Faktory ovlivňující psychickou náročnost simulací

Z Metodika
Přejít na: navigace, hledání

Autor Robert Pleskot

Míru zážitku a tím i riziko simulace lze ovlivňovat jejími charakteristikami. Při tvorbě simulace a jejím zařazování do programu je nutno "nadávkovat" její emoční i odbornou náročnost

Zvyšování náročnosti zážitku z hlediska studenta

1:1 simulující spolustudent, minimální očekávaná akce zachránce (například má zachytit vrávorajícího omdlévajícího)

1-3:2 simulující spolustudenti, různé stavy z hlediska závažnosti

1:1 simulující lektor s výraznější hereckou akcí, přechod z vědomí do bezvědomí

1:1 simulující externista

Skupina:více externích simulantů

Skupina:více externích simulantů nespolupracující se zachránci (agrese, poruchy chování)

Obecně lze doporučit nepoužívat posledních "stupňů" náročnosti u nepřipravených laiků. Samostatnou kategorií je "skrytá kamera" tj. nahraná situace u neinformovaného záchranáře. Považujeme ji za neetickou, bez pedagogického přínosu.


Neovlivnitelné lektorem

Motivace studenta, se kterou k výuce přistupuje. Paradoxně je ohrožen více motivovaný a mnohem méně lhostejný student. Formální přístup ke školení BOZP je nejlepší prevencí psychických poranění.

Osobnost studenta, jeho předchozí zážitky, vztah ke konkrétnímu tématu simulace

Ovlivňované lektorem

Kdo simuluje?

V následujícím pořadí stoupá náročnost. Především je to otázkou věrohodné herecké akce, plánované změny stavu v průběhu děje a modifikaci scénáře podle činnosti zachránce. Lektor nebo zkušený figurant může dát kvalitnější osobní cílenou zpětnou vazbu.

  1. spolustudent
  2. lektor
  3. externista
  4. externí lektor


Kolik studentů zachraňuje?

Největším přínosem pro realističnost situace je pouze jeden až dva. Tři a více většinou vedou k rozdělení scény, nebo dokonce k nečinnosti části skupiny. Rozdělení scény je přijatelné v případě více figurantů, ale rozbor komplikované situace nemůže postihnout všechny interakce mezi jednotlivými zachránci a figuranty. Některé dovednosti (hlavně manipulace s pacientem s možným poraněním páteře) vyžadují větší skupinu.

Větší skupina zachránců musí používat týmové spolupráce, řízení. Je nutné zvážit, zda týmová spolupráce je cílem kurzu. Naprostá většina laiků v praxi v týmu pracovat nebude, v případě zdravotní události budou koordinovat méně vycvičené náhodné spoluzachránce.


Kolik je figurantů?

S vyšším počtem figurantů stoupá vždy emoční náročnost, minimálně kvůli nepřehlednosti celé scény. Pokud je méně zachránců než figurantů je zapotřebí určit priority a případně i třídit. Problematika třídění (rozhodnutí,komu se věnovat a komu ne) je vysoce náročná a stresuje i profesionály.


Kolik času stráví student nečinností v potenciálně stressové situaci?

Například čekání 10 min do příjezdu "záchranky" u nereagujícího pacienta je hodnoceno jako vysoce stressující.

Jak je realistické maskování?

Použití profesionálních maskérů má svoje pro i proti. Herecká akce je často účinnější než hodinové maskování "vyteklého oka". Přehnané množství "krve a střev" některé zachránce rozhodí a jiným bude k smíchu. Návyk na realisticky zpodobňované násilí v médiích může u některých jedinců vyvolat nereálný "televizní" pocit.

Kolik emocí je v herecké akci?

Je v scénáři plánována agrese vůči zachráncům, opilost, výrazná změna chování?. Výrazná herecká akce simulantů (bolest, utrpení, opilost, agrese, akutní stressová reakce) vždy zvyšuje náročnost simulace.

Přesvědčivý herecký projev zvyšuje vysoce náročnost simulace
Staří lidé, děti vzbuzují vysokou účast a použití jakožto figurantů je nutno zvážit i z hlediska jejich vlastní psychické bezpečnosti
Agrese se může vymknout kontrole, figurant si roli "užívá" bez ohledu na stresovaného záchranáře


Jak hraniční téma se otevírá?

Obecně citlivá hraniční témata (smrt, devastující poranění, rodič-dítě, partnerský vztah) mohou být různě tíživá pro každého jednotlivce. Je lépe je dávkovat opatrně a být připraven ke krizové intervenci. Více viz Rizika zážitku