Resuscitace dítěte: Porovnání verzí

Z Metodika ZDrSEM
Přejít na: navigace, hledání
m
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
''Autor Hanka Středová''
 
  
== Souhrn ==
+
''Autor Hanka Středová a Barbara Nižnanská''
Pokud je dítě v bezvědomí tj. nereaguje (není v kontaktu očima, nekřičí/nemluví, nereaguje na oslovení, zatřesení, nehýbe se – je hadrovité), vždy zprůchodníme dýchací cesty (v poloze na zádech vytáhneme bradičku nahoru/mírně zakloníme hlavičku), zkontrolujeme, zda dýchá normálně (zdvíhá se hrudník/bříško, normální frekvence, růžová barva obličeje, bez sípavých, chroptivých zvuků).
 
Pokud si nejsme jisti, že dítě dýchá normálně, dáme 5 záchranných umělých vdechů. Pokud stále nereaguje, začneme resuscitovat (30 stlačení hrudníku : 2 umělé vdechy).
 
Pokud jsme sami, po 1 minutě resuscitace (cca 3 cykly 30:2) voláme 155.
 
  
 +
= Metodika =
  
== Dramaturgická poznámka pro lektora ==
 
  
Obvykle toto téma vykládáme v návaznosti na resuscitaci dospělých, takže cílem výkladu je zdůraznit odlišnosti a samozřejmě ideálně umožnit praktický nácvik. Pokud není k dispozici dostatek resuscitačních mimin-figurín, může toto téma, respektive nácvik resuscitace trvat hodně dlouho a je na zvážení, kolik prostoru mu můžeme a chceme věnovat.
+
== Cíl tématu ==
  
== Výklad pro studenty ==
+
Liší se zcela zásadně dle zaměření a délky kurzu. Tam, kde je resuscitace dětí jasným hlavním tématem, chceme aby účastník zvládl specializovaný postup resuscitace dítěte. U ostatních kurzů je cílem účastník schopný provést stejný postup jako u resuscitace dospělých, pouze v síle a rozsahu uzpůsobeném dítěti.
  
'''Nejčastější příčina zástavy srdeční u dětí je dušení.''' Např. překážka v dýchacích cestách (cizí těleso, hlen/hnis), otok dýchacích cest (těžká alergická reakce, zánět, tonutí) a mnoho dalších. To znamená, že dítě se nejdřív dusí, přestává reagovat, upadá do bezvědomí, srdce mu zpomaluje až se zastaví. Občas se může stát, že úvodních 5 záchranných vdechů může přímo odstranit/zrušit příčinu dušení a tím podpořit/obnovit činnost srdce.
+
== Metodika a dramaturgie ==
  
 +
Pokud zařazujeme resuscitaci dětí jako samostatné téma, musí mu logicky předcházet přístup k bezvědomému dítěti a také dušení cizím tělesem, jakožto jedna z častých příčin KPR dětí.
  
Pro zjištění stavu dítěte zhodnotíme vědomí a dýchání.
+
Pokud spojíme téma dušení a resuscitace dětí, hrozí zmatení účastníků, kteří nerozliší stlačení hrudníčku jako vypuzovací manévr a stlačování hrudníčku u resuscitace, proto doporučujeme témata spíše učit samostatně.
  
 +
== Interaktivní prvky/nácviky/simulace ==
  
'''Vědomí''' (BOReC):
+
Výuka specializovaného přístupu v KPR dítěte musí jednoznačně obsahovat poměrně důsledný nácvik (což vyžaduje kvalitní figuríny miminek, případně juniorů). Je potřeba počítat nejméně 2-3 min/1 účastníka/1 resuscitační figurínku.Umělé dýchání v "intenzivnějším" poměru je obhajitelné pouze tehdy, když ho poskytovatel je schopný kvalitně provádět. Téma resuscitace dítěte většinou vykládáme rovnou s figurínami, v menší skupince. Do kurzu poté zařazujeme opakovaný nácvik i simulace.
  
*Bdělé - dítě mluví, křičí, dýchá, hýbe se a fixuje očima.
+
== Pasti ==
*Oslovitelné – je spavé, ale reaguje na oslovení, zvuk, zatřesení
 
*Reaguje na bolest – štípnutí na vnitřní straně paže (POZOR! Už hrozí zástava dýchání!).
 
*Jako Cep - „hadrové“ dítě, bez reakce (POZOR! Zpravidla zástava dýchání!).
 
  
 +
Musíme mít zcela jasno, co a proč chceme účastníky učit, co je cílem kurzu. Musíme být schopni své rozhodnutí obhájit, i když se na kurzu vyskytne účastník, který se učil postup jiný.
  
