Cukrovka
Autoři Robert Pleskot, Líba Ourodová a Barbara Nižnanská
Obsah
- 1 Metodika
- 2 Obsah
- 2.1 Osnova výkladu
- 2.2 Výklad pro studenty
- 2.3 Shrnutí
- 2.4 Časté lstivé otázky studentů
- 2.5 Rozšiřující obsah pro lektory
- 2.6 Souhrn
- 2.7 Dramaturgická poznámka pro lektora
- 2.8 Osnova výkladu
- 2.9 Výklad pro studenty
- 2.10 Podklady pro dotazy studentů
- 2.11 O veselé buňce ve třech dějstvích
- 2.12 Základní informace pro lektory
- 2.13 Další informace pro zvídavé lektory
- 2.14 Metodika pro lektory
- 2.15 Poslední výstřel a další výkřiky
Metodika
Cíl tématu
Metodika a dramaturgie
Interaktivní prvky/nácviky/simulace
Pasti
Obsah
Osnova výkladu
Výklad pro studenty
Shrnutí
Časté lstivé otázky studentů
Rozšiřující obsah pro lektory
Souhrn
Cukrovkáři vždycky cukr! Cukrovka je celoživotní nemoc, která postupným zvyšováním hladiny cukru a těžkou dehydratací nemocného zabije. Léčba udržuje cukr v krvi na normální hladině. Při nepoměru mezi léčbou a příjmem potravy může hladina cukru vlivem léků příliš klesnout. Dojde ke změně chování, pocení. Stav se může zhoršit až k bezvědomí a křečím. Cukr pomůže a neublíží.
Dramaturgická poznámka pro lektora
Cukrovka je problematické téma pro rozpor mezi dlouhodobou léčbou (co nejméně cukru v potravě) a okamžitou první pomocí (podání cukru zachrání mozek). Naprosté pochopení mechanismu nemoci a léčby je pro lektora nutností. Nepřetěžte své posluchače informacemi. Vždy je nutno propojit s tématem změny chování - laická "diagnóza" JE DIVNEJ. První pomoc je závislá na stavu vědomí - rekapitulujte rovněž stupnici poruch vědomí.
Osnova výkladu
Skripta: str.31, 32 (komentář k obrázkům s buňkami níže)
- Sladká nemoc - úvod do cukrovky a její léčby
- Zdravý člověk
- Moc cukru
- Málo cukru
- Jak dát cukrovkáři cukr
Výklad pro studenty
Sladká nemoc
Cukrovka je celoživotní onemocnění při němž organismus není schopen zpracovávat cukr. Postihuje celého člověka, neléčená zabíjí. I léčená může po letech trvání způsobit poškození orgánů.
Obtíže nemocného vznikají z nedostatku inzulínu. Inzulin je hormon tvořený slinivkou, který pomáhá cukru vstupovat do svalových a tukových buněk. V krvi cukrovkáře se tedy hromadí cukr, který tělo není schopné využít.
Už před tisíci lety přišel nemocný k šamanovi a postěžoval si na únavu, žízeň a neustálé močení. Šaman ochutnal jeho moč a pravil: "Máte sladkou nemoc, brzo umřete. Uspořádejte si život, krávu (jako poplatek za diagnosu) nechte v ohradě vlevo, sbohem". Podáváním inzulínu injekcemi začli cukrovkáři žít, ale objevily se další problémy.
Zdravý člověk
Najíme se, v krvi nám stoupne hladina cukru a slinivka vyplaví inzulín. Otevřou se "dvířka" pro cukr a svaly a játra jej zpracují. Hladina cukru v krvi zase poklesne. A takhle to jde pořád dokola. Hladiny cukru v krvi a vyplaveného inzulinu kolísají v závislosti na příjmu potravy.
Cukru je moc!
Nemocný cukrovkou není schopen zpracovávat cukr z potravy. Vzniká paradoxní situace - cukru je v krvi hodně, ale svalové a tukové buňky křičí hlady - bez inzulínu se do nich cukr zkrátka nedostane. Ze svalů je vysílán signál-máme hlad! Přijímáme cukr potravou, vyrábíme ho v játrech. Hladina cukru v krvi stoupá.
Na rozdíl od svalů a jater mozek k využívání cukru inzulín nepotřebuje. Mozek je zatím spokojený.
