První krok - zhodnocení situace

Z Metodika
Přejít na: navigace, hledání

Autoři Markéta Haladová, Robert Pleskot a Barbara Nižnanská

SOUHRN

První krok je zhodnocením situace ještě před přístupem k zraněnému/nemocnému. Základním smyslem je zajištění bezpečnosti, nejdůležitější otázkou "co se stalo?" Rozhlížíme se po situaci, nehodnotíme stav pacienta.

Dramaturgická poznámka pro lektora

První odborné téma na kurzu, často pro účastníka zcela nový pohled na první pomoc. Probírá se hlavně teoreticky – nebezpečí se nedá příliš realisticky simulovat. Je nutné přesvědčení a emoční naléhavost lektora. Zároveň je dobré výklad podpořit obrázky či videem. Pro účastníky totiž může být obtížně přijatelné nejdříve myslet na sebe, pak až zachraňovat, a mohou výklad rozporovat.

OSNOVA výkladu

  1. Přehlížení prvního kroku, význam, touha pomoci - tunelové vidění
  2. Nebezpečí (tonutí, dopravní nehoda, krev)
  3. Mechanismus úrazu - co se stalo? Nestane se to zas? Čím prošel zraněný?
  4. Množství - zraněných, pomocníků, materiálu (mobil, lékárnička)


VÝKLAD pro studenty

Skripta ZDrSEM: str. 9 = plakát, ve výkladu dle klasického scénáře strany 10-11, Dopravní nehodu (strana 12) je vhodné vykládat jako speciální téma.

V Prvním kroku hodnotíme celkovou situaci a její bezpečnost. Ještě se vůbec nevěnujeme zraněnému a jeho potížím. První Rozhlédnutí se trvá většinou vteřiny. I když budete mít pocit, že je to dlouhé, dejte si čas navíc! Je důležité se na chvíli zastavit, nádech výdech – uklidnit se. Mrtvý záchranář nepomůže nikomu. Pozor na tunelové vidění, ve stresu máme tendenci se zaměřit jen na raněného a nevidět i důležité věci okolo nás (jedoucí auto,olej na silnici, krvavou louži pod zraněným, injekční stříkačky..)Proto je důležité zastavit se a rozhlédnout. Mnoho záchranných akcí skončilo dříve, než doopravdy začalo - zachraňující si nevšiml hrozícího nebezpečí a stal se sám dalším zraněným. Tím jednak ublížil sobě, jednak zhoršil celkovou situaci a zkomplikoval záchrannou akci. Neznamená to, že nikdy nemáte vzít na sebe riziko - ale musíte to udělat vědomě a snažit se předem riziko minimalizovat. Pokud vidíme, jak se někdo topí, zkusme nejdříve zavolat pomoc a sehnat jakoukoli plovoucí pomůcku, než za ním bezhlavě skočit.

Bezpečnost

Co nás může při záchraně ohrozit? Nejčastější úrazy až úmrtí při záchraně jsou u dopravních nehod (extrémně nebezpečené prostředí, rychle jedoucí auta, prudké brždění, zmatečné chování některých řidičů...) a u tonutí (tonoucí člověk jedná v panice a může utopit i o dost většího a silnějšího zachránce). Dalším častým nebezpečím je krev zraněného. Nákaza vám sice nezabrání v poskytování první pomoci, ale následky mohou být doživotní a žloutenka lze chytnout i od velmi slušně vypadajícího člověka.

Další, již méně častá nebezpečí jsou: přehlédnutí nebezpečného místa po cestě ke zraněnému (jáma, rozlitý olej, led, střepy...), plameny a zejména kouř, elektřina, plyn (respektive oxid uhelnatý, vznikající při hoření, či oxid uhličitý, vznikající kvašením), padající kameny či led ze střechy a další...)


