Změna chování - "je divnej"

Z Metodika
Přejít na: navigace, hledání

Autoři Matúš Nižnanský a Barbara Nižnanská

Souhrn

Změna chování je porucha vědomí, která může být způsobena řadou příčin - úraz hlavy, mrtvice, cukrovka, otravy a další. Všechny ale mají v konečném důsledku vliv na mozek, který je za chování zodpovědný. Jakmile se začne někdo ve vašem okolí chovat divně, jinak než očekáváte, zkuste se zamyslet co tomu předcházelo, co mu může být. S postiženým komunikujte klidně, nenechte se strhnout k agresi, dbejte na vlastní bezpečí. Komunikace může být hodně obtížná a setkání se s takovým stavem může být i pro vás psychicky náročné. Stav se může dál vyvíjet a měnit, postiženého sledujte.

Dramaturgická poznámka pro lektora

"Je divnej"je téma problematické, protože pokrývá širokou škálu příčin i projevů. Je vhodné s jednotlivými stavy výklad propojit - jako úvod do nich či jako jejich shrnutí. Zaměřujeme se hlavně na poruchu chování, ostatní příznaky daných stavů podrobně vysvětlujeme v samostatných přednáškách. Důležité je vysvětlení společné příčiny v mozku a podtržení závažnosti stavu. Upozorňujeme na problematičnost výroku "ten je jenom opilý..." Omlouváme se za nespisovný název, zdůrazňuje laický přístup bez jasné diagnózy.

Osnova výkladu pro studenty

• úvod do vědomí – co to je, jak funguje, na čem závisí

• propojení změn chování na poruchy vědomí a život ohrožující stavy

• příčiny změn chování (úraz hlavy, cukrovka, otravy, mrtvice, podchlazení...)

• co s člověkem, který "je divnej"

Výklad pro studenty

Ve skriptech str. 29

Vědomí je základní životní funkce, která nám umožňuje komunikovat, reagovat, pohybovat se, vykonávat cílenou činnost. Vědomí je obrazem funkce mozku. Aby mohl mozek správně fungovat, potřebuje stálý přísun kyslíku a cukru a zároveň je nutné, aby se z jeho buněk odstraňovaly metabolity a škodlivé látky. Pokud z jakékoliv příčiny nemá k dispozici kyslík a cukr a škodlivé látky se tam hromadí, nebo dokonce dodávají, přestává fungovat správně. Začne dělat chyby a to se projeví na jakékoliv činnosti lidského organismu, kterou řídí – hned od začátku i na stavu vědomí člověka. Stav mozku posuzujeme podle reakcí člověka - používáme stupnici BOReC, nebo podle jeho chování.

Člověk je při vědomí (většinou bdělý nebo oslovitelný), ale došlo k změně jeho chování – je divnej. Chová se jinak než obvykle, než jak jsou jeho příbuzní či přátelé zvyklí. Může se to projevit jako ospalost, zmatenost, lhostejnost, dezorientace, kolísání emocí, poruchy paměti, agresivita (slovní i fyzická), úzkost, panika …

Příčiny změny chování:

• cukrovka (nedostatek nebo extrémní nadbytek cukru)

• otravy (alkohol, drogy, plyny a další látky – obsahují škodlivé látky, které mozku vadí)

• mrtvice (porucha krevního oběhu v mozku – ucpaná céva nebo krvácení)

• úraz hlavy (otřes mozku)

• epilepsie (příčina je přímo v mozku), před záchvatem může být krátkodobé zvláštní chování. Po záchvatu křečí je mozek vyčerpaný, než se "vzpamatuje", může být přítomna změna chování, únava nebo agresivita.

• podchlazení, přehřátí

• výšková nemoc

• akutní stresová reakce - úlek, vyděšení

• psychické onemocnění - psychóza, deprese, manie...

Změny chování sice člověka většinou přímo neohrožují na životě, signalizují ale, že něco není v pořádku. Příčina, která je vyvolala, může být stále přítomna. Je proto riziko, že se stav bude vyvíjet dál. Změna chování může přejít ve změnu vědomí (BOReC), až v život ohrožující stav. To, co v mozku vyvolalo poruchu funkce s následkem změny chování, může vyvolat i další, pro přežití organismu závažnější následky (porucha kontroly dýchání, krevního oběhu, vnitřního prostředí). Nemusíme stanovovat diagnózu, je ale důležité, abychom vyšetřili příznaky závažných stavů a podle toho, co zjistíme, se rozhodli buď volat 155 (většinou), postiženého odvezli do nemocnice, případně ho hlídali doma.


Co s tím?

Na začátku myslíme na bezpečnost a mechanismus úrazu. Sníh padající ze střechy může hlavu rozbít i nám. Oxid uhelnatý, kterým se přiotrávil kamarád, vyvolá za chvíli stejný účinek u všech okolo. Pokud postižený ztrácí vědomí, zakláníme hlavu a kontrolujeme dýchání - viz druhý krok.