Tělo vylučuje přebytečný cukr ledvinami společně s velkým množstvím vody. Člověk často čůrá, má neustále žízeň a pořád pije. Může být unavený, cítit se slabý, zvracet, mít rozmazané vidění, hubne. Pokud se stav nelepší (člověk nevyhledá lékaře) může dojít až k těžké dehydrataci, zmatenosti a následně až k bezvědomí (to už ani mozek spokojený není). Člověk rychle a zhluboka dýchá, dech může být cítit po acetonu.
S tímto stavem v první pomoci téměř nesetkáme. Aby se neléčený cukrovkář propracoval až k bezvědomí, muselo by to trvat dny až týdny, někdy i déle (záleží na tom, zda je organismus schopný ještě nějaký inzulin tvořit a využít nebo ne). Člověk spíš sám vyhledá lékaře pro celkovou slabost, žízeň, nevolnost a neustálé chození na záchod. Nemocný s přebytkem cukru potřebuje hlavně vodu a lékaře, ale podáním cukru nic nezkazíme.
Cukru je málo!
Člověk už má diagnostikovanou a léčenou cukrovku. Nejčastěji se jedná o pacienty léčené inzulínem. Na záchranné službě se s ním setkáváme velmi často.
Mozek inzulín k využívání cukru nepotřebuje. Svaly a tuky ano. Pokud se v organismu najednou objeví hodně inzulínu - otevřou se okamžitě všechny svalové a tukové buňky (kterých je v těle ohromné množství) a cukr naráz spotřebují. Dojde tedy k jeho náhlému poklesu v krvi a pro mozek se ho už nedostává. Mozek bez cukru není schopný fungovat. Na jeho fungování (i přes jeho relativně malou hmotnost v porovnání s celým tělem) je potřeba až 20% veškerého cukru. Proto okamžitě pocítí jeho pokles. Je to závážný stav, který může velice rychle vést k bezvědomí a následně ke smrti.
Jak se stane, že je inzulínu v těle hodně?
- Nemocný se zapomene se najíst.
- Překvapí ho nečekaná fyzická aktivita.
- Píchne si omylem větší dávku než by měl.
Modelová situace-ráno zaspí a ví, že přijde pozdě do práce. Bojí se aby nebyl průšvih. Vezme si svojí dávku inzulínu,ale už se v tom spěchu zapomene nasnídat a rychle běží na autobus.
Příznaky
Někdo možná už zažil pocit, kdy mu absolutně došla energie. Ať už při sportu, na dlouhém pochodu, nestihli jsme se najíst... Co cítíme? Hlad, slabost ve svalech, malátnost, zatmívá se nám před očima. To stejné bude cítit i cukrovkář. Pokud si uvědomí v čem je problém a nají se, jeho stav se po několika minutách vrací k normálu.
Nedostatek cukru se může projevit změnami funkce mozku. Jako vystupňovaná agrese, nervozita, nesoustředěnost, plačtivost či spavost. Změna uvažování někdy cukrovkářovi znemožní se najíst.
Člověk může být bledý, opocený, špatně vidí, může mu být špatně od žaludku, zvýší se tepová frekvence, buší srdce.. Pokud se hladina cukru v krvi nezvyšuje, člověk začíná ztrácet vědomí.
Hrozí záměna za opilce - člověk mluví nesrozumitelně, potácí se, padá.
Je oslovitelný, pak reaguje už jen na bolestivý podnět, nakonec nereaguje na nic, objeví se křeče.
Tento stav se rozvíjí velice rychle - jsou to řádově minuty. Je potřeba myslet na možný nástup bezvědomí a co nejdřív podat cukry.
Co s tím?
Jestliže se cukrovkář začne chovat divně - dejte mu cukr. Pokud ho má v krvi málo, jeho stav se rychle zlepší a můžete mu tím zachránit život. Pokud ho má v krvi hodně, situaci nezhoršíte (jako když do jezera kápnete kapku vody). Ideální je cukr v tekuté formě - sladký čaj, kolu, rozpusťte cukr ve vodě (kolik se ho tam jen vejde). Pozor na "light" výrobky, neobsahují cukr !
Potom mu dejte něčeho najíst (složitější cukry) - tatranku, rohlík, chleba... Najíst a napít dám člověku, je-li toho schopen - dokud sám udrží hrníček či rohlík v ruce.
