Úraz hlavy

Z Metodika
Přejít na: navigace, hledání

Autoři Kristýna Schnáblová, Robert Pleskot

Souhrn

Úder do hlavy nebo prudký otřes mohou vést k úrazu mozku, jehož závažnost nemusí být patrná na první pohled. Bezvědomí po úrazu je jasným příznakem, vždy je provázeno poruchou paměti. Dalšími závažnými příznaky jsou krvácení z uší či výtok bezbarvé tekutiny. Pokud postižený není schopen popsat okolnosti úrazu, předpokládáme mžikové bezvědomí. Rizikem je možnost následného nitrolebečního krvácení a otoku mozku, které hrozí nejvíce v prvních 24 hodinách po úrazu.

Dramaturgická poznámka pro lektora

Jedno z prvních samostatných témat, kdy se pohybujeme ve všech třech krocích. Rozhodování, zda volat nebo nevolat 155 je nejtěžší částí výkladu. Zdůrazněte provázanost s druhým krokem (vědomí) a třetím krokem (kontrola paměti na událost a osahání hlavy). Prevence je důležitá, podceňovaná i přeceňovaná - věnujeme jí samostatnou část ve výkladu.

Výklad pro studenty

Osnova výkladu

  1. jasný úraz nebo porucha vědomí (úraz hlavy ve třech krocích)
  2. stav vědomí
  3. stav hlavy
  4. do hlavy se nevidí
  5. kdy volat 155
  6. prevence helma

Došlo k poranění hlavy?

V rámci prvního kroku hodnotíme Co se stalo - viděli jsme, že se postižený praštil do hlavy?

V druhém kroku hodnotíme současný stav vědomí. Pokud nereaguje na oslovení, voláme 155 ihned po kontrole dechu. Krvácení z obličeje je děsivé na pohled, ale zřídkakdy bude potřebovat okamžité zastavení.

Odpovídá-li postižený na dotaz, ve třetím kroku chceme ihned slyšet slovní popis "jak se to stalo". Na vážný úraz hlavy usuzujeme zejména z toho, že si člověk nepamatuje na událost. Následný otok mozku hrozí nejvíce v prvních 24h po úrazu. I když se nám může zdát, že „není tak zle“, stav se může velmi rychle zhoršit.

Při nejistotě o průběhu poranění cíleně hlavu prohlížíme. Stejně tak při poruše chování nebo vědomí. Důležité je hodnotit společně stav hlavy, stav vědomí a mechanismus úrazu. Otřes mozku je definován jako porucha vědomí po úderu do hlavy.

Poruchy vědomí

Možné jsou téměř všechny varianty od změněného chování až po bezvědomí. Jednoznačně jde o závažný příznak, pokud se zraněný ihned „neprobírá“ nebo upadá do bezvědomí s časovým odstupem.

  • Změněné chování (viz. téma „Je divnej“), zmatenost, spavost, opakování položených otázek…
  • Ztráta paměti, zejména na událost. Lidé po úrazu hlavy mívají takzvané „okno“, nevědí, co se stalo, jak došlo k úrazu. Věci z dlouhodobé paměti (jméno, adresu, den v týdnu,…) si většinou pamatují.

Bezvědomí ihned po úrazu je rovněž mechanismem vedoucím k úrazu krční páteře. Náraz šel nejspíše přes hlavu a byl velmi silný. Pacientovi v bezvědomí po úrazu hlavy ihned fixujeme hlavu a kontrolujeme dýchání.

Stav hlavy

Poškození povrchu hlavy je velmi rozmanité - od otřesného krvácení, ze kterého se nakonec vyklube povrchová oděrka až k minimálnímu otoku ve vlasaté části hlavy, který může doprovázet závažnou zlomeninu lebky.

Na hlavě mohou být viditelná zranění jako boule, deformity, odřeniny, krvácející rány nebo vytékající mozkomíšní mok (bezbarvá tekutina). Krev i mozkomíšní mok může vytékat také z uší či nosu. Mozkomíšní mok vypadá přibližně jako řídká rýma, vytéká formou kapek, v malém množství, má nasládlou chuť (při poranění spodiny lebeční může vtékat do úst). Necháváme ho volně vytékat, neucpáváme ucho ani nos.

Proč rána do hlavy tolik vadí?

Naprostá většina otřesů mozku komplikace nemá. Bohužel dopředu to nelze říci. Co nám hrozí?

Otok mozku se vyvíjí obvykle do 24 hodin, pozor zejména na případy, kdy člověk nebyl v bezvědomí vůbec (protože to neznamená, že za chvíli nebude) nebo byl, ale probral se. Na takové lidi máme tendenci se dívat jako na někoho (už) v pohodě. Úrazem pohmožděný mozek se ale chová podobně jako jiné zhmožděné části těla. Podvrtneme-li si kotník, nepřekvapí nás, že „finálních“ rozměrů dosáhne leckdy až druhý den. Proč to tedy lidi v případě mozku stále znovu překvapuje? Je dobré si uvědomit, že na rozdíl od kotníku nemá mozek prostor pro své zvětšování. Může se rozpínat jen uvnitř pevné lebky, ovšem prostor mezi jím a pevnými lebečními kostmi je maximálně 0,5 cm a je vyplněn téměř nestlačitelným mozkomíšním mokem, proto mozek sám sebe otokem utlačuje a dochází k jeho poškození.

Krvácení do hlavy neohrožuje zraněného množstvím ztracené krve, ale tím, že i velmi malé množství krve, které vytéká dovnitř do hlavy, utlačuje mozek. Zda se jedná o krvácení do lebky, otok mozku či obojí, nelze v terénu poznat.

Hřbitovy jsou plné lidí, kteří by na náhrobcích mohli mít nápisy „On se zlepšil“. To, že se zraněný po úderu do hlavy probere z bezvědomí nebo do bezvědomí vůbec neupadne, neznamená, že se jeho stav v průběhu následujícího dne prudce nezhorší.

Kdy volat 155 po úrazu hlavy?

  • Zraněný je v bezvědomí (kdykoli - těsně po úrazu, teď nebo pořád, dlouho nebo krátce)
  • Hlava je jasně deformovaná (porušení kosti)
  • Ze zranění či z uší nebo nosu vytéká bezbarvá tekutina. Z nosu nebo uší vytéká krev (krvácení z nosu po přímém nárazu na nos nelze jednoznačně hodnotit)
  • Zraněný si nepamatuje okolnosti úrazu: „Jak/co se stalo?“
  • Změněné chování – zraněný se chová divně, jinak než je pro něj obvyklé, poruchy smyslů či stability
  • Intenzivní bolest hlavy, pocit na zvracení, zvracení, poruchy zraku, sluchu, točení hlavy, ospalost, agresivita,…

V těchto případech volejte 155 a nečekejte, až bude hůř! Zraněnému, který je při vědomí, můžete pomoci zaujmout polohu v polosedě s podepřenými zády. Jde o polohu, kde má zraněný hlavu výš než tělo. V případě bezvědomého je zásadní kontrola dýchání (viz „Druhý krok“). Případné tekutiny necháme volně vytékat.

Pokud zraněného nic nebolí, vše si pamatuje, v bezvědomí nebyl, chová se normálně, hlavu má „na omak“ v pořádku a samozřejmě mu z ní také nic nevytéká, tak není třeba volat záchranku nebo jezdit do nemocnice. Není-li krátkodobá paměť porušena – člověk si pamatuje na okolnosti úrazu, jsou následné obtíže velmi vzácné.

Prevence smrtelných úrazů hlavy

Je těžké najít nějaké obecné doporučení, jak předejít úrazu hlavy způsobenému dopravní nehodou (jsme-li v autě), nehodou v domácnosti či napadením. Ovšem existuje další velká skupina příčin úrazů hlavy, pro kterou takové doporučení existuje, a tou je sport. Vřele vám radíme používat přilby u všech sportů, kde to jde.

Konkrétně pády z kol a nejrůznějších odrážedel jsou u dětí častou příčinou vážných a smrtelných zranění. Většina všech smrtelných nehod cyklistů se stává v obytných oblastech.

Pro lepší představu můžeme využít srovnání: Cyklista jede rychlostí 15 km/hod. a spadne po hlavě dolů. Jeho pád odpovídá skoku po hlavě na beton z výšky jednoho metru. Cyklista jede rychlostí 25 km/hod. a spadne z kola na hlavu. Jeho pád se rovná skoku z výšky 2,5 m hlavou dolů na beton.

Jsou i další zajímavé sporty, na které by mohlo stát za to si pořídit přilbu, jako například in-line brusle (až 35 km/h), kolo (až 70 km/h), moped (až 80 km/h), lyže (až 100 km/h),…

Podklady pro odpovědi na dotazy studentů

Měl jsem lehký otřes mozku a z nemocnice mě hned poslali domů, mělo by tedy smysl volat záchranku? Pokud je pacient po úrazu zcela v pořádku, nemá žádné příznaky a na úraz si pamatuje, nemá otřes mozku. I přes to mohou nastoupit komplikace a je vhodné ho den po úrazu mít pod dohledem. Porucha paměti na událost však udává, že k otřesu mozku došlo. Odvezte pacienta do nemocnice klidně sami, ale první hodiny po úrazu by měl být spíš blíž lékařům než dál. Sledování během prvního dne je po první kontrole možné dělat doma i v nemocnici.

Jak poznáme "těžký otřes mozku"? Otřes mozku je spojení úrazu hlavy s poruchou paměti. Zda je lehký nebo těžký se rozliší po delší době. V okamžiku, kdy po úrazu bylo bezvědomí, by zraněný měl být vyšetřen lékařem.

Jak je to se změnou velikosti zorniček? Není obvykle snadné si toho všimnout, jde navíc o poměrně pozdní příznak. Je nepravděpodobné, že by mu nepředcházela mnohem nápadnější změna chování zraněného. Jak závažný příznak je zvracení u dítěte, které se udeřilo do hlavy? Pokud dítě zvrací pouze jednou, nenajdete na něm žádné viditelné zranění, chová se (po chvíli) normálně a pamatuje si, co se stalo, tak je vysoce nepravděpodobné, že by se později objevily další potíže. Děti zvrací častěji než dospělí. Nic ovšem nezkazíte, budete-li je hlídat.

Kdy je možné převézt postiženého vlastním vozem? Jen pokud je plně při vědomí. Rozhodujte se ale spíš podle dalších okolností. Stav se může zhoršit a s bezvědomým v autě nic neuděláte. Poraďte se s linkou 155 a navrhněte možnost vlastního transportu.

Co když ho nemůžu odvézt? Vysoce nedoporučujeme nechávat si poranění hlavy s jasnými příznaky na vlastní odpovědnost. Pokud jsme se z nějakého důvodu rozhodli nechat si na starosti i někoho, kdo všechny předchozí podmínky nesplňuje, tak je vhodné ho hlídat. Za bdělého stavu nebývá problém si všimnout případné změny vědomí, ale důležité je, abychom si takové věci všimli co nejdříve, i pokud zraněný spí. Když už jste tedy v situaci, kdy dohlížíte na někoho po úrazu hlavy, domluvte se s ním, že ho několikrát za noc (třeba jednou za tři hodiny) vzbudíte. Probouzí-li se tak, jak je pro něj typické, můžete ho nechat zase v klidu spát. Kvůli riziku zapadnutí jazyka nebo zvracení při zhoršeném stavu vědomí, ovšem raději na boku ve stabilizované (zotavovací) poloze. Pokud se stav zraněného horší, jsme opět na začátku - proč jste ho nemohli odvézt hned?

Proč se lidé po úrazu hlavy nesmí nechat usnout? Lidé po úderu do hlavy jsou většinou dost unavení a spát chtějí. Není důvod jim v tom bránit. Problémem je, že u spícího člověka se bohužel jen těžko rozpozná spánek od těžkého bezvědomí a jedno v druhé se v těchto případech může změnit velmi snadno. Nechte tedy zraněné klidně spát, jen je občas probuďte, abyste se ujistili, že nejsou v bezvědomí.

Původ rady „nenechat spát“ je zřejmě v tom, že někteří z těch, co usnuli, se již nevzbudili. Probouzením však nezajistíme aby mozek neotékal. Vždy je lepší přenechat odpovědnost za sledovaní pacienta odborníkům.

Proč je krvácení z nosu a ucha takový problém?

Soubor:BaseLebecni.jpg
spodina lebeční od ucha k nosu

Krvácení z nosu je poměrně časté - je potřeba rozhodnout, jestli jde o poškození nosu, nebo lebeční spodiny. Krvácení z nosu po "bombě čenichovce" je normální, kdežto po nárazu na zátylek je varující příznak. Spodina lebeční (baze lební) je kostěná přepážka oddělující mozek od krku a obličejové části. Její poškození znamená vždy velké riziko komplikací. Pozor na rány do zátylku, které vypadají mnohem méně hrozivě než rány do obličeje! Pokud se nám nezdá, že rána šla na nos a přesto z nosu vytéká krev - raději jeďme. Krvácení z ucha je vždy elmi vážným příznakem, neváháme a voláme záchranku.

Jak ošetřit rány na hlavě? Jako každé běžné poranění. Při převozu do nemocnice obvykle neřešíme. Je-li to možné, zachovávejte čistotu. Riziko smrtící infekce je zejména při podezření že z rány teče mozkomíšní mok. Nutný je okamžitý převoz do nemocnice.

Helma může i zhoršit průběh úrazu? Používání helmy nezaručuje úplnou bezpečnost, lidé často s helmou na hlavě více riskují. Pokud je helma nevhodné velikosti nebo špatně upevněná (což je u příležitostných jezdců obvyklý stav), zásadně klesá ochranný účinek a naopak stoupají rizika. Správně připevněná helma správné velikosti může pomoci v některých situacích, ale sama od sebe nikoho nezachrání. Daleko větší nebezpečí než nenošení helmy přestavuje pro cyklistu on sám. Kampaň ve stylu "helma na hlavě = bezpečná cylistika" je přinejmenším sporná, a může být paradoxně i škodlivá, pokud si z ní cyklisté (byť podvědomě) odnesou poznatek "mám helmu, nemůže se mi nic stát". citováno z www.zachrannasluzba.cz- MUDr.Franěk

Metodika

Jeden z nejčastějších úrazů, komplikace jsou sice řídké, ale nebezpečné. Pro laiky je porucha paměti (bezvědomí) jediná použitelná dělící čára.

Závažnost otřesu mozku lze vyhodnocovat až po několika dnech či týdnech. Pojmy "lehký a těžký otřes" jsou těsně po úraze naprosto matoucí. Ani spoléhání na rentgen hlavy není oprávněné - otok mozku není na běžném rentgenovém snímku vidět. Pacient musí být sledován a je na lékaři, aby rozhodl, zda to bude v nemocnici či doma.


Teoretickou přednášku (10-20 minut) doplňujeme buď o simulaci 1:1, což je časově náročnější, nebo roli zraněného převezme lektor (sedne si na židli, tváří se divně a nechává účastníky kurzu, aby se ho vyptávali). Ti, kteří představují zraněné, si nepamatují, co se stalo (vědí třeba naposledy, že ráno snídali, ale už si nepamatují, že po snídani vyrazili na kolo) a mají na dotyk bolestivé místo na hlavě. Cíl simulace – zdůraznit důležitost pátrání po vzpomínce na událost (komunikace) a fyzického „osahání si“ hlavy.

Součástí výkladu tohoto tématu by vždy měla být prevence zaměřená na používání přileb (cyklistické, lyžařské a jiných) i v situacích, kdy to není zákonem přikázáno.

Je vhodné upozornit na možnost současného poranění zejména krční páteře, viz téma „páteř“.

Poslední výstřel a další výkřiky

  • Poslední výstřel
Známky poranění
Porucha paměti
Otok mozku
Bezbarvá tekutina
  • Mozek oteče jako kotník!
  • Volej 155, nečekej, až bude hůř!
  • Těch, co se zlepšili, jsou plné hřbitovy.
  • Do hlavy a do břicha se nevidí!
  • Chraň si řepu!


Autoři Kristýna Schnáblová, Robert Pleskot