Až potom se můžeme začít zamýšlet nad tím, co se mu stalo a jak mu můžeme pomoct. Snažíme se zjisti informace, jak rychle se stav vyvíjel, co postižený před tím dělal a zda se s něčím neléčí. Ve většině případů je nutné volat 155, jedná se o poruchu funkce mozku, to je závažný stav.

Chová se divně - pátráme po příčině:

– Má příznaky mrtvice - asymetrie v obličeji, potíže s vyjádřováním/artikulací, neschopnost předpažit obě ruce? Ihned volat 155, sledovat.
– Praštil se do hlavy, nepamatuje si co se stalo - Volat 155, sledovat.
– Měl záchvat křečí- Volat 155, pozor na možnost otravy a nebezpečí z toho pro vás plynoucí.
– Léčí se s cukrovkou, či je vyčerpaný, bledý,potí se ale neprošel žádným úrazem -Pokud je schopen sám udržet hrnek, dejte mu honem cukr. Sledujte ho, pokud se stav nelepší, volejte 155.
– Otrávil se něčím co snědl či vypil. Houby, prášky, nemrznoucí směsi a pod. - volejte 155, zajistěte zbytky toho, co snědl, popř. zvratky. Více viz otravy.
– Může být podchlazený? Pokud je apatický, oslovitelný, neochotně komunikující - zavolat 155, položit a co nejlépe zateplit. Nerozhýbávat!
– Vůbec netušíte co se mu může být, ale chová se divně, nereaguje normálně - volat 155, evidentně s mozkem není něco v pořádku. I psychické postižení si vyžaduje péči lékařů. Sledujte ho, stav se může vyvíjet.
- Je bezpochyby opilý? Velmi častá a neméně záludná situace. Všechny ostatní příčiny mohou působit spolu s opilostí. Samotná opilost je otravou, která zabíjí mnoho lidí, především vdechnutím zvratků. Hlídejme opilé a nechávejme je spát na boku. Těžká opilost bez reakce na bolestivý podnět patří do nemocnice.

Jak se k divnému člověku chovat?

Několik obecných rad, nejsou to žádná závazná pravidla, můžou nastat situace, kdy to tak úplně platit nebude, škála divného chování je široká:

– Přistupujte k postiženému opatrně, zepředu. Pokud se vám nezdá, zastavte se pár metrů od něj.
– Mluvte klidně a zřetelně. Vysvětlete, že mu chcete pomoci. Je dobré se představit, zkusit zjistit jméno postiženého, pokud ho nevíte. Když ho zjistíte či víte, může být dobré ho oslovovat jménem.
– Zkuste zjistit co se stalo, jestli mu něco chybí.
– Při známkách agresivity či pokud je ozbrojený (stačí nůž) radši utíkejte a čekejte na pomoc odborníků.


Co nedělat, čemu se vyvarovat:

– agresi neopětujte, ani tónem hlasu.
– nechovejte se k postiženým jak k malým dětem ("ahá, tady nás to bolí, no to bude dobrý..")
– nelžete jim, neslibujte nemožné. Už nevinné "to bude vše v pořádku" může být vnímáno negativně, pokud je situace hodně vážná. Postižený to ví stejně jako vy. Lepší může být "snažíme se vám pomoci, děláme vše pro to aby to bylo dobré"
– nebavte se o nich nad nimi, nejsou hluší a je to nepříjemné.
– neprovokujte.

Pokud bude postižený ohrožovat sám sebe nebo své okolí, dobře se rozmyslete, než ho půjdete "pacifikovat" a radši od toho ustupte. V mezních stavech je poraněný schopen vyvinout obrovskou sílu. Postiženého nadále sledujte (s odstupem), o vývoji situace informujte záchranáře (policii si zavolají sami) a čekejte na profesionály.

Podklady pro odpovědi na dotazy studentů

Co je teda samotnou příčinou divného chování?

Chování je řízené mozkem. Jakákoliv příčina, která ovlivňuje jeho funkci, se může projevit změnou chování.

1) Nejčastější příčinou těchto stavů je, když má mozek málo kyslíku:

• Do mozku nedoteče krev (vykrvácení, nemoci srdce a krevního oběhu - mrtvice, nervové poruchy, dehydratace, těžké popáleniny, závažné infekce)

• V krvi je málo kyslíku (otravy plyny)

2) K dalším příčinám patří, když se mozku nedostávají potřebné látky nebo naopak přebývají nepotřebné (cukrovka, metabolická onemocnění, otravy - léky, drogy, alkohol…, onemocnění vnitřního prostředí, iontový rozvrat, porucha acidobazické rovnováhy, psychiatrická onemocnění

3) Přímé poškození mozku (úraz, epilepsie, nádory mozku, krvácení do mozku, horečka)

4) Jiné (podchlazení, přehřátí, psychické poruchy)

Má vůbec cenu se s takovým člověkem bavit?

Určitě ano. Kromě toho, že se od něj můžeme něco dozvědět, máme přehled o vývoji jeho stavu – vidíme jestli a jak se mění. Navíc ho navázáním komunikace můžeme uklidnit, můžeme zjistit cenné informace, co se vlastně stalo.

Co když se pomoci brání?

Opakovaně se pokoušíme mu vysvětlit, že mu chceme pomoct, že tu pomoc potřebuje. Pravdivě popisujeme jeho stav a situaci. Pokud to nepomáhá, držíme si odstup a snažíme se zůstat u něj. Pokud začíná být agresivní, z důvodu vlastní bezpečnosti se vzdálíme.

To ho jako nemůžu jednoduše zpacifikovat?

Radši ne. Ono to totiž vůbec není jednoduché. Za prvé je riziko, že ublíží on nám, nebo my jemu, za druhé člověk ve stresu má obrovskou sílu a oproti nám minimální zábrany v tom co dělá, takže i při výrazné přesile se nám to pravděpodobně nepovede.

Co když je agresivní slovně?

Je důležité neopětovat to, mluvit klidně, slušně. Nejčastější příčina agresivního chování je, když postiženého člověka ignorujeme (on se na něco ptá a my mu neodpovíme), pokud mu lžeme, nebo se k němu chováme jako k cvokovi a pokud na něj křičíme, dáváme mu příkazy bez zdůvodnění a podobně. Agresivita se tak většinou eskaluje, proto je důležité s ním komunikovat správně od začátku.

Fakt není žádná situace, kdy je možné agresi opětovat?

Ne. Utečte, pokud jde o Vaši bezpečnost. Nezachraňujte lidi proti jejich vůli.

Další informace pro zvídavé lektory

Vědomí podmiňuje bdělost (vigilita.) Posuzuje se kvantitativně (bdělost je do určitého stupně změnená) a kvalitativně(bdělost je zachovaná,ale je přítomna změna chování).

Pro kvantitativní hodnocení se využívají různé škály a stupnice - ve ZDrSEMu jednoduchá stupnice BOReC. V urgentní medicíně je používaná Glasgow Coma Scale. Hodnotí otevírání očí, slovní odpověď a pohyb končetin. Nejlepší bodové ohodnocení je 15, což je bdělý člověk. Zda je člověk orientován, stupnice nehodnotí. Nepřítomnost reakce se hodnotí vždy 1 bodem. Nejnižší ohodnocení je tedy 3 - zcela nereagující bezvědomí, Je-li celkový součet méně než 8 bodů, jde o hlubokou poruchu vědomí. Pro laika je stupnice složitá a nemá smysl ji vyučovat. Slovní popis reakce na podnět ji zcela nahradí: "Vypadá,jako když spí, ale když ho štípnu, trošku zasténá a zašátrá rukou" (odhad GCS 6-8).

Při kvalitativních poruchách vědomí dochází ke změnám psychických funkcí, jako jsou vnímání, myšlení, afektivita, paměť, emoce, jednání, atd - co se na postiženém člověko projeví jako změna chování.

Historky k výkladu

Děvče po příchodu z diskotéky začalo doma pobíhat ve spodním prádle, úplně mimo. Rodiče volají záchranku a všichni společně se snaží zjistit (u kamarádek), co si asi „šlehla“. Ty se zapřísahají, že nic, že pily jen džus. Nic z nich nedostanou. Už ji nakládají do sanitky, když jim přijde divné, proč je vlastně skoro nahá. Vrátí se do bytu a ptají se na to. Dozvědí se, že po příchodu se chtěla jít vykoupat a v koupelně se přiotrávila CO.

Metodika pro lektory

Je divnej je obsáhlé téma, zahrnující velké množství různých stavů. Lektor musí mít jasno v tom, co chce účastníkům sdělit, do jaké míry se chce pouštět do zmiňování a vysvětlování jednotlivých stavů a příčin, aby se v tom příliš nezamotal.

Vysvětlíme, kolik stavů se může projevovat stejně jako opilost. I "pouze" opilý člověk se může praštit do hlavy. Snažíme se poukázat na propojení poruch chování z různých příčin na základě postižení funkce mozku. Poukazujeme tak na podobný příznak těchto stavů a zároveň klademe důraz na možnou závažnost stavu.

Klíčové je vysvětlit zásady komunikace s člověkem, který se chová divně. Zejména zdůraznit nutnost vyhýbat se konfliktu a agresi.

Výklad je možné uvést mikrosimulací se zapojením různých poruch chování a následně tyto stavy používat v simulacích v průběhu kurzu. Na krátký kurz se ale tato mikrosimulace spíše nehodí, je příliš náročná (na herecké výkony, "vžití se" do role..).


V simulacích je klíčové podrobně poučit figuranty, co mají dělat a jak se mají chovat (nevrlý až agresivní, apatický, ospalý, nepamatující si na událost, zmatený, hysterický...). Je vhodné, aby to lektor sám předvedl a dal jim tak představu jak to má vypadat.

Pozor na opětovanou agresi zachránců, v případě, že se v simulaci vyskytne, je důležité se k ní v rozboru vrátit a zdůraznit správný postup.


Autoři Matúš Nižnanský a Barbara Nižnanská