Metoda 4.kroků

Z Metodika
Přejít na: navigace, hledání

Metoda 4 kroků je obecnou výukovou metodou Evropské Rady pro Resuscitaci (ERC), kterou používá na svých kurzech jako výukový prostředek k osvojení postupu u možného bezvědomí. Metodu je možné využít pro výuku libovolné dovednosti nebo postupu.


Disclaimer: Tento text popisuje metodu 4.kroků z pohledu jejího možného využití v zážitkovém kurzu. Cílem textu není přesné popsání metodiky ERC ani všech jejích pedagogických aspektů, pouze možnou aplikaci. Pro komplexnější seznámení s metodou doporučujeme absolvovat kurz BLS/AED Instruktor.

obecně

  • Pro efektivní využití je nezbytné naprosto přesné ukazování lektory. Zde je velké nebezpečí především pro kurzy s více lektory. Záklon hlavy je možné provést správně několika způsoby, ale lektoři ho musí ukazovat všichni stejně - u lektorů je nezbytné přesné provedení, u účastníků je třeba funkční provedení (nebazírujeme u nich na detailech).
  • Metoda je vynikající pro nadrilování postupu u bezvědomí a KPR.
  • Její slabinou je odtažitost od reality (nemanipulujeme s reálným člověkem, dýchání se ve skutečnosti nehodnotí, ...)
  • Metoda je vhodná jak pro krátké kurzy (ERC ji používá ve 4 hodinách) tak jako součást dlouhých kurzů v jejich první fázi.
  • ERC má spoustu dalších drobných vychytávek, které již přímo nesouvisí s touto metodou, ale strukturou přednášení obecně. Metodu je dobré nejprve vidět a zažít na vlastní kůži - doporučujeme absolvovat alespoň kurz BLS/AED Provider.


Předvedení postupu v reálném čase a bez komentáře

  • Je nezbytné, aby lektor provedl ukázku zcela správně.
  • Ukázku je možné provést i před velkou skupinou, ale je nezbytné aby všichni dobře viděli.

Postup s komentářem a vysvětlením jednotlivých úkonů

Lektor předvádí postup, vysvětluje, odpovídá na dotazy.

  • Je možné opět provádět i před velkou skupinou.
  • Tato část může být nahrazena i "klasickým" výkladem nebo jiným vhodným předáním informací proč/jak (např. video)

Předvedením postupu lektorem v reálném čase s komentářem jednoho z účastníků

  • Tento krok již vyžaduje malou skupinu (do 6ti osob).
  • Účastníky je nutné seznámit s tím jak bude výuka dále probíhat a co se od nich bude chtít (pokud to již nebylo vysvětleno dříve).
  • Účastník komentuje to, co lektor předvádí svými vlastními slovy.
  • Po předvedení ukázky je vhodné zadat prostor na otázky.

Předvedení postupu účastníkem, další jej komentuje

Účastník provádí ukázku, jeho postup je komentován dalším účastníkem (opakuje se do vystřídání všech účastníků skupiny)

  • Ukázku provádí vždy ten účastník, který u předchozí komentoval; začíná ten, kdo komentoval ukázku lektora.
  • Ostatní účastníci skupiny sledují zasahujícího, na výzvu pasivně asistují zasahujícímu (...potřebuji vaši pomoc, zavolejte na 155...).
  • Před zahájením zásahu popiše účastníkovi zadání situace (Jste na zastávce, vidíte staršího muže jak se zapotácel a sesunul k zemi) - ERC vyžaduje "scénář" pro každého účastníka - bylo by možné zadat jeden společný na začátku, ale i tak je vhodné ho připomenout každému znovu. Zadání a odsouhlasení jeho "pochopení" je zároveň jasným oddělením a odstartováním dalšího "zásahu".
  • V okamžiku, kdy se účastník dostane do bodu, kde ukázka končí mu poděkujeme, ukončíme ukázku a pošleme ho si sednout na své místo.
  • Po posazení následuje krátká zpětná vazba k zásahu:
    • Je třeba snížení lektora na úroveň očí účastníka, adekvátní vzdálenost.
    • Zpětná vazba musí být jasná, stručná krátká.
    • 2-3 pozitivní informace, co udělal účastník dobře
    • 1-2 doporučení/návrhy na zlepšení pro příště.
    • Nejsou-li chyby doporučení nedáváme
    • Pozitivní informace je zároveň "opakováním" pro ostatní členy skupiny - je vhodné tedy "střídat" za co chválíme, aby se postupně ve zpětné vazbě objevily všechny prvky cvičeného postupu. (typicky je většina úkonů správně a proto si můžeme vybírat za co bdueme chválit)
  • Zásah před dalšími 5ti lidmi je pro účastníka stresující - podobně jako simulace nebo zkoušení posunuje tímto vlastní "drilování" do větší reálnosti, co se týše psychické zátěže.
  • Zásah účastníka přerušujeme pouze při fatálních chybách (utvářel by se chybné vzorce).
  • Během zásahu lektor určuje/upravuje realitu (dýchá, jednou se nadechl,...).
  • U delšího zásahu, opakující činnosti je možné účatníka korigovat jednoduchými instrukcemi (rychleji, zpomal, hlouběji, větší záklon,...). Složitější instrukce nebo instrukce v krátkém zásahu vedou spíše k zastavení účastníka a soustředěním se na instrukce - proto je lepší se jim vyvarovat.
  • Případné dotazy odsouváme na konec bloku, až se všichni vystřídají - zodpovídání v průběhu zbytečně rozbíjí výuku a soustředění účastníků (je třeba udržet jejich pozornost plně na učený postup; většina dotazů se netýká techniky a jsou v době nácviku zbytné)