Jestli už toho schopen není, voláme 155! Vkládání kostky cukru pod jazyk, sypání cukru do úst a nalévání sladkých nápojů je velmi riskantní. V bezvědomí jsou povolené svaly, včetně těch co kontrolují polykání a ovládají naše kašlací reflexy. Může dojít k udušení. Ideální je poloha na boku s neustálou kontrolou dýchání.
POZOR!
- Velmi častou chybnou úvahou nepoučeného laika je "píchnout cukrovkáři inzulín". Inzulín však (na rozdíl od kostky cukru) může člověka zabít, proto jej podává pouze lékař, nebo diabetik sám sobě při plném vědomí.
- Cukrovkáři tedy jako první pomoc jen cukr! :)
Podklady pro dotazy studentů
Může se snížit cukr i u zdravých? Jistě, jedná se o známý "hlaďák" krizi u sportovců, nebo omdlení bez snídaně na počátku dne. Stav je krátkodobý a u zdravého člověka se upraví sám. Samozřejmě první pomoc pomůže stejně - sladký nápoj, nebo čtyři kostky cukru. Hlaďák v průběhu výkonu v nebezpečných podmínkách (zima, horolezectví) může ohrozit život úrazem nebo ztrátou orientace. Cukr se ale u zdravého doplní vždy funkcí jater. Na samotný pokles cukru může umřít jen předávkovaný inzulinem.
Po jakém čase cukrovkář umře na sníženou hladinu cukru? Těžko říci, jde o poškození mozku, které neovlivní další životní fce. Nebezpečí je jen při zapadnutí jazyka. Vzhledem k nárokům mozku si myslím, že 10 min neměřitelné glukozy už mozek poškodí. Nakolik moc??? --DRobert 11. 7. 2010, 19:48 (UTC)
Jak vlastně poznám cukrovkáře? Podkud nám to neřekne (nebo nenajdeme legitimaci), těžko. Není způsob jak rozlišit opilce od lehce napitého s úrazem hlavy a nebo cukrovkáře. Dobře léčený cukrovkář vypadá jako zcela zdravý člověk (dokud někde nenastane chyba).Komukoliv se změnami chování lze podat bez nebezpečí sladký nápoj, pokud udrží v ruce hrnek.
Někteří cukrovkáři nepotřebují inzulín? Proč jsou cukrovkáři tlustí, když nemohou ukládat cukr do tuku?
Cukrovky máme dva typy:
- Naprostá většina onemocnění vzniká na základě přílišného příjmu energie. Nemoc vzniká obvykle ve středním a starším věku. Inzulín většinou není potřeba, používají se tablety a dieta. Pacienti mají nadváhu.
- Asi desetina onemocnění vzniká na základě poruchy imunity obvykle v dětství. Celoživotně se musí podávat inzulín. Pacienti mohou být hubení
Může nedostatek cukru vzniknout i u lidí, kteří jen berou prášky (tedy nepíchají si inzulín? Ano, dochází k tomu mnohem méně než u cukrovkářů léčených inzulinem. Tabletky působí déle, takže se porucha vědomí může vrátit. Je nutná kontrola lékařem i po najedení. Stav po předávkování tabletami je tedy minimálně stejně riskantní jako předávkování inzulinem.
Kolik se má vlastně podat cukru? Minimálně 16 g - tedy rozpuštěné 4 kostky cukru, nebo 150 ml džusu. Tekutiny se vstřebávají rychleji. Jinak lze podat jeden krajíc chleba. Paradoxně čokoláda je méně vhodná, protože obsahuje velký podíl tuků, které zpomalují vstřebávání glukózy do krve. Trvá přibližně 5-10 minut, než se cukr z přijaté potravy v trávicím traktu vstřebá do krve stav se začne lepšit. Pokud příznaky pokračují i po 15 minutách od příjmu potravy, je nutné přísun cukrů zopakovat.
Záchranka dává 40% cukr do žíly, při bezvědomí při snížené hladině cukru je dávka 40-80ml tj. 16-32g i.v. K probírání dochází do 5 minut.
Proč mu nemůžu dát napít, když ten hrnek neudrží ale kouká? Nabízení nápojů je možné pokud svalová síla postiženého stačí na udržení hrnku s nápojem, tento test nám ukazuje, že svaly krku budou schopny zabránit vdechnutí tekutiny. Velmi instruktážní je video "Láďa je divnej".
