Zobrazení zdroje stránky Úraz hlavy


''Autoři Kristýna Schnáblová, [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]], Barbara Nižnanská''

= Metodika =

== Cíl tématu ==

Účastník zná příznaky závažného úrazu hlavy a je připraven při těchto příznacích zavolat záchranku.

== Metodika a dramaturgie ==

Jedno z prvních samostatných témat, kdy se pohybujeme ve všech třech krocích. Rozhodování, zda volat nebo nevolat 155 je hlavní a nejtěžší částí výkladu. Prevence je důležitá, podceňovaná i přeceňovaná - věnujeme jí samostatnou část ve výkladu.

Přístup k tématu úraz hlavy záleží na délce a zaměření kurzu. Někdy toto téma pouze zařadíme do simulace (např. do autonehody) a veškerý výklad k tématu je v rámci rozboru - pak je ale vhodné pouze vypíchnout ztrátu paměti a chvilkové bezvědomí jako ukazatele vážného úrazu hlavy.

Teoretickou přednášku (10-20 minut) doplňujeme buď o simulaci 1:1, což je časově náročnější, nebo roli zraněného převezme lektor (sedne si na židli, tváří se divně a nechává účastníky kurzu, aby se ho vyptávali). Ti, kteří představují zraněné, si nepamatují, co se stalo (vědí třeba naposledy, že ráno snídali, ale už si nepamatují, že po snídani vyrazili na kolo) a mají na dotyk bolestivé místo na hlavě. Cíl simulace – zdůraznit důležitost pátrání po vzpomínce na událost (komunikace) a fyzického „osahání si“ hlavy.

Součástí výkladu tohoto tématu může být prevence zaměřená na používání přileb (cyklistické, lyžařské a jiných) i v situacích, kdy to není zákonem přikázáno.

Je vhodné upozornit na možnost současného poranění zejména krční páteře, viz téma „páteř“.

== Interaktivní prvky/nácviky/simulace ==

Úraz hlavy zařazujeme velmi často do větších simulací. Lehko se maskuje a vypadá realisticky - i trocha hustokrve v obličeji navodí emoce.

Osvědčilo se nám zařazení krvavého ale nezávažného poranění hlavy (vše si pamatuje a chová se normálně, po omytí krve je zranění minimální) a nekrvavého závažného (pouze bolavé místo na dotek ve vlasaté části hlavy, žádné maskování, ale ztráta paměti, chová se divně...).

== Pasti ==

*Lektor zavalí účastníci mnoha příznaky závažného úrazu a nedokáže vypíchnout pouze to, co účastníci potřebují slyšet. U velkého poranění lebky zavolá záchranku každý... 
*Občas má mnoho účastníků s tímto úrazem osobní zkušenost, kterou chtějí sdílet. 

= Obsah =

== Osnova výkladu ==

*kdo se tu kdy praštil do hlavy aneb jak k tomu přijdu a jak na to přijdu 
*jak se pozná závažný úraz hlavy 
**porucha vědomí (i ve smyslu "je divnej") 
**porucha paměti 
**krev či mozkomíšní mok z uší/nosu/pusy 
**nevolnost a zvracení   
*co hrozí (otok) 
*co s tím (závažný i nezávažný úraz) 
*prevence 

== Výklad pro studenty ==

=== Došlo k poranění hlavy? ===

V rámci prvního kroku hodnotíme Co se stalo - viděli jsme, že se postižený praštil do hlavy?

V druhém kroku zůstáváme, pokud zraněný nereaguje. Krvácení z obličeje je děsivé na pohled, ale zřídkakdy se jedná o masivní krvácení vyžadující okamžité zastavení.

Odpovídá-li postižený na dotaz, ve třetím kroku chceme ihned slyšet slovní popis "jak se to stalo". Na vážný úraz hlavy usuzujeme zejména z toho, že si člověk nepamatuje na událost. Následný otok mozku hrozí nejvíce v prvních 24h po úrazu. I když se nám může zdát, že „není tak zle“, stav se může velmi rychle zhoršit.

Při nejistotě o průběhu poranění cíleně hlavu prohlížíme. Stejně tak při poruše chování nebo vědomí. Důležité je hodnotit společně stav hlavy, stav vědomí a mechanismus úrazu. Otřes mozku je definován jako porucha vědomí po úderu do hlavy.

=== Poruchy vědomí ===

Možné jsou téměř všechny varianty od změněného chování až po bezvědomí. Jednoznačně jde o závažný příznak, pokud se zraněný ihned „neprobírá“ nebo upadá do bezvědomí s časovým odstupem.

*Změněné chování (viz. téma „Je divnej“), zmatenost, spavost, opakování položených otázek… 

*Ztráta paměti, zejména na událost. Lidé po úrazu hlavy mívají takzvané „okno“, nevědí, co se stalo, jak došlo k úrazu. Věci z dlouhodobé paměti (jméno, adresu, den v týdnu,…) si většinou pamatují. 

Bezvědomí ihned po úrazu je rovněž mechanismem vedoucím k úrazu krční páteře. Náraz šel nejspíše přes hlavu a byl velmi silný. '''Pacientovi v bezvědomí po úrazu hlavy ihned fixujeme hlavu a kontrolujeme dýchání.'''

=== Stav hlavy ===

Poškození povrchu hlavy je velmi rozmanité - od otřesného krvácení, ze kterého se nakonec vyklube povrchová oděrka až k minimálnímu otoku ve vlasaté části hlavy, který může doprovázet závažnou zlomeninu lebky.

Na hlavě mohou být viditelná zranění jako boule, deformity, odřeniny, krvácející rány nebo vytékající mozkomíšní mok (bezbarvá tekutina). Krev i mozkomíšní mok může vytékat také z uší či nosu. Mozkomíšní mok vypadá přibližně jako řídká rýma, vytéká formou kapek, v malém množství, má nasládlou chuť (při poranění spodiny lebeční může vtékat do úst). Necháváme ho volně vytékat, neucpáváme ucho ani nos.

=== Proč rána do hlavy tolik vadí? ===

Naprostá většina otřesů mozku komplikace nemá. Bohužel dopředu to nelze říci. Co nám hrozí?

'''Otok mozku''' se vyvíjí obvykle do 24 hodin, pozor zejména na případy, kdy člověk nebyl v bezvědomí vůbec (protože to neznamená, že za chvíli nebude) nebo byl, ale probral se. Na takové lidi máme tendenci se dívat jako na někoho (už) v pohodě. Úrazem pohmožděný mozek se ale chová podobně jako jiné zhmožděné části těla. Podvrtneme-li si kotník, nepřekvapí nás, že „finálních“ rozměrů dosáhne leckdy až druhý den. Mozek otéká také a je dobré si uvědomit, že na rozdíl od kotníku nemá mozek prostor pro své zvětšování. Může se rozpínat jen uvnitř pevné lebky, ovšem prostor mezi jím a pevnými lebečními kostmi je maximálně 0,5 cm a je vyplněn téměř nestlačitelným mozkomíšním mokem, proto mozek sám sebe otokem utlačuje a dochází k jeho poškození.

'''Krvácení do hlavy''' neohrožuje zraněného množstvím ztracené krve, ale tím, že i velmi malé množství krve, které vytéká dovnitř do hlavy, utlačuje mozek. Zda se jedná o krvácení do lebky, otok mozku či obojí, nelze v terénu poznat.

Hřbitovy jsou plné lidí, kteří by na náhrobcích mohli mít nápisy „On se zlepšil“. To, že se zraněný po úderu do hlavy probere z bezvědomí neznamená, že se jeho stav v průběhu následujícího dne prudce nezhorší.

=== Kdy volat 155 po úrazu hlavy? ===

*Zraněný je v bezvědomí (kdykoli - těsně po úrazu, teď nebo pořád, dlouho nebo krátce) 
*Hlava je jasně a výrazně deformovaná (porušení kosti) 
*Ze zranění či z uší nebo nosu vytéká bezbarvá tekutina. Z nosu nebo uší vytéká krev (krvácení z nosu po přímém nárazu na nos nelze jednoznačně hodnotit jako závažné) 
*Zraněný si nepamatuje okolnosti úrazu: „Jak/co se stalo?“ 
*Změněné chování – zraněný se chová divně, jinak než je pro něj obvyklé, má poruchy smyslů či stability 
*Intenzivní bolest hlavy, pocit na zvracení, zvracení, poruchy zraku, sluchu, točení hlavy, ospalost, agresivita,… 

V těchto případech volejte 155 a nečekejte, až bude hůř! Zraněnému, který je při vědomí, můžete pomoci zaujmout polohu v polosedě s podepřenými zády. Jde o polohu, kde má zraněný hlavu výš než tělo.Případné tekutiny necháme volně vytékat.

Pokud zraněného nic nebolí, vše si pamatuje, v bezvědomí nebyl, chová se normálně, hlavu má „na omak“ v pořádku a samozřejmě mu z ní také nic nevytéká, tak není třeba volat záchranku nebo jezdit do nemocnice. Není-li krátkodobá paměť porušena – člověk si pamatuje na okolnosti úrazu, jsou následné obtíže velmi vzácné.

=== Prevence smrtelných úrazů hlavy ===

Je těžké najít nějaké obecné doporučení, jak předejít úrazu hlavy způsobenému dopravní nehodou (jsme-li v autě), nehodou v domácnosti či napadením. Ovšem existuje další velká skupina příčin úrazů hlavy, pro kterou takové doporučení existuje, a tou je sport. Vřele vám radíme používat přilby u všech sportů, kde to jde.

Konkrétně pády z kol a nejrůznějších odrážedel jsou u dětí častou příčinou vážných a smrtelných zranění. Většina všech smrtelných nehod cyklistů se stává v obytných oblastech.

Pro lepší představu můžeme využít srovnání: Cyklista jede rychlostí 15 km/hod. a spadne po hlavě dolů. Jeho pád odpovídá skoku po hlavě na beton z výšky jednoho metru. Cyklista jede rychlostí 25 km/hod. a spadne z kola na hlavu. Jeho pád se rovná skoku z výšky 2,5 m hlavou dolů na beton.

Jsou i další zajímavé sporty, na které stojí za to pořídit přilbu, jako například in-line brusle (až 35 km/h), kolo (až 70 km/h), moped (až 80 km/h), lyže (až 100 km/h),…

== Shrnutí ==

Praštil se do hlavy? Pátrej po poruše vědomí či paměti a prohmatej mu hlavu.

== Časté lstivé otázky studentů ==

'''Měl jsem lehký otřes mozku a z nemocnice mě hned poslali domů, mělo by tedy smysl volat záchranku?''' Pokud je pacient po úrazu zcela v pořádku, nemá žádné příznaky a na úraz si pamatuje, nemá otřes mozku. I přes to mohou nastoupit komplikace a je vhodné ho den po úrazu mít pod dohledem. Porucha paměti na událost však udává, že k otřesu mozku došlo. Sledování během prvního dne je po první kontrole možné dělat doma i v nemocnici. Většina pacientů s otřesem mozku se opravdu z nemocnice propouští domů. Od úrazu uplynulo 2 a více hodin a riziko klesá. Přesto je zapotřebí nenechat pacienta samotného.

'''Jak poznáme "těžký otřes mozku"?''' Otřes mozku je spojení úrazu hlavy s poruchou paměti. Zda je lehký nebo těžký se rozliší po delší době. V okamžiku, kdy po úrazu bylo bezvědomí, by zraněný měl být vyšetřen lékařem.

'''Jak je to se změnou velikosti zorniček?''' Není obvykle snadné si toho všimnout, jde navíc o poměrně pozdní příznak. Je nepravděpodobné, že by mu nepředcházela mnohem nápadnější změna chování zraněného.

'''Jak závažný příznak je zvracení u dítěte, které se udeřilo do hlavy?''' Pokud dítě zvrací pouze jednou, nenajdete na něm žádné viditelné zranění, chová se (po chvíli) normálně a pamatuje si, co se stalo, tak je vysoce nepravděpodobné, že by se později objevily další potíže. Děti zvrací častěji než dospělí. Nic ovšem nezkazíte, budete-li je hlídat.

'''Kdy je možné převézt postiženého vlastním vozem?''' Jen pokud je plně při vědomí. Rozhodujte se ale spíš podle dalších okolností. Stav se může zhoršit a s bezvědomým v autě nic neuděláte. Poraďte se s linkou 155 a navrhněte možnost vlastního transportu.

'''Co když ho nemůžu odvézt?''' Vysoce nedoporučujeme nechávat si poranění hlavy s jasnými příznaky na vlastní odpovědnost. Pokud jsme se z nějakého důvodu rozhodli nechat si na starosti i někoho, kdo všechny předchozí podmínky nesplňuje, tak je vhodné ho hlídat. Za bdělého stavu nebývá problém si všimnout případné změny vědomí, ale důležité je, abychom si takové věci všimli co nejdříve, i pokud zraněný spí. Když už jste tedy v situaci, kdy dohlížíte na někoho po úrazu hlavy, domluvte se s ním, že ho několikrát za noc (třeba jednou za tři hodiny) vzbudíte. Probouzí-li se tak, jak je pro něj typické, můžete ho nechat zase v klidu spát. Kvůli riziku zapadnutí jazyka nebo zvracení při zhoršeném stavu vědomí, ovšem raději na boku ve stabilizované (zotavovací) poloze.

'''Proč se lidé po úrazu hlavy nesmí nechat usnout?''' Lidé po úderu do hlavy jsou většinou dost unavení a spát chtějí. Není důvod jim v tom bránit. Problémem je, že u spícího člověka se bohužel jen těžko rozpozná spánek od těžkého bezvědomí a jedno v druhé se v těchto případech může změnit velmi snadno. Nechte tedy zraněné klidně spát, jen je občas probuďte, abyste se ujistili, že nejsou v bezvědomí. Stačí jen odpověď na dotaz.

Původ rady „nenechat spát“ je zřejmě v tom, že někteří z těch, co usnuli, se již nevzbudili. Probouzením však nezajistíme aby mozek neotékal. Vždy je lepší přenechat odpovědnost za sledovaní pacienta odborníkům.

'''Proč je krvácení z nosu a ucha takový problém?'''[[File:BaseLebecni.jpg|thumb|spodina lebeční od ucha k nosu]] Krvácení z nosu je poměrně časté - je potřeba rozhodnout, jestli jde o poškození nosu, nebo lebeční spodiny. Krvácení z nosu po "bombě čenichovce" je normální, kdežto po nárazu na zátylek je varující příznak. Spodina lebeční (baze lební) je kostěná přepážka oddělující mozek od krku a obličejové části. Její poškození znamená vždy velké riziko komplikací. Pozor na rány do zátylku, které vypadají mnohem méně hrozivě než rány do obličeje! Pokud se nám nezdá, že rána šla na nos a přesto z nosu vytéká krev - raději volejme. Krvácení z ucha je vždy velmi vážným příznakem, neváháme a voláme záchranku.

'''Jak ošetřit rány na hlavě?''' Jako každé běžné poranění. Při převozu do nemocnice obvykle neřešíme. Je-li to možné, zachovávejte čistotu. Riziko smrtící infekce je zejména při podezření že z rány teče mozkomíšní mok. Nutný je okamžitý převoz do nemocnice.

'''Helma může i zhoršit průběh úrazu?''' Používání helmy nezaručuje úplnou bezpečnost, lidé často s helmou na hlavě více riskují. Pokud je helma nevhodné velikosti nebo špatně upevněná (což je u příležitostných jezdců obvyklý stav), zásadně klesá ochranný účinek a naopak stoupají rizika. Správně připevněná helma správné velikosti může pomoci v některých situacích, ale sama od sebe nikoho nezachrání. Daleko větší nebezpečí než nenošení helmy přestavuje pro cyklistu on sám. Kampaň ve stylu "helma na hlavě = bezpečná cylistika" je přinejmenším sporná, a může být paradoxně i škodlivá, pokud si z ní cyklisté (byť podvědomě) odnesou poznatek "mám helmu, nemůže se mi nic stát". [http://www.zachrannasluzba.cz/zajimavosti/2011_cykloprilby.htm citováno z www.zachrannasluzba.cz- MUDr.Franěk]

== Rozšiřující obsah pro lektory ==

Jeden z nejčastějších úrazů, komplikace jsou sice řídké, ale nebezpečné.

Závažnost otřesu mozku lze vyhodnocovat až po několika dnech či týdnech. Pojmy "lehký a těžký otřes" jsou těsně po úraze naprosto matoucí. Ani spoléhání na rentgen hlavy není oprávněné - otok mozku není na běžném rentgenovém snímku vidět. Pacient musí být sledován a je na lékaři, aby rozhodl, zda to bude v nemocnici či doma.

''Autoři Kristýna Schnáblová, [[Uživatel:DRobert|Robert Pleskot]], Barbara Nižnanská''

[[Category:Stránky s odkazy na neexistující soubory]] [[Category:Témata]] [[Category:2013]]