  1. Na prvním místě je bezpečnost Moje vlastní. Když se při zachraňování sami zraníte, nejen že nikomu už nepomůžete, ještě budete potřebovat pomoc sami. Smyslem je pomoci bezpečně. Lze přijmout riziko, ale s rozvahou.
  2. Druzí v bezpečnosti jsou dosud zdraví účastníci situace (spoluzachránci, nezranění účastníci nehody, okolostojící, čumilové, fotografové …) a ti co o situaci ještě nevědí (např.: lidé v autech, kteří se teprv blíží k dopravní nehodě). Ti se dají zachránit nejlépe.
  3. Až třetí v pořadí je samotný zraněný. Tomu, co se stalo, už nezabráníme.

Mechanismus úrazu

Co se stalo? - koukejte, ptejte se, ověřujte.Jde o nemoc nebo o úraz? Je jasná příčina onemocnění nebo zhoršení stavu?

Mechanismus úrazu se může zopakovat – ptáme se, co se stalo, aby se to nestalo znovu nám. Typické jsou dopravní nehody, dále plynné otravy, elektrický proud, padající kamení či led...

Při úrazu je nutné odhalit mechanismy vzbuzující podezření na poranění páteře a vnitřní krvácení. Možnost poranění páteře: náraz v rychlosti větší než 40km/h, pád z dvojnásobné výšky těla (to znamená už takovou výšku, kdy si poraněný stojí na ramenou), přímé násilí na páteř, z těch méně častých pak střelné poranění trupu.

Zjištění možnosti poranění páteře mění náš postup v druhém kroku. Pokud nemusím, tak s člověkem nehýbu. Důvodem pro manipulaci je samozřejmě hrozící nebezpečí!

Na vnitřní poranění usuzujeme z prudkého nárazu na trup (pády, dopravní nehody, údery na břicho/hrudník) opět se snažíme s takovým člověkem pokud možno nehýbat.


Mechanismus úrazu může říci více než současný stav. Pokud je postižený ve špatném stavu - řešíme stav, nikoliv mechanismus. Pokud je v v dobrém stavu-rozhoduje mechanismus, nikoliv stav. Pozor na úlevná shrnutí -„Spadnul ze střechy, ale je v pořádku …“

Množství

Množství zraněných: „Kolik vás bylo?“ - pozor tato na první pohled jednoduchá otázka může být v realitě slušný oříšek, někdo mohl odejít nebo se k situaci naopak nachomýtl jen náhodný kolemjdoucí. Vidíte všechny zraněné? Pro vedoucí skupiny je naprosto nezbytné zabránit ohrožení dosud zdravých (viz bezpečnost).

Kolik je zachránců - kdo vám může pomoci?

Co mohu využít k záchraně? Mám mobil (signál, nabitou baterku)? V každém autě je lékárnička - nemohu ji využít?

Množství materiálu (reflexní vesta, trojúhelník, blikačky na autě, lékárna, další materiál s kterým se dá improvizovat)

Jaká je dostupnost pomoci (Jsem ve městě, kde dojezdový čas záchranky je do 15 minut nebo v horách, kde nejbližší stanice horské služby je tři hodiny cesty v dobrém počasí?)

Čas – podívejte se na hodinky, abyste měli představu jak dlouho záchrana trvá, kdy bude tma...atd.

Shrnutí

Zastav se a Rozhlédni se! Nehrozí nějaké nebezpečí? Co se stalo? Kolik je zraněných? Co a koho mám k dispozici?


Výstřely

  • „K zákroku krokem!“
  • „První dechy investuj do sebe!“
  • „Zachránců tonoucích mají vodníci plný hrnky.“
  • „První krok je krok VZAD.“

Podklady pro dotazy studentů

Co když neposkytnu první pomoc kvůli nebezpečí? Neposkytnutí první pomoci je u nás upraveno v trestním zákoníku § 150: Neposkytnutí pomoci (1)Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Tedy pokud se rozhodnete neposkytnout pomoc, protože se z nějakého důvodu bojíte o svoje bezpečí nebo o bezpečí někoho jiného,je zcela v pořádku pomoci pouze v míře, která žádné obavy nevyvolává(zavolat záchrannnou službu lze téměř vždy).

Jaké je pravděpodobnost nákazy z krve? Je poměrně malá, jenže choroby přenášené krví jsou mnohem nebezpečnější než chřipka. Kapénková infekce (např. chřipka) nás nakazí snadno, ale tímto způsobem se většinou nepřenáší smrtelné nemoci.

Čím se můžu nakazit? Pokud mluvíme o přenosu nemoci krví, tak se nejvíce obáváme nákazy žloutenkou typu B či C, virem HIV, který způsobuje AIDS, ale i některých pohlavních chorob jako syfilis.

Jaké se odhaduje procento lidí, kteří nevědí, že mají žloutenku? Hlavně žloutenka typu C přechází v 70-90% rovnou do chronického stadia…lidi o ní dlouho nemusí vědět. Také inkubační doba je u B a C docela dlouhá (několik týdnů), takže než vypuknou příznaky akutního onemocnění, trvá to. U nás je podle posledních epidemiologických studií výskyt 0,2% tj. každý 500tý člověk má hepatitis = žloutenku. Inkubační doby (=doba než se nemoc projeví) žloutenka B= 50 - 180 dní, žloutenka C= 15 – 180 dní, AIDS – osoba je infekční téměř hned po vstupu infekce, ale než se objeví příznaky, může to trvat i mnoho let..

Jaké jsou druhy žloutenky a jejich výskyt? Žloutenka typu A(ze špinavých rukou, průběh nezávažný),B( přenos krví, sex, průběh závažný),C(krví, sex, průběh závažný, i když dnes už léčitelná),další typy - D, E, G - jsou vzácné a ne tak významné.


Proč 40 km/h? Protože při nárazu v takovéto rychlosti jsou síly působící na všechny zúčastněné (sedící v autě) tak velké, že riziko vnitřního poranění či poranění páteře je nezanedbatelné a je dobré tak se všemi zúčastněnými zacházet. Sražený chodec je v riziku poranění páteře i vnitřního krvácení v podstatě vždy, pokud to opravdu nebylo jen ťuknutí, které bez problémů ustál.

Metodická část

Význam prvního kroku je podceňován téměř ve všech učebnicích první pomoci. Největší důraz na bezpečnost je ve výkladu třeba dát na rizika utopení a dopravních nehod. Pro laiky (někdy i pro zdravotníky) je problém používat rukavice, proto je nutné pracovat i s umazáním od krve.

Protože se s reálným rizikem těžko pracuje v simulacích, je dobré ve výkladu používat reálných příběhů, historek, přiblížení i příkladů - snažit se důležitost prvního kroku ilustrovat na situacích, které se opravdu staly nebo které jsou pro účastníky dobře představitelné.

Pro inspiraci můžete použít události vypsané zde: Černé historky z ČR

Další možností je použít video, např. Video o druhotné bouračce Rockwall Accident Miracle . Jde o nehodu, která skončila bez obětí na životech jen díky tomu, že se jeden z účastníků rozhlížel a všimnul si blížícího nebezpečí, na které pak upozornil i ostatní.


Jednotlivé příklady simulací, kde se pracuje s nebezpečím:

Feťáci - figuranti v různých stavech vědomí, kolem nich rozházené inzulinové stříkačky (nutno předem odstranit jehlu), popř. injekční stříkačky s nasazenou kanylou (opět bez jehly).

Vběhnutí lektora/ů s rozříznutou rukou a nožem. Maskujeme trochou hustokrve na dlani.


Rozebraný elektrický přístroj zapojený prodlužovací šňůrou do sítě, u něj ležící bezvědomý se šroubovákem v ruce (Popř. mikrovlnka nebo televizor mají dostatečně velké kondenzátory k zabití i bez zapojení)

Psychouš s podřezaným zápěstím a nožem v ruce, komunikující , je nutno ho přesvědčit, aby odhodil nůž.

Simulace v koupelně/místnosti/stanu s plynovou karmou či vařičem (nechat vařič hořet, nepouštět "plyn")


Autoři Markéta Haladová, Robert Pleskot, Barbara Nižnanská