Kostka cukru pod jazyk se fakt nedá použít? V nedostupnosti odborné pomoci lze použít vložení medu či cukru mezi tvář a zuby. Pozor ale aby vás nemocný nepokousal! Pozor na vdechnutí.
Jak se chovat k cukrovkáři na táboře? Cukrovkáři jsou jedni z nejlépe poučených pacientů, pokud si nejste čímkoli jistí, nebojte se jich zeptat. Jejich celoživotní léčba spočívá ve správném vyrovnávání hladiny cukru a inzulínu v krvi. Musejí mít pravidelný režim jídla, dostatek času aplikovat si inzulín a pak se v klidu najíst. Pokud mají u sebe laickou stříkačku s glukagonem, je potřeba si ji prohlédnout a informovat ostatní vedoucí jak vypadá a k čemu je. Inzulín si musí pacient aplikovat vždy sám. Nikdy ho nepodává neškolený zachránce.
Někteří cukrovkáři mají u sebe záchrannou injekci?
Pokud má u sebe diabetik nouzovou laickou injekci ( oranžový obal, nápis GLUKAGEN) je možné injekčně aplikovat hormon glukagon, který zvrátí účinek inzulinu. Je potřeba injekci i její použití znát. Pozor - injekce, kterou najdeme u cukrovkáře vždy, je inzulín, který je při předávkování smrtelně nebezpečný !!! Od roku 2021 se v ČR používá i nosní aplikátor glukagonu, pod názvem BAQSIMI.
Co zvýšená hladina cukru? Jako příčina bezvědomí je nesmírně řídká. Spíše se bude jednat o obtíže typu slabosti, zmatenosti či ospalosti. Může se stát, že léčený cukrovkář z nějakého důvodu nemá u sebe inzulín. Rozbije se mu, zapomene ho doma... Cukr se mu bude v krvi hromadit a dostane se do situace, jako když cukrovku dostával (náš obrázek č.2) Je určitě důležité, aby tenhle nemocný co nejdříve vyhledal lékaře. Z počátku to není situace, kdy by akutně šlo o život. Ale během pár dní by se situace mohla velice zdramatizovat. Než bude možné lékaře vyhledat,doporučíme nemocnému pít hodně vody, nenecháme ho jíst sladká kalorická jídla a omezíme jeho fyzickou aktivitu.
Jak vypadá kontrola hladiny cukru v krvi? Video ukazuje glukometr i aplikaci inzulínu. Stran první pomoci nepoužívat - nechává diabetika stanovit hladinu namísto OKAMŽITÉHO podání cukru.
O veselé buňce ve třech dějstvích
(komentář k současným skriptům str. 32)
Klíčky = inzulín
Cukr = cukr (konkrétně zde kostkový, jestli je to v krvi jinak, to nevíme, my tam nebyli)
Obraz první: „buňka je ráda“
- - proč je buňka ráda - protože má cukr
- - když se najíme, do krve se ze slinivky vyplaví klíčky, které otevřou dvířka cukru
Obraz druhý: „buňka není ráda“
- - protože je zavříno, nejsou klíčky
- - volá:“Chci cukr!“
- - jíme cukr
- - játra vyrábí cukr
- - v krvi je tedy spousta cukru
- – cukr se vyplavuje močí, lidé se dehydratují a umřou - úplavice cukrová
- - řešením je dodat klíčky injekčně, ale nesmí se to přehnat
Obraz třetí: „buňka se děsí, všude jen klíčky“
- - cukr se rychle spotřebuje
- - mozek nemá cukr
- - jde o otázku minut
- - člověka zachrání přísun cukru
Základní informace pro lektory
Stavba, bourání a hormony
V živém těle probíhají dvě skupiny biochemických pochodů. Jedny staví, vytvářejí složité látky z jednoduchých. Spotřebovávají energii a můžeme si je dovolit ve chvílích klidu a najedení. Druhé odbourávají zásobní látky na energii a umožňují nám podat výkon. Potřebujeme obojí, utéct před medvědem i nabrat sádlo na zimu. Tyto stavy se v extrému vylučují, ale během většiny života probíhají oba typy reakcí. V současné civilizaci převažuje stavební režim, což je možno pozorovat na váhovém přírůstku společnosti. Naše tělo je však designováno na výkon, což přináší mnohé civilizační choroby.
Obě skupiny jsou řízeny hormony, které vylaďují všechny části těla na správný režim - stavbu, nebo odbourávání. Hormony jsou signální látky kolující krví. Při setkání s cílovou buňkou hormon jako klíč v zámku otevře dveře pro nějakou akci.
Základním stavebním hormonem je inzulin, jeho hlavní funkcí je ukládat přebytky cukru. Tělo za normálních okolností nevyloučí žádný cukr do stolice ani moči. Inzulín ukládá cukr do tří orgánů. Do svalů a jater ve formě škrobu. Jaterní škrob slouží jako zásobárna mezi jídly a krátkodobé hladovění. Svalový škrob umožňuje vyšší výkon. V tukové tkáni se cukr zpracovává na tuk - energetickou "konzervu" pro vytrvalostní výkon a delší hladovění. Nedostatek inzulínu vede k nechopnosti zpracovat cukr.
Cukrovka a její typy
Nedostatek inzulinu je buď relativní (slinivka produkuje inzulin ale sval a tuk na něj nejsou schopni reagovat); a nebo absolutní (vůbec není slinivkou tvořen). Tyto "typy" cukrovky jsou ve skutečnosti odlišné choroby, které mají společnou vysokou hladinu cukru v krvi. Léčba může vyvolat sníženou hladinu cukru u obou typů, první pomoc je shodná.
Asi 90%, tedy naprostá většina cukrovkářů - inzulín se produkuje, ale tkáně ho nejsou schopné využít. Postupně i tady klesá tvorba inzulínu slinivkou. Jsou to starší nemocní, většinou tlustí často s dalšími komplikacemi (s vysokým tlakem, vysokým cholesterolem...) Lečíme zpočátku dietou a redukcí tělesné hmotnosti. Později se přidají tablety, které pomáhají tkáním správně inzulín využívat. I tenhle nemocný se může časem dopracovat do stavu, že bude potřebovat inzulin. Při hladové dietě, se stav nemocných může výrazně zlepšit a obejdou se zcela bez léků. Současný název typ II, staré matoucí názvy stařecký diabetes, diabetes nezávislý na inzulínu.
Asi 8% všech cukrovkářů - slinivka neprodukuje vůbec žádný inzulín. Na vině je porucha imunity, která přestřelí a ničí naší vlastní slinivku. Jsou to nemocní, u kterých se cukrovka projevuje většinou již od dětství. Léčba spočívá v dodávání inzulínu uměle. Píchá se injekcí pod kůži, nejčastějí do břicha. Další možností je kontinuální podávání inzulínu tzv.pumpami. Pumpu má nemocný připevněnou u pasu a z ní vede jehlička pod kůži. Inzulin nejde podávat v tabletách, protože se rozštěpí v žaludku. Během života se může objevit období, kdy není nutné inzulín podávat, trvá jen asi rok. Současný název typ I, starší název diabetes závislý na inzulinu nebo juvenilní diabetes.
Celosvětově trvale narůstá počet cukrovkářů (hlavně II.typu). V Evropě jde nyní o cca 5% obyvatelstva. V České republice se počet nemocných více než zdvojnásobil za posledních 25 let. Zřejmě není daleko doba, kdy tímto onemocněním bude postižen každý desátý občan ČR (podíl bez ohledu na věk; ve vyšších věkových kategoriích bude potom četnost onemocnění ještě mnohem větší).
Hlavní příčinou cukrovky II. typu je pohodlný způsob života - málo pohybu s konzumací velkého množství vysoce kalorické stravy nevhodného složení, které způsobují u velké části obyvatelstva otylost. Používá se i pojem "kokakolonizace", vyjadřující častý příjem "macdonaldovské" stravy s poměrně vysokým obsahem sacharidů a tuků (hamburgery hojně zapíjené kolou).
Zbylé formy cukrovky jsou vzácné, jedna z forem vzniká během těhotenství. I když odezní, je určité riziko, že za 10-20 let se u takto postižených objeví diabetes II. typu, zejména nedokáží-li udržet normální tělesnou hmotnost.
Vzdělávací film o epidemii obezity - anglicky
Léčba a pokles hladiny cukru
Úspěšná léčba cukrovky stojí na třech pilířích: inzulin, dieta a fyzická aktivita. Inzulin a fyzická aktivita hladinu cukru snižují, proti tomu energeticky vydatné jídlo a odbourávací hormony hladinu cukru v krvi zvyšují.
Léčba cukrovky je také výrazně ovlivňována infekcí a stressem. Dochází k zvýšení hladiny odbourávacích hormonů (adrenalin, glukokortikoidy) a hladina cukru se rozkolísá.
Podávání inzulinu se snaží napodobit přirozený režim, má však tyto omezení:
- - inzulin se vstřikuje pod kůži, nikoliv do žil uvnitř břicha, směřujících od střev k játrům
- - inzulin se většinou podává nárazově
- - dávku inzulinu nelze plně regulovat podle množství přijaté potravy
Riziko nedostatečné, nebo přehnané dávky provází cukrovkáře po celý život. Všechny typy cukrovek, které jsou léčeny inzulinem, nebo tabletami mohou mít komplikaci sníženou hladinu cukru. Dva ze sta diabetiků léčených inzulínem na hypoglykémii zemřou (2,4% Oxford Handbook of Emergency Medicine)
Cukrovkář, který cítí příznaky poklesu cukru (ještě před tím, než přijdou různé projevy nevolnosti, to může být pouhý hlad), by měl okamžitě zanechat všech činností, kterými by mohl ohrozit sebe i ostatní: řízení auta, práce se stroji, s nástroji, s nebezpečnými chemikáliemi apod., plavání nebo pobyt v napuštěné vaně.
Hrozí nebezpečí poranění sebe nebo jiného nebo i úmrtí. Opakované stavy s minimální hladinou cukru mohou pak zanechávat trvalé změny v centrálním nervovém systému projevující se nápadným poklesem intelektových schopností, zejména u dětských cukrovkářů.
Hypoglykémie v Zdravotnických Novinách Příčinou poklesu cukru může být i sauna, či slunění
Velmi dobrý přehledný článek o cukrovce na čs. wipedii Vhodné prostudovat jako celek.
Dlouhodobé komplikace
Cukrovka je celoživotní choroba. Kromě náhodných poklesů hladiny cukru ohrožuje cukrovkáře dlouhodobě poškození cév. Mírně zvýšené hladiny cukru rozleptávají cévy celém těle. Cukrovka je hlavní příčinou slepoty v našich zemích a druhou nejčastější příčinou selhání ledvin. Poškození cév v nohou vede k necitlivosti, vředům a následným amputacím.
Život ohrožují poškozené cévy v srdci (infarkt myokardu) a v mozku (mrtvice). Diabetes mellitus zkracuje život v průměru o 8-10 let. Proto se cukrovce říká "tichý zabiják".
Léčba musí být důsledná a kontrolovaná hladinami glykovaného hemoglobinu (krevní barvivo ukazující úspěšnost léčby). V současnosti se doporučuje včasné nasazení inzulinu u všech typů cukrovky. Je však prokázáno, že cukrovka vznikající z vysokého příjmu energeticky bohaté stravy se dá dietou výrazně ovlivnit.
Prezentace o dlouhodobých následcích cukrovky Rozsáhlejší stránky zaměřené na změnu přístupu k léčbě diabetu, zajímavé.
Další informace pro zvídavé lektory
Léčba cukrovky od starověku spočívala v přísné dietě a podávání tekutin. Mohlo to pomáhat jen malé části cukrovkářů (těm II typu), většina jich umírala. Inzulin se injekčně používá od roku 1921.
Normální hladina cukru v krvi je 4-6 mmol/l. Cukrovku snadno diagnostikujeme u člověka, který má v průběhu dne víc jak 11 mmol/l. Pohybuje-li se člověk na rozhraní těchto hodnot, provádějí se glukózové testy. Necháme nemocného vypít 75g glukózy rozpuštěné v hrnku vody a pak v krvi sledujeme hladinu cukru. Hladina 11 mmol/l je také hraniční pro přepad cukru do moči. Při vyšších hladinách je moč sladká.
Množství glukózy v 5 litrech krve zdravého člověka je asi 5 gramů, což je obsah jedné kávové lžičky. Celkové množství glukózy v různých tekutinách a buňkách dospělého člověka odpovídá asi dvěma polévkovým lžícím.[1]
Pokud má nemocný domácí glukometr (měřič hladiny krevního cukru), měla by se hodnota krevního cukru pohybovat mezi 4 a 7 mmol/l. Použití glukometru vyžaduje píchnutí do prstu a odebrání kapky krve, není to možné dělat bez minimálního zácviku. Nízká hladina cukru bývá někdy signalizována písmeny „LO“.