Pozor! '''Porucha vědomí + poloha na zádech = riziko zapadnutí jazyka''' (ucpání dýchacích cest).
+
Druhým rizikem je už zmíněné spojení nácviku vypuzovacích manévrů a resuscitace. Pro prvotní nácvik spíše doporučujeme oddělit, a celý postup (od dušení k bezvědomí) spojit až v pozdějších simulacích.
Pokud dítě nekřičí, nemluví a nereaguje na oslovení či zvuk (bez doteku, zatřesení) je třeba neustále kontrolovat dýchání!
 
  
 +
Musíme mít na paměti, že téma resuscitace dítěte je jedním z emočně nejnáročnějších témat na kurzu.
  
'''Jak poznám, že dítě dýchá normálně?:'''
+
= Obsah =
  
 +
== Osnova výkladu ==
  
Dítě dýchá normálně
+
*příčiny resuscitace dítěte, důležitost umělého dýchání
 +
*postup u resuscitace dítěte, ukázka
 +
*technika -  stlačování hrudníčku, dýchání
 +
*dotazy
 +
*shrnutí
 +
*nácvik
  
*Má růžovou barvu
 
*Nadechne se nejméně 2x/10 sekund (počet dechů za minutu: novorozenec 30-40, kojenec 20-30, starší dítě kolem 16)
 
*Dech je tichý
 
*Jsou vidět dýchací pohyby (zvedá se hrudník a bříško)
 
*Je slyšet a cítit dechový proud na tváři.
 
  
 +
== Výklad pro studenty (v kurzu s dostatečným prostorem pro nácvik KPR dětí) ==
  
Dítě nedýchá normálně
+
'''Nejčastější příčina zástavy srdeční u dětí je dušení - '''překážka v dýchacích cestách (cizí těleso, hlen/hnis), otok dýchacích cest (těžká alergická reakce, zánět, tonutí). Dítě se nejdřív dusí, přestává reagovat, upadá do bezvědomí, srdce mu zpomaluje až se zastaví. Občas se může stát, že úvodních 5 záchranných vdechů může přímo odstranit/zrušit příčinu dušení a tím podpořit/obnovit činnost srdce.
  
*Dýchání nedostatečné
+
Přístup k dítěti, které je v divné poloze a nehýbe se, je stejný jako k dospělému:
*Rychlé povrchní, pomalé lapavé/kapří až vymizelé dechy
 
*Barva kůže je modrošedá
 
*Není zřejmý dechový proud (vidět, slyšet, cítit)
 
*Je zřejmá překážka v dýchacích cestách (tichý nedostatečný kašel, sípání, lapání po dechu – viz kapitola překážka v DC).
 
  
 +
oslovení, zatřesení, mírný záklon hlavy (u miminek pouze mírné přizvednutí bradičky nahoru), přivolání pomoci,  zhodnocení dýchání.
  
Pozor! '''Při jakékoliv pochybnosti o dechu dítěte (nedýchá normálně), raději do dítěte vdechneme!'''
+
'''Oslovení, zatřesení - kontrola vědomí''' (BOReC):
  
 +
*Bdělé - dítě mluví, křičí, dýchá, hýbe se a fixuje očima.
 +
*Oslovitelné – je spavé, ale reaguje na oslovení, zvuk, zatřesení
 +
*Reaguje až na zatřesení ramínek, neprobírá se do plného vědomí (není normální) - jednoznačný důvod pro okamžité volání 155, kontrolujeme dech.
 +
*Jako Cep - „hadrové“ dítě, bez reakce (POZOR! Možná zástava dýchání!).
  
'''Jak poznám, zda je srdeční oběh dítěte v pořádku?'''
+
'''Záklon hlavy'''
 
  
Dostatečný oběh
+
*u miminek jen lehce předsuneme bradičku (čuchací pozice - brada a nos jsou v rovině)
 +
*u staRších (od chodících dál) uděláme normální záklon hlavy
  
*Růžová barva
+
'''Jak poznám, že dítě dýchá normálně?:'''
*Křik
 
*Pohyby
 
*Reakce na podněty
 
  
 +
Dítě dýchá normálně
  
Nedostatečný oběh
+
*Má růžovou barvu
 +
*Nadechne se nejméně 2x/10 sekund (počet dechů za minutu: novorozenec 30-40, kojenec 20-30, starší dítě kolem 16)
 +
*Jsou vidět dýchací pohyby (zvedá se hrudník a bříško)
 +
*Je slyšet a cítit dechový proud na tváři.
  
*Barva bílá, modrošedá
+
Dítě nedýchá normálně
*Nekřičí
 
*Nehýbe se
 
*Uvolněné - hadrovité
 
*Nedýchá
 
 
 
'''Puls nezjišťujeme - je to zdržení.''' (nedýchá = netepe, dýchá = tepe).
 
'''Kdo nereaguje a nedýchá normálně, potřebuje resuscitaci.'''
 
 
 
 
'''Postup u bezvědomí, resuscitace'''
 
  
 +
*Dýchání nedostatečné
 +
*Rychlé povrchní, pomalé lapavé/kapří až vymizelé dechy
 +
*Barva kůže je modrošedá
 +
*Není zřejmý dechový proud (vidět, slyšet, cítit)
 +
*Je zřejmá překážka v dýchacích cestách (tichý nedostatečný kašel, sípání, lapání po dechu – viz dušení cizím tělesem).
  
*Důrazné oslovení.
+
Puls nezjišťujeme - je to zdržení. (nedýchá = netepe, dýchá = tepe). Kdo nereaguje a nedýchá normálně, potřebuje resuscitaci.
*Dotyk, zatřesení, bolestivý podnět – štípnutí na vnitřní stranu paží či stehen.
 
*Křikem přivoláme pomoc (event. druhý člověk volá 155).
 
  
'''Nereaguje?'''
+
'''Nedýchá normálně? '''Při jakékoliv pochybnosti o dechu dítěte (nedýchá normálně), raději do dítěte vdechneme!
*Kontrola dutiny ústní (jídlo, zvratky, cizí těleso).
 
*Zprůchodnění dýchacích cest – mírným záklonem hlavy a vytažením bradičky vzhůru.
 
*Kontrola dechu – zdvíhání hrudníčku, dechový proud viz výše.
 
  
'''Nedýchá normálně?'''
+
*5 záchranných umělých vdechů.  
*5 záchranných umělých vdechů.
 
  
'''Stále nereaguje? – Resuscitace!'''
+
'''Stále nereaguje? Volám (pokud to není zdržení) a resuscituji.'''
*30 stlačení hrudníku.
 
*2 umělé vdechy
 
*Dále resuscitace v poměru 30 stlačení : 2 vdechy
 
  
 +
*15 stlačení hrudníčku
 +
*2 umělé vdechy
 +
*Dále resuscitace v poměru 15 stlačení : 2 vdechy
  
 
'''Instrukce k umělému dýchání:'''
 
'''Instrukce k umělému dýchání:'''
  
'''Dítě do 1 roku:'''
+
*Dvěma prsty ucpeme nos a ústy obemkneme ústa dítěte. U menších dětí (cca do roku) můžeme vdechovat do úst i nosu zároveň.  
*Ústy obemkneme nos i ústa dítěte.
+
*Vdechneme přiměřený objem vzduchu dle konstituce a věku dítěte za současné kontroly zdvíhání hrudníku. Vdechovaný objem je malý! U dětí do jednoho roku vdechujeme cca tolik, kolik pobereme do tváří. Radši vdechovat méně, než dítě předechovat.  
*Vdechneme malý objem vzduchu (zhruba obsah nafouknutých tváří).
 
*Kontrolujeme zda se zdvíhá hrudník.
 
 
 
'''Dítě nad 1 rok:'''
 
*Dvěma prsty ucpeme nos a ústy obemkneme ústa dítěte.
 
*Vdechneme přiměřený objem vzduchu dle konstituce a věku dítěte za současné kontroly zdvíhání hrudníku.
 
 
 
 
 
Pozor! '''Nejde-li vzduch dovnitř, může být překážka v dýchacích cestách''' – ještě jednou zakloníme hlavu a vytáhneme bradičku a opět se pokusíme o vdechy (prudší) do max. 5 vdechů, pak následuje stlačování hrudníku.
 
 
 
 
 
  
 
'''Instrukce ke stlačování hrudníku:'''
 
'''Instrukce ke stlačování hrudníku:'''
 
  
 
*Dítě položíme na tvrdou podložku.  
 
*Dítě položíme na tvrdou podložku.  
*Stlačujeme uprostřed hrudníku na hrudní kosti, mezi bradavkami.
+
*Stlačujeme uprostřed hrudníku na hrudní kosti, mezi bradavkami.  
*Důležitá je dostatečná hloubka stlačení (1/3 předozadního průměru hrudníku), správné místo a správná rychlost stlačování (100-120 zmáčknutí/min., tedy téměř 2x/sek.).
+
*Důležitá je dostatečná hloubka stlačení (1/3 předozadního průměru hrudníku), správné místo a správná rychlost stlačování (100-120 zmáčknutí/min., tedy téměř 2x/sek.).  
  
 
'''Dítě do 1 roku:'''
 
'''Dítě do 1 roku:'''
*Stlačujeme dvěma prsty – ukazovák, prostředník jedné ruky nebo dvěma palci - oběma rukama obemkneme hrudníček dítěte a stlačujeme palci proti prstům.
 
*Hloubka stlačení je cca 1-2 cm.
 
  
'''Dítě nad 1 rok:'''
+
*Stlačujeme dvěma prsty – ukazovák, prostředník jedné ruky nebo dvěma palci - oběma rukama obemkneme hrudníček dítěte a stlačujeme palci proti prstům (momentálně více doporučovaný způsob)  
*Stlačujeme hranou dlaně jedné ruky nebo oběma rukama dle konstituce dítěte (lokty jsou propnuty).
+
*Hloubka stlačení 1/3 předozadního průměru hrudníku.  
  
 +
'''Dítě nad 1 rok:'''
  
Poměr stlačení:vdechy je 30:2
+
*Stlačujeme patou dlaně jedné ruky nebo oběma rukama dle konstituce dítěte (lokty jsou propnuty).  
 
 
Pokud je zachránce u dítěte sám, provede cyklus 30 stlačení : 2 vdechy po dobu 1 min (cca 3 cykly), pak volá 155 a pokračujeme v resuscitaci v poměru 30:2.
 
 
 
 
 
Pozor!
 
*'''Resuscitaci je nutné zahájit okamžitě po zjištění, že dítě nedýchá normálně.
 
*Resuscitaci pokud možno nepřerušujeme!
 
*Resuscitaci ukončujeme, když se začíná dítě účinně bránit''' – grimasuje, odstrkává nás, kašle, začíná dýchat normálně…jinak resuscitujeme, dokud nás někdo/lékař nevystřídá.
 
 
 
 
 
'''Schéma postupu u bezvědomí:'''
 
 
 
 
 
Oslovení – dotyk, zatřesení - bolestivý podnět - mírný záklon hlavy (předsunutí čelisti) – kontrola dechu (10 sek.) – 5 umělých vdechů – 30 stlačení hrudníku – 2 vdechy – 30 stlačení (celkem 3 cykly vdech:stlačení) – voláme 155 – pokračujeme v poměru 30:2 dokud nás někdo nevystřídá.
 
 
 
== Podklady pro odpovědi na dotazy studentů ==
 
 
 
 
 
Dítě = 0-15 let (0-28 dnů = novorozenec, 28 dnů – 1 rok = kojenec). Z hlediska zjednodušení je postup při resuscitaci odlišný u novorozence – (postup není v těchto materiálech popsán, protože se s ním laik prakticky nesetká), postup u kojence (do 1 roku) a u dítěte (nad 1 rok). Vzhledem k veliké rozměrové variabilitě dětí od 1 do 15 let, je třeba přizpůsobit sílu vdechu i stlačení velikosti a konstituci dítěte.
 
 
 
  
Významné odlišnosti od resuscitace dospělých:
+
Poměr stlačení:vdechy je 15:2
Příčina zástavy srdce u dětí je, že se předtím dusí (vdechnutí cizího tělesa, infekce dýchacích cest, alergie, úraz…). Srdce je téměř vždy naprosto zdravé, mladé a hlavní problém je nedostatek kyslíku. Proto resuscitaci dítěte zahajujeme 5 umělými vdechy a pokud jsme sami, resuscitujeme 1 minutu před tím, než zavoláme 155. Může se stát, že se nám podaří tímto úvodem dítě rozdýchat, probrat, zrušit vlastně příčinu dušení. Více http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny – první minuta resuscitace.
 
Další odlišnosti platí hlavně pro kojence do 1 roku – bolestivý podnět provádíme štípnutím na vnitřní stranu paže – a záklon hlavy neprovádíme z důvodu možného poškození krční páteře a měkkosti a poddajnosti dýchací trubice – přílišným záklonem se může ucpat. Hlavičku dáváme do roviny a dýchací cesty zprůchodňujeme zdvihnutím bradičky 2 prsty směrem nahoru.
 
  
 +
Pokud je zachránce u dítěte sám a nemá u sebe mobilní telefon, zkusí křikem přivolat pomoc a poté 1 minutu resuscituje,  než jde volat ZZS.
  
Lapavé dechy (pomalé cca 1 dech/10 sek., obvykle doprovázené mručením, u dětí je výrazné i zatahování kůže v oblasti nad klíčními kostmi a prsní kostí) nejsou dostatečné, nedochází při nich k dodávce kyslíku do plic. V přítomnosti lapavých dechů vždy resuscitujeme.
+
*'''Resuscitaci je nutné zahájit okamžitě po zjištění, že dítě nedýchá normálně.'''
 +
*Resuscitaci pokud možno nepřerušujeme!
 +
*Resuscitaci ukončujeme, když se začíná dítě evidentně bránit'''–  odstrkává nás, kašle, začíná dýchat normálně…jinak resuscitujeme, dokud nás někdo/lékař nevystřídá.'''
  
 +
 
  
Můžu dítěti resuscitací ublížit?
+
== Shrnutí ==
Dítě, které potřebuje resuscitaci je v tu chvíli mrtvé a nelze mu víc ublížit, resuscitací mu vždy pomáháme! Ano, po resuscitaci bývají občas poranění nejčastěji v oblasti hrudníku (žebra, plíce, prsní kost).
 
  
 +
Nereaguje a nedýchá normálně? 5 vdechů, volání záchranky a dále 15 stlačení: 2 vdechy, dokud nezačne reagovat nebo tě nevystřídá záchranka.
  
Jak poznám, kolik do dítěte vdechnout? Neroztrhnu ho?
+
== Časté lstivé otázky studentů ==
Objem vdechu by měl být cca 10 ml/kg váhy dítěte, což je v podmínkách laické resuscitace nezměřitelné a neuhlídatelné.  Obecně lze říci, že se řídíme konstitucí dítěte, zdvíháním hrudníku/bříška, vdech by měl jít lehce, pokud začíná vzrůstat odpor (protitlak) v dýchacích cestách dítěte, je to náš pomyslný strop. Vždy je potřeba se hlídat, abychom do dítěte vdechovali méně, než je náš dechový objem.
 
  
 +
Dítě = 0-18 let (0-28 dnů = novorozenec, 28 dnů – 1 rok = kojenec). Z hlediska zjednodušení je postup při resuscitaci odlišný u novorozence – (postup není v těchto materiálech popsán, protože se s ním laik prakticky nesetká).Guidelines nám říkají, že kdokoli vypadá dospěle, má být resuscitován podle doporučení pro resuscitaci dospělých.
  
Musím držet hlavičku v záklonu, když stlačuji hrudník?
+
Významné odlišnosti od resuscitace dospělých: Příčina zástavy srdce u dětí je, že se předtím dusí (vdechnutí cizího tělesa, infekce dýchacích cest, alergie, úraz…). Srdce je téměř vždy naprosto zdravé, mladé a hlavní problém je nedostatek kyslíku. Proto resuscitaci dítěte zahajujeme 5 umělými vdechy a pokud jsme sami a nemáme u sebe telefon. resuscitujeme 1 minutu před tím, než zavoláme 155. Může se stát, že se nám podaří tímto úvodem dítě rozdýchat, probrat, zrušit vlastní příčinu dušení. Více [http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny] – první minuta resuscitace. Velký záklon hlavy neprovádíme kvůli měkkosti a poddajnosti dýchací trubice – přílišným záklonem se může ucpat. Hlavičku dáváme do roviny a dýchací cesty zprůchodňujeme zdvihnutím bradičky.
Ne, při masáži stejně dítě nedýchá, hlavičku mírně zakláníme před umělým vdechem.
 
  
 +
Lapavé dechy (pomalé cca 1 dech/10 sek., obvykle doprovázené mručením, u dětí je výrazné i zatahování kůže v oblasti nad klíčními kostmi a prsní kostí) nejsou dostatečné, nedochází při nich k dodávce kyslíku do plic. V přítomnosti lapavých dechů vždy resuscitujeme.
  
Musíme volat ZZS, když se dítě probere z bezvědomí/po resuscitaci?
+
Můžu dítěti resuscitací ublížit? Dítě, které potřebuje resuscitaci je v tu chvíli mrtvé a nelze mu víc ublížit, resuscitací mu vždy pomáháme! Ano, po resuscitaci bývají občas poranění nejčastěji v oblasti hrudníku (žebra, plíce, prsní kost).
ANO! Vždy, když dítě, které má být normálně bdělé, je ve snížené úrovni vědomí (ve smyslu BORCE), nebo které je dokonce po resuscitaci, je potřeba volat 155.
 
  
 +
Jak poznám, kolik do dítěte vdechnout? Neroztrhnu ho? Objem vdechu by měl být cca 10 ml/kg váhy dítěte, což je v podmínkách laické resuscitace nezměřitelné a neuhlídatelné. Obecně lze říci, že se řídíme konstitucí dítěte, zdvíháním hrudníku/bříška, vdech by měl jít lehce, pokud začíná vzrůstat odpor (protitlak) v dýchacích cestách dítěte, je to náš pomyslný strop. Vždy je potřeba se hlídat, abychom do dítěte vdechovali méně, než je náš dechový objem.
  
== Metodika pro lektory ==
+
Musím držet hlavičku v záklonu, když stlačuji hrudník? Ne, při masáži stejně dítě nedýchá, hlavičku mírně zakláníme před umělým vdechem.
  
Je dobré v úvodu tématu zdůraznit odlišnosti od resuscitace dospělých a také to, co je společné – tj. poměr 30:2.
+
Musíme volat ZZS, když se dítě probere z bezvědomí/po resuscitaci? ANO! Vždy, když dítě, které má být normálně bdělé, je ve snížené úrovni vědomí (ve smyslu BORCE), nebo které je dokonce po resuscitaci, je potřeba volat 155.
Před výkladem teorie je vhodné ukázat celý postup u bezvědomí, 3 cykly resuscitace a volání na záchranku – SPRÁVNĚ lektorem. Účastníci pak sami popisují, co viděli.
 
K praktickému nácviku je potřeba počítat nejméně 2-3 min/1 účastníka/1 resuscitační panenku.
 
Zvukovou nahrávku TANR – resuscitace dítěte lze použít ke zopakování/povzbuzení účastníků (i neškolení laici to zvládnou pod taktovkou vyškolených dispečerek).
 
Lapavé dechy by měl předvést lektor, nebo pustit ukázku na videu (Bondi beach – cpr)
 
Ke zopakování resuscitace lze použít mikrosimulaci „Dusí se ti dítě!“. Lektor vloží resuscitační figurínu účastníkovi do rukou se slovy: „při jídle náhle začalo kašlat, dáví, sípe, dusí se…“, účastník zpravidla reaguje vypuzovacími údery mezi lopatky. Lektor pokračuje:…“přestává kašlat, modrá, upadá do bezvědomí, je hadrovité…“, účastník zahajuje resuscitaci umělými vdechy, pokračuje 3 cykly resuscitace, volá fiktivně 155 a vrací se k resuscitaci. Mikrosimulaci ukončuje lektor. Tuto mikrosimulaci lze provádět paralelně podle počtu resuscitačních mimin. 1 lektor zpravidla uhlídá max. 2 resuscitace.
 
  
 +
== Rozšiřující obsah pro lektory ==
  
''Autor Hanka Středová''
+
----
  
 +
 
  
 +
 
  
 +
''Autor Barbara Nižnanská a Hanka Středová''
  
[[Kategorie:Témata]]
+
[[Category:Témata]] [[Category:2013]] [[Category:Bez korektury]]
[[Kategorie:2013]]
 
[[Kategorie:Bez korektury]]
 

Aktuální verze z 23. 11. 2023, 22:37

Autor Hanka Středová a Barbara Nižnanská

Metodika

Cíl tématu

Liší se zcela zásadně dle zaměření a délky kurzu. Tam, kde je resuscitace dětí jasným hlavním tématem, chceme aby účastník zvládl specializovaný postup resuscitace dítěte. U ostatních kurzů je cílem účastník schopný provést stejný postup jako u resuscitace dospělých, pouze v síle a rozsahu uzpůsobeném dítěti.

Metodika a dramaturgie

Pokud zařazujeme resuscitaci dětí jako samostatné téma, musí mu logicky předcházet přístup k bezvědomému dítěti a také dušení cizím tělesem, jakožto jedna z častých příčin KPR dětí.

Pokud spojíme téma dušení a resuscitace dětí, hrozí zmatení účastníků, kteří nerozliší stlačení hrudníčku jako vypuzovací manévr a stlačování hrudníčku u resuscitace, proto doporučujeme témata spíše učit samostatně.

Interaktivní prvky/nácviky/simulace

Výuka specializovaného přístupu v KPR dítěte musí jednoznačně obsahovat poměrně důsledný nácvik (což vyžaduje kvalitní figuríny miminek, případně juniorů). Je potřeba počítat nejméně 2-3 min/1 účastníka/1 resuscitační figurínku.Umělé dýchání v "intenzivnějším" poměru je obhajitelné pouze tehdy, když ho poskytovatel je schopný kvalitně provádět. Téma resuscitace dítěte většinou vykládáme rovnou s figurínami, v menší skupince. Do kurzu poté zařazujeme opakovaný nácvik i simulace.

Pasti

Musíme mít zcela jasno, co a proč chceme účastníky učit, co je cílem kurzu. Musíme být schopni své rozhodnutí obhájit, i když se na kurzu vyskytne účastník, který se učil postup jiný.

Druhým rizikem je už zmíněné spojení nácviku vypuzovacích manévrů a resuscitace. Pro prvotní nácvik spíše doporučujeme oddělit, a celý postup (od dušení k bezvědomí) spojit až v pozdějších simulacích.

Musíme mít na paměti, že téma resuscitace dítěte je jedním z emočně nejnáročnějších témat na kurzu.

Obsah

Osnova výkladu

  • příčiny resuscitace dítěte, důležitost umělého dýchání
  • postup u resuscitace dítěte, ukázka
  • technika -  stlačování hrudníčku, dýchání
  • dotazy
  • shrnutí
  • nácvik


Výklad pro studenty (v kurzu s dostatečným prostorem pro nácvik KPR dětí)

Nejčastější příčina zástavy srdeční u dětí je dušení - překážka v dýchacích cestách (cizí těleso, hlen/hnis), otok dýchacích cest (těžká alergická reakce, zánět, tonutí). Dítě se nejdřív dusí, přestává reagovat, upadá do bezvědomí, srdce mu zpomaluje až se zastaví. Občas se může stát, že úvodních 5 záchranných vdechů může přímo odstranit/zrušit příčinu dušení a tím podpořit/obnovit činnost srdce.

Přístup k dítěti, které je v divné poloze a nehýbe se, je stejný jako k dospělému:

oslovení, zatřesení, mírný záklon hlavy (u miminek pouze mírné přizvednutí bradičky nahoru), přivolání pomoci,  zhodnocení dýchání.

Oslovení, zatřesení - kontrola vědomí (BOReC):

  • Bdělé - dítě mluví, křičí, dýchá, hýbe se a fixuje očima.
  • Oslovitelné – je spavé, ale reaguje na oslovení, zvuk, zatřesení
  • Reaguje až na zatřesení ramínek, neprobírá se do plného vědomí (není normální) - jednoznačný důvod pro okamžité volání 155, kontrolujeme dech.
  • Jako Cep - „hadrové“ dítě, bez reakce (POZOR! Možná zástava dýchání!).

Záklon hlavy

  • u miminek jen lehce předsuneme bradičku (čuchací pozice - brada a nos jsou v rovině)
  • u staRších (od chodících dál) uděláme normální záklon hlavy

Jak poznám, že dítě dýchá normálně?:

Dítě dýchá normálně

  • Má růžovou barvu
  • Nadechne se nejméně 2x/10 sekund (počet dechů za minutu: novorozenec 30-40, kojenec 20-30, starší dítě kolem 16)
  • Jsou vidět dýchací pohyby (zvedá se hrudník a bříško)
  • Je slyšet a cítit dechový proud na tváři.

Dítě nedýchá normálně

  • Dýchání nedostatečné
  • Rychlé povrchní, pomalé lapavé/kapří až vymizelé dechy
  • Barva kůže je modrošedá
  • Není zřejmý dechový proud (vidět, slyšet, cítit)
  • Je zřejmá překážka v dýchacích cestách (tichý nedostatečný kašel, sípání, lapání po dechu – viz dušení cizím tělesem).

Puls nezjišťujeme - je to zdržení. (nedýchá = netepe, dýchá = tepe). Kdo nereaguje a nedýchá normálně, potřebuje resuscitaci.

Nedýchá normálně? Při jakékoliv pochybnosti o dechu dítěte (nedýchá normálně), raději do dítěte vdechneme!

  • 5 záchranných umělých vdechů.

Stále nereaguje? Volám (pokud to není zdržení) a resuscituji.

  • 15 stlačení hrudníčku
  • 2 umělé vdechy
  • Dále resuscitace v poměru 15 stlačení : 2 vdechy

Instrukce k umělému dýchání:

  • Dvěma prsty ucpeme nos a ústy obemkneme ústa dítěte. U menších dětí (cca do roku) můžeme vdechovat do úst i nosu zároveň.
  • Vdechneme přiměřený objem vzduchu dle konstituce a věku dítěte za současné kontroly zdvíhání hrudníku. Vdechovaný objem je malý! U dětí do jednoho roku vdechujeme cca tolik, kolik pobereme do tváří. Radši vdechovat méně, než dítě předechovat.

Instrukce ke stlačování hrudníku:

  • Dítě položíme na tvrdou podložku.
  • Stlačujeme uprostřed hrudníku na hrudní kosti, mezi bradavkami.
  • Důležitá je dostatečná hloubka stlačení (1/3 předozadního průměru hrudníku), správné místo a správná rychlost stlačování (100-120 zmáčknutí/min., tedy téměř 2x/sek.).

Dítě do 1 roku:

  • Stlačujeme dvěma prsty – ukazovák, prostředník jedné ruky nebo dvěma palci - oběma rukama obemkneme hrudníček dítěte a stlačujeme palci proti prstům (momentálně více doporučovaný způsob)
  • Hloubka stlačení 1/3 předozadního průměru hrudníku.

Dítě nad 1 rok:

  • Stlačujeme patou dlaně jedné ruky nebo oběma rukama dle konstituce dítěte (lokty jsou propnuty).

Poměr stlačení:vdechy je 15:2

Pokud je zachránce u dítěte sám a nemá u sebe mobilní telefon, zkusí křikem přivolat pomoc a poté 1 minutu resuscituje,  než jde volat ZZS.

  • Resuscitaci je nutné zahájit okamžitě po zjištění, že dítě nedýchá normálně.
  • Resuscitaci pokud možno nepřerušujeme!
  • Resuscitaci ukončujeme, když se začíná dítě evidentně bránit–  odstrkává nás, kašle, začíná dýchat normálně…jinak resuscitujeme, dokud nás někdo/lékař nevystřídá.

 

Shrnutí

Nereaguje a nedýchá normálně? 5 vdechů, volání záchranky a dále 15 stlačení: 2 vdechy, dokud nezačne reagovat nebo tě nevystřídá záchranka.

Časté lstivé otázky studentů

Dítě = 0-18 let (0-28 dnů = novorozenec, 28 dnů – 1 rok = kojenec). Z hlediska zjednodušení je postup při resuscitaci odlišný u novorozence – (postup není v těchto materiálech popsán, protože se s ním laik prakticky nesetká).Guidelines nám říkají, že kdokoli vypadá dospěle, má být resuscitován podle doporučení pro resuscitaci dospělých.

Významné odlišnosti od resuscitace dospělých: Příčina zástavy srdce u dětí je, že se předtím dusí (vdechnutí cizího tělesa, infekce dýchacích cest, alergie, úraz…). Srdce je téměř vždy naprosto zdravé, mladé a hlavní problém je nedostatek kyslíku. Proto resuscitaci dítěte zahajujeme 5 umělými vdechy a pokud jsme sami a nemáme u sebe telefon. resuscitujeme 1 minutu před tím, než zavoláme 155. Může se stát, že se nám podaří tímto úvodem dítě rozdýchat, probrat, zrušit vlastní příčinu dušení. Více http://wiki.zdrsem.cz/wiki/MUDroviny – první minuta resuscitace. Velký záklon hlavy neprovádíme kvůli měkkosti a poddajnosti dýchací trubice – přílišným záklonem se může ucpat. Hlavičku dáváme do roviny a dýchací cesty zprůchodňujeme zdvihnutím bradičky.

Lapavé dechy (pomalé cca 1 dech/10 sek., obvykle doprovázené mručením, u dětí je výrazné i zatahování kůže v oblasti nad klíčními kostmi a prsní kostí) nejsou dostatečné, nedochází při nich k dodávce kyslíku do plic. V přítomnosti lapavých dechů vždy resuscitujeme.

Můžu dítěti resuscitací ublížit? Dítě, které potřebuje resuscitaci je v tu chvíli mrtvé a nelze mu víc ublížit, resuscitací mu vždy pomáháme! Ano, po resuscitaci bývají občas poranění nejčastěji v oblasti hrudníku (žebra, plíce, prsní kost).

Jak poznám, kolik do dítěte vdechnout? Neroztrhnu ho? Objem vdechu by měl být cca 10 ml/kg váhy dítěte, což je v podmínkách laické resuscitace nezměřitelné a neuhlídatelné. Obecně lze říci, že se řídíme konstitucí dítěte, zdvíháním hrudníku/bříška, vdech by měl jít lehce, pokud začíná vzrůstat odpor (protitlak) v dýchacích cestách dítěte, je to náš pomyslný strop. Vždy je potřeba se hlídat, abychom do dítěte vdechovali méně, než je náš dechový objem.

Musím držet hlavičku v záklonu, když stlačuji hrudník? Ne, při masáži stejně dítě nedýchá, hlavičku mírně zakláníme před umělým vdechem.

Musíme volat ZZS, když se dítě probere z bezvědomí/po resuscitaci? ANO! Vždy, když dítě, které má být normálně bdělé, je ve snížené úrovni vědomí (ve smyslu BORCE), nebo které je dokonce po resuscitaci, je potřeba volat 155.

Rozšiřující obsah pro lektory


 

 

Autor Barbara Nižnanská a Hanka Středová