Maskování

Autor Barbara Nižnanská

Obecný úvod - proč maskování?

Dobrým maskováním děláme simulace reálnější, lépe představitelné. Zasahující se tak mohou snadněji vžít do role, přijmout simulaci "za svou". Také tím, že zranění namaskujeme, snížíme nároky a nebezpečí, která plynou z "domýšlení si" situace zachráncem. Nevýhodou maskování je materiální a časová náročnost a nutnost umění maskování ovládat. Rizikem při dobře a věrohodně namaskované simulaci je, že to některému z účastníků neudělá dobře, ať už fyzicky -mdloba, nebo psychicky. Vždy bychom si měli být vědomi toho, co a proč chceme namaskovat. Když se maskovat naučíte, je velmi svůdné "předvádět se", co vše zvládnete namaskovat a jak krásně. To je pěkné, ale nechte si to na maskérské a maškarní večírky. Nechceme vás odradit od kvalitního maskování, vždy ale mějte na paměti, že to je pouze prostředek, ne cíl.

Dobrým maskérem se rozhodně nestanete po přečtení tohoto textu. Ten vám jen bude oporou, až budete v kuchyni míchat mouku a kyselinu citronovou a pálit těsto a až zaflákáte koupelnu krví (snad umělou). Maskérem se stanete tak, že bude experimentovat a popustíte uzdu své fantazii a tvořivosti. Vraťte se do dětských let a hrajte si. Zkoušet si to můžete i sami na sobě. Zlomená noha pro začátek, pak rozřezaná ruka (na to už máte jen jednu) a majstrštych je vypíchnuté oko, sám na sobě, v koupelně před zrcadlem. Jen trochu opatrnosti, aby nedošlo k reálnému zranění, špatně se pak vysvětluje co je namaskované a co ne. Také počítejte s tím, že náhle přijivší příbuzné to může trochu vyděsit. Čím vícekrát zranění namaskujete, tím rychlejší a zručnější v tom budete. Tento návod rozhodně neberte jako přikázání. Je to jen startovní bod, od kterého se můžete odpíchnout. Maskování je totiž většinou o improvizaci, šikovnosti a zkušenostech. Hodně štěstí se zlomeninami a stříkající krví!

Potřebný materiál

Líčidla

Lze koupit v obchodech s karnevalovými a žertovnými potřebami (což je vůbec "zlatý důl" pro maskování). Pozor aby neobsahovaly nějaké zlatky a třpytky. Potřebujete jen tři druhy. Nejpoužívanější je samozřejmě červené, používané na odřeniny, popáleniny a modřiny. Modré je na modřiny, monokly a bílé na podchlazení a šokový stav - ztráta krve.

Krev řídká

Na stříkající krvácení, větší krevní ztráty (nalít na zem.. )

návod na přípravu: do vody rozmíchat potravinářské barvivo Arocco, nejlepší je směs malinové a jahodové 1:1, nebo jen jahodová. Tuto krev je dobré si připravovat čerstvou před simulací, ideálně do teplé vody (imitace teplé krve..)

Krev hustá (zvaná hustokrev) Na vybarvení ran, malá krvácení, oděrky, sedření kůže. Jedna z nejpoužívanějších věcí na maskování, dají se s ní dělat působivé věci.

návod na přípravu: připravit si směs potravinářské barvy Arocco, opět malinová a jahodová 1:1. Rozmíchat v co nejmenším množství vody,jen aby vznikla hustá kašička. Do té nalít med, promíchávat, přilévat než se nám bude zdát odstín krve akorát. Pozor, některé medy po přimíchání barviva zřídnou. Druhá možnost je nasypat barvivo přímo do medu, sice si o trochu víc zamícháme, ale výsledek je identický. Pro lepší barvu je dobré přidat karamelové barvivo, ale takové to čiré, co se dnes už blbě shání.(Snad by také fungoval ždibeček černého potravinářského barviva, hustokrev chceme dosti tmavou.)

Těsto

Základní pomocník, tvorba jakýchkoli ran, zlomenin, boulí a deformací.

Návod na přípravu: V míse smíchat 2dl hladké mouky, 2 kávové lžičky kys. citronové a 5 polévkových lžic soli. Pokud chceme kůži růžovou, přidáme maliličko červeného barviva (Pozor, opravdu stačí něco jako pár zrníček, špetka už je rozhodně moc! Barvivo barví jak šílené.)Přidáme 2 polévkové lžíce stolního oleje a pak postupně přiléváme celkem cca 2 dl vody za stálého míchání, až vytvoříme hladkou hmotu. Tu nalijeme na pánev či do hrnce(ale pánev je lepší, ideálně teflonová. Nemusíte se bát, nezničí se tím.) Za důkladného stálého míchání zahříváme, dokud se hmota lepí na stěny hrnce. Po scelení horkou hmotu prohněteme, až se stane vláčnou. Lze uchovávat v chladničce - po vychladnutí ji dejte do igeliťáku či zavřete do plastové misky, bez přístupu vzduchu a v zimě vydrží měsíc, možná i dva.

Další vybavení Hadry a kapesníčky na utírání, štětečky na vybarvování ran, plastová kopíčka či jakýkoli tvrdý tupý plochý předmět na tvorbu ran, miska na vodu, kartáček na tvorbu odřenin, moduritové kosti pro fajnšmekry na otevřené zlomeniny, infuzní set na masivní vnější krvácení, houbičky na roztírání líčidel, náplast v tělové barvě pod těsto a na přichycení moduritových kostí a krevsetů. Dále potřebujete samozřejmě oblečení pro simulanty, které se může zničit, a je dobré domyslet i další „rekvizity“, které zvýší realističnost simulací – rozbité autosklo, ostrý nůž ležící na zemi, injekční stříkačky, střepy z rozbité lahve... cokoli co se do simulace hodí.

Jak na to - maskovací postupy

Bledost: bílé líčidlo nanést na obličej, nezapomenout na oční víčka, uši, dekolt, pod očima...Možno buď rozetřít houbičkou, nechat figuranta, ať si pořádně rukama rozetře líčidlo po obličeji, a my jen už doupravíme detaily (oči, ústa, uši..)

Modřina: Modré a červené líčidlo, rozetřít houbičkou. Vyhrajte si s okraji modřiny, ať není modřina hranatá. Čím více červené, tím čerstvěji modřina vypadá. Variantou jsou monokly - modřiny pod očima. Tam použijte více modré.

Odřenina: červené líčidlo kartáčkem či drátěnkou nanést na kůži. Nejlepším prostředkem na nanášení je obuvnická černá houba, používaná buď v obuvnictví nebo v profesionálních maskérnách. Má totiž jednotlivé výčnělky tak akorát od sebe, je "řidší" než kartáček.

Rána: dát kus těsta na kůži, rozetřít palcema namočenýma ve vodě(!). Nebojte se palce hooodně máčet ve vodě a na těsto silně tlačit, celou plochou palce. Jedině tak se vám povede pěkně vyhladit okraje a "splynout" je s kůží. Namočeným kopíčkem či špachtlí vytvarovat požadovanou ránu. Do ní nanést hustokrev. Možno ještě poťupkat houbičkou, aby se krev roznesla a zamaskovala přechod těstoXkůže.

Otevřená zlomenina: Moduritovou kost přilepit na kůži, přes celou dát těsto, pak špachtlí udělat tržnou ránu nad kostí. Vybarvit krví, kost omýt, aby byla vidět.

Stříkající krvácení: Naplnit vak krví, hadičku přilepit ke kůži v místě požadovaného krvácení, opět překrýt těstem, udělat ránu špachtlí, vybarvit a zkusit, zda krev stříká...

Popáleniny: Lehké popáleniny stačí udělat červeným líčidlem, lehce potřít. Nejefektivněji to vypadá na dlaních. Zatímco při maskování modřiny se snažíme líčidlo vetřít do všech záhybů kůže, při maskování popáleniny naopak s houbičkou pracujeme jemně, nestejnoměrné postižení je pro popálení typické (pokud se nejdená o opaření...). Chceme-li namaskovat puchýře, pak potřebujeme vlasový gel (lze nahradit tekutým průhledným mýdlem či šampónem) a papírový kapesníček. Z toho uděláme co nejtenčí vrstvu - oddělíme jednotlivé vrstvy od sebe a použijeme jen jednu. V nouzi lze ale použít i některý toaleťák... Na kůži uděláme "bobek" z gelu, utrhneme si dostatečně velký kousek jedné vrstvy kapesníčku a položíme to na gel. Velmi jemně a opatrně kapesníček přiťupkáme do gelu, tak aby se prosákl, čímž přestane být vidět, ale aby zůstal zachovaný tvar puchýře vystouplého nad pokožku. Okraje kapesníčku zamažememe gelem. Gel na červeném líčidle vytvoří lesklý a živý nádech. Pokud dojde ke "stržení" puchýře, většinou to stejně vypadá dobře, jako strhnutá a zmuchlaná kůže. Musíte ale počítat s tím, že při chlazení se puchýře "vyléčí".

Pár varovných poznámek

Červené barvivo barví hodně a výrazně. Dávejte pozor, kde s krví pracujete. Nabílo omítnuté zdi ohozené krví mohou bohužel celý kurz první pomoci, byť jinak vydařený, dost poškodit. Nesnažte se barvu ze zdí dostávat vodou, to většinou nikam nevede. Pro horolezce máme radu - krev na stěně lze dobře zabělit maglajzem (magnézium v prášku, používané pro zabránění pocení). Bohužel zatím nevíme, jak moc dlouhodobý efekt to má. Další zrádnou pastí jsou mezery mezi kachličkami. Nápad udělat masivní krvácení v koupelně se přímo nabízí, ovšem spáry mezi kachličkami většinou snadno omyvatelné nejsou. Pokud je to čisťounká bílá koupelna, tak opatrně. Krev z rukou jde dolů opakovaným mytím. Pomáhá jar, cif, tekutý prášek na nádobí. Velmi dobrá je Solvina. Někdy se člověk musí hodně snažit, aby ze sebe krev dostal dolů. Z oblečení vyprat většinou jde, někdy může pomoci Vanish či jiný prostředek na odstraňování skvrn. Z bílých věcí jde krev samozřejmě hůř. Obvzláště špatně jde z drahých bílých podprsenek, ty často zůstanou narůžovělé. Při masivním krvácení z ruky je přitom podprsenka určitě v ohrožení.

Autor Barbara Nižnanská