Použití glukagonové injekce - GlucaGen HypoKit je oranžová krabička obsahující hormon glukagon ve formě prášku a injekci s vodným roztokem. Injekce neobsahuje glukózu, nýbrž pouze hormon glukagon, stimulující enzymy štěpící jaterní škrob (glykogen). Před aplikací je nutno vstříknout vodný roztok z injekční stříkačky do ampulky s práškem glukagonu, protřepat a natáhnout hotový roztok glukagonu zpět do injekční stříkačky. Lze aplikovat jak podkožně, tak i do svalu (přičemž ze svalu se glukagon vstřebává rychleji). Při bezvědomí jde o čas, tudíž je třeba aplikaci provést co nejrychleji, protože nulová hladina cukru může poškodit mozek. Nejlépe je postiženému píchnout injekci (klidně i přes oděv) do stehenního svalu. Pokud se glykémie začne zvedat, počkáme, až diabetik nabude vědomí a dáme mu sladké jídlo (nejlépe v tekuté formě). Pokud se však diabetik z bezvědomí neprobere, je třeba zavolat rychlou zdravotnickou pomoc. Podání glukagonu ústy nepřichází v úvahu, protože v trávicím traktu se glukagon rozkládá. Použití glukagonu jako prvotní a nejlepší první pomoci při snížené hladině cukru je diskutabilní. Játra nemusí žádnou významnou zásobu glykogenu obsahovat, případně mohou být enzymy štěpící glykogen inhibovány předchozím požitím alkoholu - v obou případech je glukagonová injekce neúčinná. Vysoká cena injekce a krátká expirační doba je rovněž problémem.
Podání cukru do dutiny ústní je zpochybňováno, přes letité používání. Přes dutinu ústní se vstřebává pouze čistá glukóza. Obyčejný cukr - sacharóza se rozpuštěná ve slinách dostává do střeva (člověk ani v bezvědomí nepřestává vylučovat a polykat sliny), zde se štěpí na své monosacharidové podjednotky, z nichž jedna - glukózová - je aktivním transportem velmi rychle přesouvána z buněk střevní sliznice do krve. Při dojezdu záchranky do 15 minut je riziko podání cukru do úst špatně o mnoho větší než možný benefit z vstřebání malého množství.
Hladový člověk je nervózní (příznak snížení hladiny cukru, stejně jako u cukrovkáře). Rada pro ženy do manželství: „krm dobře tu bestii“.
Slovníček pro lékaře a a masochisty:
- hyperglykemie je moc cukru a hypoglykemie málo cukru (v krvi)
- glukagon je hormon, protihráč inzulinu
- glykogen je živočišný škrob (molekula složená z mnoha glukóz), který slouží jako zásobárna ve svalech a játrech
Metodika pro lektory
Výklad cukrovky se začíná heslem „Cukrovkáři cukr!“ a tímto heslem se posléze také skončí.
Cukrovka nám v kurzu může zabrat neúměrně času a vyvolá rozsáhlou diskuzi. Takřka v každé rodině je diabetik. Léčba cukrovky je vysazení cukru a v kurzu my paradoxně tvrdíme, že se cukr musí podat. Městská legenda o diabetikovi "kterého nechali v cele umřít bez inzulínu" a vyjádření mluvčího policie "Smrt zavinil nedostatek inzulinu a hypoglykemický šok" zanechávají v myslích totální zmatek. (citované věty (obě chybné) jsou vyvolány nepochopením mechanismu vzestupu a poklesu cukru).
Jednou z možností celkového pojetí tématu cukrovka je neříci z rozsáhlého výkladu téměř nic a na několika historkách dokumentovat základní hesla (poslední výstřel). Podle našich zkušeností je obecné pochopení problematiky cukrovky po přednášce cca hodinové téměř na stejné úrovni jako po 10 minutovém show.
Lze použít dobře zpracované video, které ukazuje denní režim diabetika (kontrola hladiny cukru a aplikace inzulínu). Samotná první pomoc předvedená na videu je trochu matoucí. Učitelka nechává (cca 50 vteřina) studenta-pacienta stanovit si hladinu cukru, což trvá dost dlouhou chvíli. Vhodnější by bylo mu podat cukr ve formě sladkého nápoje rovnou - student by nemusel být složité činnosti schopen a během ní by mohl ztratit vědomí. Ve videu chybí varování před vdechnutím (u výrazně utlumeného pacienta).
Pojem "diabetické koma" je vysoce matoucí, protože propojuje z hlediska první pomoci dva zcela odlišné stavy. Ve výkladu vždy spojujte dohromady pojmy:
- nízká hladina cukru
- rychlý nástup
- přímé ohrožení mozku
- zapotřebí je podat cukr
Pro první pomoc je téměř bez významu druhý vyjímečný stav:
- vysoká hladina cukru
- pomalý nástup
- základní problém dehydratace¨
- cukr nemůže ublížit
Opakovaně zdůrazněte, že téma je složité, ale řešení jednoduché: Komukoliv se změnami chování (bez úrazového děje) lze podat bez nebezpečí sladký nápoj, pokud udrží v ruce hrnek. Výklad mechanismu cukrovky lidé sledují s velkým zájmem, jsou však zavaleni informacemi a refrén"Cukrovkáři cukr" je vhodné používat opakovaně.
Celé téma lze začít mikrosimulací, kdy každému zadáme jiné příznaky. Někdo je nervózní, jiný je agresivní, další je malátný, někdo je v bezvědomí... Účastníci si uvědomí, že cukrovka může mít různé projevy. Namaskujte pocení, nebo stačí hrané utírání si čela.
Následuje stručné vysvětlení co je to cukrovka. Na tabuli nakreslíme tři situace. Zdravého člověka, nemocného, kterému se postupně zvyšuje cukr v krvi a nemocného, kterému cukr v krvi prudce klesá. Viz přiložený obrázek. Na obrázcích pak demonstrujeme proč cukrovkáři vždycky cukr.
Je dobré zde připomenout téma "Je divnej". Cukrovka je jedna ze tří příčin poruchy vědomí, kterou je dobré odhalit na místě (další jsou úraz hlavy a otrava CO). V případě cukrovky je okamžitá léčba snížené hladiny cukru zásadní pro přežití mozkových buněk.
Vzhledem k opakovaným pokusům o udušení diabetika cukrem, je dobré použít výstražnou historku Vesuv a krátce zopakovat stupnici poruch vědomí.
Vždy varujte před podáním inzulinu - viz historka V pohodě
Je možné zařadit stav poruchy vědomí u cukrovkáře v pozdější fázi kurzu, třeba do kolotoče, nebo velké simulace.
Pozor na termitologii!! Pojmy hypoglykémie (snížená hladina cukru) a hyperglykémie (zvýšená hladina cukru) zásadně ve výkladu nepoužíváme. Pokud jsou použity v dotazech, vždy je trpělivě převádíme do češtiny. Výraz "mám hypo" sice může působit cool ale podobnost obou předpon mate i zdravotníky. Zcela tragicky dopadne výklad, zapletete-li se do pojmů glykémie, glukagon, glykogen ...
Celý výklad používá pojmu "cukr" a vědomě nesprávně propojuje chemické názvy glukóza (krevní cukr - jednoduchá molekula) a sacharóza (kuchyňský cukr, tj řepný - molekula složená ze dvou jednotek) Podle našeho názoru je vhodnější pojmy sacharóza, glukóza a fruktóza ponechat pro gymnázia a vyšší školství. Z hlediska první pomoci je to lhostejné - VŠECHNY cukry se v těle přemění na glukózu, z hlediska první pomoci v dostatečné době.
Vzhledem k rozdílným přístupům k výkladu je probíhá uvnitř ZDrSEMu dlouhodobá diskuze o obrázcích ve skriptech, ale i celém výkladu. Použití křivek nebo buněk však výklad samotný tolik neovlivňuje. Očekávejte nové vydání skript.
Alternativa pro pedagogy /velmi kompaktní/
- cukrovkář ve třídě - spolupracujte s ním, režim
- vztah inzulinu a hladiny cukru v krvi, průběh léčby
- snížená hladina cukru proč a příznaky
- jak dát cukrovkáři cukr
DALŠÍ STUDIJNÍ ZDROJE
https://www.cukrovka.cz/inzulin-a-inzulinova-rezistence
Poslední výstřel a další výkřiky
- Poslední výstřel
- Je divnej? Neměl úraz?
- Udrží hrnek? Sladký nápoj pomůže a neublíží.
- Cukrovkáři cukr!
- Inzulin je zbraň !
Autoři Robert Pleskot, Líba Ourodová a Barbara Nižnanská
NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY NA KURZECH ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem