvik i simulace.
Pasti
Musíme mít zcela jasno, co a proč chceme účastníky učit, co je cílem kurzu. Musíme být schopni své rozhodnutí obhájit, i když se na kurzu vyskytne účastník, který se učil postup jiný.
Druhým rizikem je už zmíněné spojení nácviku vypuzovacích manévrů a resuscitace. Pro prvotní nácvik spíše doporučujeme oddělit, a celý postup (od dušení k bezvědomí) spojit až v pozdějších simulacích.
Musíme mít na paměti, že téma resuscitace dítěte je jedním z emočně nejnáročnějších témat na kurzu.
Obsah
Osnova výkladu
- příčiny resuscitace dítěte, důležitost umělého dýchání
- postup u resuscitace dítěte, ukázka
- technika - stlačování hrudníčku, dýchání
- dotazy
- shrnutí
- nácvik
Výklad pro studenty (v kurzu s dostatečným prostorem pro nácvik KPR dětí)
Nejčastější příčina zástavy srdeční u dětí je dušení - překážka v dýchacích cestách (cizí těleso, hlen/hnis), otok dýchacích cest (těžká alergická reakce, zánět, tonutí). Dítě se nejdřív dusí, přestává reagovat, upadá do bezvědomí, srdce mu zpomaluje až se zastaví. Občas se může stát, že úvodních 5 záchranných vdechů může přímo odstranit/zrušit příčinu dušení a tím podpořit/obnovit činnost srdce.
Přístup k dítěti, které je v divné poloze a nehýbe se, je stejný jako k dospělému:
oslovení, zatřesení, mírný záklon hlavy (u miminek pouze mírné přizvednutí bradičky nahoru), přivolání pomoci, zhodnocení dýchání.
Oslovení, zatřesení - kontrola vědomí (BOReC):
- Bdělé - dítě mluví, křičí, dýchá, hýbe se a fixuje očima.
- Oslovitelné – je spavé, ale reaguje na oslovení, zvuk, zatřesení
- Reaguje až na zatřesení ramínek, neprobírá se do plného vědomí (není normální) - jednoznačný důvod pro okamžité volání 155, kontrolujeme dech.
- Jako Cep - „hadrové“ dítě, bez reakce (POZOR! Možná zástava dýchání!).
Záklon hlavy
- u miminek jen lehce předsuneme bradičku (čuchací pozice - brada a nos jsou v rovině)
- u staRších (od chodících dál) uděláme normální záklon hlavy
Jak poznám, že dítě dýchá normálně?:
Dítě dýchá normálně
- Má růžovou barvu
- Nadechne se nejméně 2x/10 sekund (počet dechů za minutu: novorozenec 30-40, kojenec 20-30, starší dítě kolem 16)
- Jsou vidět dýchací pohyby (zvedá se hrudník a bříško)
- Je slyšet a cítit dechový proud na tváři.
Dítě nedýchá normálně
- Dýchání nedostatečné
- Rychlé povrchní, pomalé lapavé/kapří až vymizelé dechy
- Barva kůže je modrošedá
- Není zřejmý dechový proud (vidět, slyšet, cítit)
- Je zřejmá překážka v dýchacích cestách (tichý nedostatečný kašel, sípání, lapání po dechu – viz dušení cizím tělesem).
Puls nezjišťujeme - je to zdržení. (nedýchá = netepe, dýchá = tepe). Kdo nereaguje a nedýchá normálně, potřebuje resuscitaci.
Nedýchá normálně? Při jakékoliv pochybnosti o dechu dítěte (nedýchá normálně), raději do dítěte vdechneme!
- 5 záchranných umělých vdechů.
Stále nereaguje? Volám (pokud to není zdržení) a resuscituji.
- 15 stlačení hrudníčku
- 2 umělé vdechy
- Dále resuscitace v poměru 15 stlačení : 2 vdechy
Instrukce k umělému dýchání:
- Dvěma prsty ucpeme nos a ústy obemkneme ústa dítěte. U menších dětí (cca do roku) můžeme vdechovat do úst i nosu zároveň.
- Vdechneme přiměřený objem vzduchu dle konstituce a věku dítěte za současné kontroly zdvíhání hrudníku. Vdechovaný objem je malý! U dětí do jednoho roku vdechujeme cca tolik, kolik pobereme do tváří. Radši vdechovat méně, než dítě předechovat.
Instrukce ke stlačování hrudníku:
- Dítě položíme na tvrdou podložku.
- Stlačujeme uprostřed hrudníku na hrudní kosti, mezi bradavkami.
- Důležitá je dostatečná hloubka stlačení (1/3 předozadního průměru hrudníku), správné místo a správná rychlost stlačování (100-120 zmáčknutí/min., tedy téměř 2x/sek.).
Dítě do 1 roku:
- Stlačujeme dvěma prsty – ukazovák, prostředník jedné ruky nebo dvěma palci - oběma rukama obemkneme hrudníček dítěte a stlačujeme palci proti prstům (momentálně více doporučovaný způsob)
- Hloubka stlačení 1/3 předozadního průměru hrudníku.
Dítě nad 1 rok:
- Stlačujeme patou dlaně jedné ruky nebo oběma rukama dle konstituce dítěte (lokty jsou propnuty).
Poměr stlačení:vdechy je 15:2
Pokud je zachránce u dítěte sám a nemá u sebe mobilní telefon, zkusí křikem přivolat pomoc a poté 1 minutu resuscituje, než jde volat ZZS.
- Resuscitaci je nutné zahájit okamžitě po zjištění, že dítě nedýchá normálně.
- Resuscitaci pokud možno nepřerušujeme!
- Resuscitaci ukončujeme, když se začíná dítě evidentně bránit– odstrkává nás, kašle, začíná dýchat normálně…jinak resuscitujeme, dokud nás někdo/lékař nevystřídá.
Shrnutí
Nereaguje a nedýchá normálně? 5 vdechů, volání záchranky a dále 15 stlačení: 2 vdechy, dokud nezačne reagovat nebo tě nevystřídá záchranka.
Časté lstivé otázky studentů
Dítě = 0-18 let (0-28 dnů = novorozenec, 28 dnů – 1 rok = kojenec). Z hlediska zjednodušení je postup při resuscitaci odlišný u novorozence – (postup není v těchto materiálech popsán, protože se s ním laik prakticky nesetká).Guidelines nám říkají, že kdokoli vypadá dospěle, má být resuscitován podle doporučení pro resuscitaci dospělých.
Významné odlišnosti od resuscitace dospělých: Příčina zástavy srdce u dětí je, že se předtím dusí (vdechnutí cizího tělesa, infekce dýchacích cest, alergie, úraz…). Srdce je téměř vždy naprosto zdravé, mladé a hlavní problém je nedostatek kyslíku. Proto resuscitaci dítěte zahajujeme 5 umělými vdechy a pokud jsme sami a nemáme u sebe telefon. resuscitujeme 1 minutu před tím, než zavoláme 155. Může se stát, že se nám podaří tímto úvodem dítě rozdýchat, probrat, zrušit vlastní příčinu dušení. Více http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny – první minuta resuscitace. Velký záklon hlavy neprovádíme kvůli měkkosti a poddajnosti dýchací trubice – přílišným záklonem se může ucpat. Hlavičku dáváme do roviny a dýchací cesty zprůchodňujeme zdvihnutím bradičky.
Lapavé dechy (pomalé cca 1 dech/10 sek., obvykle doprovázené mručením, u dětí je výrazné i zatahování kůže v oblasti nad klíčními kostmi a prsní kostí) nejsou dostatečné, nedochází při nich k dodávce kyslíku do plic. V přítomnosti lapavých dechů vždy resuscitujeme.
Můžu dítěti resuscitací ublížit? Dítě, které potřebuje resuscitaci je v tu chvíli mrtvé a nelze mu víc ublížit, resuscitací mu vždy pomáháme! Ano, po resuscitaci bývají občas poranění nejčastěji v oblasti hrudníku (žebra, plíce, prsní kost).
Jak poznám, kolik do dítěte vdechnout? Neroztrhnu ho? Objem vdechu by měl být cca 10 ml/kg váhy dítěte, což je v podmínkách laické resuscitace nezměřitelné a neuhlídatelné. Obecně lze říci, že se řídíme konstitucí dítěte, zdvíháním hrudníku/bříška, vdech by měl jít lehce, pokud začíná vzrůstat odpor (protitlak) v dýchacích cestách dítěte, je to náš pomyslný strop. Vždy je potřeba se hlídat, abychom do dítěte vdechovali méně, než je náš dechový objem.
Musím držet hlavičku v záklonu, když stlačuji hrudník? Ne, při masáži stejně dítě nedýchá, hlavičku mírně zakláníme před umělým vdechem.
Musíme volat ZZS, když se dítě probere z bezvědomí/po resuscitaci? ANO! Vždy, když dítě, které má být normálně bdělé, je ve snížené úrovni vědomí (ve smyslu BORCE), nebo které je dokonce po resuscitaci, je potřeba volat 155.
Rozšiřující obsah pro lektory
Autor Barbara Nižnanská a Hanka Středová
