Druhý krok - úvod: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
''Autor [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]], Barbara Nižnanská'' | ''Autor [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]], Barbara Nižnanská'' | ||
| − | + | = Metodika = | |
| + | |||
| + | == Cíl výkladu == | ||
| + | |||
| + | Účastníci mají přehled, které situace řešíme v rámci druhého kroku. | ||
| + | |||
| + | == Metodika a dramaturgie přednášky: == | ||
| + | |||
| + | Druhý krok jako celek je miniaturní vsuvka, která předchází ukázce a přednášce o přístupu k bezvědomému. Začínáme druhý krok a účastníci by měli získat orientaci, co vše v rámci Reaguj řešíme. Vnější krvácení a cizí těleso v dýchacích cestách probíráme po základním drilu postupu u bezvědomého. Je nutné ale občas zdůrazňovat, že řešení krvácení a ucpání dýchacích cest je součástí druhého kroku - jde v nich o záchranu života v řádu minut. | ||
| + | |||
| + | == Interaktivní prvky/nácviky/simulace == | ||
| + | |||
| + | Jedná se jen o kratičký obecný úvod, nácviky a simulace pak neodmyslitelně patří k jednotlivým bodům Reaguj. | ||
| + | |||
| + | == Pasti == | ||
| + | |||
| + | Přílišné zabřednutí do souvislosti dýchání, krevního oběhu a vědomí. | ||
| + | |||
| + | Moc teorie - tento úvod většinou trvá jen minutu! | ||
| + | |||
| + | Opominutí dušení cizím tělesem (též patří do druhého kroku). | ||
| − | = | + | = Obsah = |
| − | + | == Osnova výkladu == | |
== Výklad pro studenty == | == Výklad pro studenty == | ||
| Řádek 18: | Řádek 38: | ||
:[[Druhý_krok_-_vnější_krvácení|Zástava viditelného masivního krvácení]] | :[[Druhý_krok_-_vnější_krvácení|Zástava viditelného masivního krvácení]] | ||
| − | == | + | == Shrnutí == |
| − | + | Umírá teď? Zjisti, zda reaguje a masivně nekrvácí. | |
| + | |||
| + | == Časté lstivé otázky studentů == | ||
| + | |||
| + | Co když je v bezvědomí a masivně krvácí? Co mám dělat dřív? | ||
Souběh těchto událostí (například žádná reakce na zatřesení a zároveň masivní krvácení) je vždy zdrojem zmatku v hlavách posluchačů. Dotazy jsou spíše vyjádřením vnitřních obav z opravdu neřešitelné situace ("co když bude krvácet, bude mít spalničky a na dvoře přistanou Marťani") ale objevují se v podstatě pokaždé a je vhodné na ně jasně odpovědět. | Souběh těchto událostí (například žádná reakce na zatřesení a zároveň masivní krvácení) je vždy zdrojem zmatku v hlavách posluchačů. Dotazy jsou spíše vyjádřením vnitřních obav z opravdu neřešitelné situace ("co když bude krvácet, bude mít spalničky a na dvoře přistanou Marťani") ale objevují se v podstatě pokaždé a je vhodné na ně jasně odpovědět. | ||
| Řádek 31: | Řádek 55: | ||
Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že stlačováním hrudníku zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše resuscitace je téměř neúčinná. | Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že stlačováním hrudníku zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše resuscitace je téměř neúčinná. | ||
| + | |||
| + | == Rozšiřující obsah pro lektory == | ||
| + | |||
| + | | ||
''Autor [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]], Barbara Nižnanská'' | ''Autor [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]], Barbara Nižnanská'' | ||
| Řádek 36: | Řádek 64: | ||
| | ||
| − | [[Category:2013]][[Category:Témata]][[Category:Export Knihy]] | + | [[Category:2013]] [[Category:Témata]] [[Category:Export Knihy]] |
Aktuální verze z 14. 12. 2022, 13:16
Autor Robert Pleskot, Barbara Nižnanská
Obsah
[skrýt]Metodika
Cíl výkladu
Účastníci mají přehled, které situace řešíme v rámci druhého kroku.
Metodika a dramaturgie přednášky:
Druhý krok jako celek je miniaturní vsuvka, která předchází ukázce a přednášce o přístupu k bezvědomému. Začínáme druhý krok a účastníci by měli získat orientaci, co vše v rámci Reaguj řešíme. Vnější krvácení a cizí těleso v dýchacích cestách probíráme po základním drilu postupu u bezvědomého. Je nutné ale občas zdůrazňovat, že řešení krvácení a ucpání dýchacích cest je součástí druhého kroku - jde v nich o záchranu života v řádu minut.
Interaktivní prvky/nácviky/simulace
Jedná se jen o kratičký obecný úvod, nácviky a simulace pak neodmyslitelně patří k jednotlivým bodům Reaguj.
Pasti
Přílišné zabřednutí do souvislosti dýchání, krevního oběhu a vědomí.
Moc teorie - tento úvod většinou trvá jen minutu!
Opominutí dušení cizím tělesem (též patří do druhého kroku).
Obsah
Osnova výkladu
Výklad pro studenty
Druhý krok - Reaguj. Po zajištění bezpečnosti situace přistupujete k pacientovi. Řešíte výhradně život ohrožující stavy - reagujete na zhoršený stav vědomí, poruchu dýchání a masivní krvácení. Tento krok je třeba mít naprosto zautomatizovaný v praxi, není v něm prostor na přemýšlení. V případě, že postižený komunikuje a nekrvácí, můžete přejít do třetího kroku. Základní otázkou je "Neumírá teď?".
Postupy druhého kroku
- Postup při bezvědomí a provádění resuscitace
- Odstranění cizího tělesa z dýchacích cest
- Zástava viditelného masivního krvácení
Shrnutí
Umírá teď? Zjisti, zda reaguje a masivně nekrvácí.
Časté lstivé otázky studentů
Co když je v bezvědomí a masivně krvácí? Co mám dělat dřív?
Souběh těchto událostí (například žádná reakce na zatřesení a zároveň masivní krvácení) je vždy zdrojem zmatku v hlavách posluchačů. Dotazy jsou spíše vyjádřením vnitřních obav z opravdu neřešitelné situace ("co když bude krvácet, bude mít spalničky a na dvoře přistanou Marťani") ale objevují se v podstatě pokaždé a je vhodné na ně jasně odpovědět.
Nejčastější otázka je: "Co dělat s člověkem, který je v bezvědomí a zároveň masivně krvácí?" Doporučujeme postupovat stejně, jak to v kurzu před tím učíme - tedy jako u jakéhokoli jiného bezvědomí: Oslovení, zatřesení, silný podnět, záklon hlavy a kontrola dechu. Pokud postižený dýchá, můžeme řešit krvácení.
Zástava krvácení je předsouvána před kontrolu dechu ve válečných podmínkách, kdy spolubojovník (nebo voják sám) zastaví krvácení škrtidlem a pokračuje v boji. Resuscitovat nebude, nepřežil by zachraňující ani zachraňovaný.
V jiných než válečných podmínkách u nedýchajícího zakrváceného voláme ZZS a zahajujeme resuscitaci, tedy mačkáme hrudník.
Pacient, u kterého jsme zjistili že nedýchá, ale vytéká z něj krev, je buď vykrvácený anebo krvácení není závažné a srdce se zastavilo z jiné příčiny. Proto vždy postupujeme podle standardního postupu u bezvědomí, tj. resuscitujeme. Vykrváceného sice nezresuscitujeme, ale nic lepšího dělat nelze. Představa, že stlačováním hrudníku zhoršíme krvácení je mylná - pokud již došlo k vykrvácení, naše resuscitace je téměř neúčinná.
Rozšiřující obsah pro lektory
Autor Robert Pleskot, Barbara Nižnanská
