Automatický externí defibrilátor

Instalované AED, maják signalizující použití

Základní stránka je Druhý krok - resuscitace

Autoři Jan Spilka, Robert Pleskot, Barbara Nižnanská

Metodika

Cíl tématu

Účastník ví, co je AED, ví, kdy ho použít a nebojí se toho.  Zároveň účastník chápe význam kompresí i během přípravy AED. Při výuce ve firmách chceme, aby věděli kde je nejbližší AED (pokud je blízko) a uměli pracovat s jejich konkrétním modelem.

 

Metodika a dramaturgie

Ke kvalitní výuce tohoto tématu je nutné mít cvičné AED (dnes už relativně jednoduše sehnatelná záležitost, cena v řádu jednotek tisíc). Bez něj je výuka velmi omezená - i bez něj ale určitě stojí za to použít např. výukové video s pár doprovodnými informacemi.

Interaktivní prvky/nácviky/simulace

Téma někdy uvádíme simulací "kolaps dospělého, gasping, resuscitace - ostraha přinese AED (nebo dispečerka na 155 poradí, že tam je k dispozici AED...). Účastníci si ho zkusí rovnou v simulaci použít, v naprosté většině je to použití úspěšné a účastníci tak zažijí, že přístroj je uživatelsky jednoduchý. Následně mají šanci si všichni zkusit manipulaci s přístrojem.

Pasti

Spočívají zejména v selhání techniky - cvičné AED občas "stávkuje" - výboj nedoporučí, vůbec se nezapne, má vybité baterie a čas pro výuku se tak zkracuje o řešení technikálií.

Obsah

Osnova výkladu

• Co je fibrilace a defibrilace, význam AED
• Co je AED
• Kde AED najdeme, jak je označeno
• Jak postupovat při použití AED

 

Výklad pro studenty

1. Fibrilace a defibrilace

Všechny srdeční buňky mají schopnost vést elektrické signály a stahovat se. Normálně se svalové srdeční buňky stahují koordinovaně, takže dohromady pracují jako účinná pumpa. Mimo jiné díky přesné dráze a směru, jak se elektřina šíří srdečním svalem. Při fibrilaci se elektřina srdečním svalem (jeho komorami) šíří nekoordinovaně, všemi směry a kvůli tomu nemůže pracovat jako pumpa. Srdce se chvěje ale nepumpuje, krev přestává proudit. Fibrilace vzniká při nepohodě srdečních buněk. Nejčastěji při srdečním infarktu, kdy se části buněk nedostává kyslíku.

Člověk s fibrilujícími komorami srdečními nedýchá a nereaguje na bolest. Voláme 155. Začínáme KPR – snažíme se nahradit jeho krevní oběh a dýchání. Dodáváme tím kyslík především do mozku a srdce, bez kterých nejde žít. Oddalujeme jejich nevratné poškození a smrt, dokud nepřijede sanitka s defibrilátorem a léky.

Defibrilátor je zařízení, které mimo jiné umí dodat elektrický výboj, a tím umravnit srdeční buňky, které fibrilují. Jde o elektrický reset – stejně jako u počítače, reset vypne zblázněné integrované obvody a často dovede stroj ke spolupráci. Bohužel ne vždycky. Při zástavě srdce může dojít i k jiným stavům, kdy je defibrilace neúčinná.

Smysl AED spočívá v tom, že svědci náhlé zástavy oběhu, která je způsobená fibrilací komor s ním mohou defibrilovat dříve než přijede sanitka s vlastním defibrilátorem. Čím dřív defibrilujeme, tím je větší šance na úspěšný reset a návrat normální práce srdce.

2. Co je AED?

Automatický externí defibrilátor je mašinka, která umí po připojení sama zjistit, jestli je u člověka se zástavou dechu a poruchou vědomí třeba defibrilovat a umí podat výboj. Jde o krabici, z které vedou dráty k nalepovacím elektrodám. Uvnitř je počítač, který umí po nalepení elektrod přesně vyhodnotit, jestli potřebuje srdce pacienta defibrilaci.

Navíc vám AED bude při resuscitaci říkat, co a jak máte dělat. Některé AED podají výboj úplně samy a některým to musí potvrdit zachránce stisknutím knoflíku.

3. Kde najít AED?

Existují studie, které mapují, kde statisticky nejčastěji dochází k náhlé zástavě oběhu. Jsou to místa s velkou hustotou a obratem lidí. Bývá to na letištích, stadionech, v letadlech, nákupních centrech, kasinech, úřadech, jiných veřejných prostranstvích a ordinacích lékařů. AED mají rovněž některé hasičské sbory a policejní jednotky. Místa s AED označuje mezinárodní symbol AED a o tom, kde je, ví alespoň správce objektu (recepční, pracovníci na informacích, ochranka atd.)

4. Jak postupovat při použití AED

1. V případě, že pacient nereaguje a nedýchá normálně, volejte ZZS, zahajte resuscitaci. Je-li na místě více lidí, pověřte někoho ověřením dostupnosti či přinesením AED 3. Pokud jste sami a AED je ve vaší bezprostřední blízkosti (maximálně 30 m a dostupné), začněte s použitím AED.

4. Jakmile dorazí AED, zapněte jej a postupujte podle pokynů. Až do okamžiku, kdy vás AED vyzve, aby se pacienta nikdo nedotýkal, by mělo probíhat stlačování hrudníku (tedy i během nalepování elektrod). Zajistěte, aby se nikdo pacienta nedotýkal, zatímco AED analyzuje rytmus.

5a. Pokud je výboj doporučen: • zajistěte, aby se nikdo pacienta nedotýkal; • pokud je to vyžadováno, stiskněte tlačítko výboj podle pokynů; dále pokračujte podle hlasových / vizuálních pokynů.

5b. Není-li výboj doporučen: • okamžitě obnovte KPR; • pokračujte podle hlasových / vizuálních pokynů.

 

Shrnutí

Čím dřív dostane pacient elektrický výboj, tím větší šance na přežití. Při KPR zjistěte, zda není poblíž AED a nebojte se jej použít. Stlačování hrudníku ale přerušte jen na co nejkratší nutnou dobu!

 

Rozšiřující obsah pro lektory

Srdcem probíhají dráhy (lze si je představit jako kabely) specializovaných srdečních buněk, které způsobují, že se části srdce stahují ve správném pořadí a vzájemné součinnosti. Nejčastější příčinou fibrilace komor je infarkt myokardu (IM). To ale neznamená, že každý s IM a náhlým bezvědomím má fibrilaci komor. Navíc každá fibrilace jednou skončí a časem přejde v asystolii – srdce nevyvíjí žádnou elektrickou aktivitu a vůbec se nestahuje. Proto se může velice dobře stát, že vám AED nedoporučí výboj. Může se také stát, že výboj sice odstraní fibrilaci komor, ale tu nahradí asystolie nebo jiný nepříznivý srdeční rytmus. Z toho vyplývají dvě zásadní věci: 155 voláme vždy a KPR je základ a je ji potřeba provádět stále, pokud nám to AED při analýze rytmu a podání výboje přímo nezakáže. AED rovněž doporučí podání výboje při komorové tachykardii, což je tak rychlá srdeční činnost, že může vést k podobným příznakům jak fibrilace

AED jsou velice přesné, k omylům v analýze u nich prakticky nemůže dojít. AED obsahuje baterii, počítač, kabely a nalepovací elektrody. Přístroj na nás mluví a dává nám detailní instrukce. Obsahuje metronom, který nám pomáhá udržet správnou frekvenci kompresí a vdechů při KPR. AED vyrábí řada výrobců v cenových relacích kolem 30 000 (2011).

Výboj by měl být podán nejlépe do tří minut od srdeční zástavy. Pauza mezi přerušením KPR a podáním výboje by měla být v optimálním případě nejdéle 5 sekund. Přístroj vám řekne, kam elektrody nalepit. V zásadě je třeba, aby se srdce nacházelo v prostoru mezi oběma elektrodami. Vedle klasické polohy, kterou vám poradí defibrilátor (první elektrodu napravo od hrudní kosti pod klíční kost, druhou elektrodu vlevo na bok hrudníku středem do úrovně prsní bradavky), lze použít i polohu vlevo zepředu (mimo tkáň prsu) a vlevo zezadu na hrudník, nebo vlevo a vpravo podpaží středem elektrody v úrovni prsních bradavek. Pokud má oběť kardiostimulátor, je třeba použít jednu z alternativních poloh, nebo elektrodu nalepit tak, aby byla nejméně 8 cm od kardiostimulátoru. Defibrilovat pomocí AED lze i děti od jednoho roku, ale pouze pokud je na to přístroj vybaven - jsou k dispozici elektrody určené pro děti. U většiny přístrojů tyto elektrody k dispozici nejsou, primární srdeční zástava je u dětí velmi vzácná.

Detailní informace lze získat v ERC guidelines [1], další info na: http://www.aed-medi.com.

Ilustrační video ZZS (s drobnými chybami)

 

Autoři Jan Spilka, Robert Pleskot, Barbara Nižnanská

NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY NA KURZECH ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem