Automatický externí defibrilátor

Z Metodika
Přejít na: navigace, hledání

Autoři Jan Spilka a Robert Pleskot

Hesla, body výkřiky

Je to reset počítače, nikoliv nahození motoru

Počítač musí být pod proudem (srdce je resuscitováno) a musí mít funkční programy (srdce je schopné vysílat správné signály). Pojem "nahození" je zásadně špatný a není vhodné ho ve výuce používat

Obsahová část:

Souhrn:

1. První krok: Je dostupné AED? Jak je daleko? Je možné pro něj někoho vyslat?

2. Druhý krok: Po rozhodnutí o zahájení masáže se volá 155 a běží pro AED

3. Pouze v případě extrémně snadné dostupnosti (do 100 m) běží zachránce sám

4. Poslouchej AED

5. Stlačování hrudníku přerušujeme pouze v období přímo nařízeném AED

Co se učí:

Osnova:

1. Co je fibrilace a defibrilace.

2. Co je AED.

3. Kde AED najdeme?

4. Jak postupovat při použití AED.

5. Co je při používání AED důležité.


1. Fibrilace a defibrilace

Všechny srdeční buňky mají schopnost vést elektrické signály a stahovat se. Normálně se svalové srdeční buňky stahují koordinovaně, takže dohromady pracují jako účinná pumpa. Mimo jiné díky přesné dráze a směru, jak se elektřina šíří srdečním svalem. Při fibrilaci se elektřina srdečním svalem (jeho komorami) šíří nekoordinovaně, všemi směry a kvůli tomu nemůže pracovat jako pumpa. Srdce se chvěje ale nepumpuje, krev přestává proudit. Fibrilace vzniká při nepohodě srdečních buněk. Nejčastěji při srdečním infarktu, kdy se části buněk nedostává kyslíku.

Člověk s fibrilujícími komorami nedýchá a nereaguje na bolest. Voláme 155. Začínáme KPR – snažíme se nahradit jeho krevní oběh a dýchání. Dodáváme tím kyslík především do mozku a srdce, bez kterých nejde žít. Oddalujeme jejich nevratné poškození a smrt, dokud nepřijede sanitka s defibrilátorem a léky.

Defibrilátor je zařízení, které mimo jiné umí dodat elektrický výboj, a tím umravnit srdeční buňky, které fibrilují. Jde o elektrický reset – stejně jako u počítače, reset vypne zblázněné integrované obvody a často přiměje naše Pentium ke spolupráci. Bohužel ne vždycky.Při zástavě srdce může dojít i k jiným stavům, kdy je defibrilace neúčinná. Je to však mnohdy jediná cesta jak fibrilujícímu srdci umožnit obnovit původní rytmus.

Smysl AED spočívá v tom, že svědci náhlé zástavy oběhu, která je způsobená fibrilací komor s ním mohou defibrilovat dříve než přijede sanitka s vlastním defibrilátorem. Čím dřív defibrilujeme, tím je větší šance na úspěšný reset srdečních buněk.

2. Co je AED?

Automatický externí defibrilátor je mašinka, která umí ve spolupráci se zachráncem sama zjistit, jestli je u člověka se zástavou dechu a poruchou vědomí třeba defibrilovat a umí podat výboj. Jde o krabici, z které vedou dráty k nalepovacím elektrodám. Uvnitř je počítač, který umí po nalepení elektrod přesně vyhodnotit, jestli potřebuje srdce pacienta defibrilaci.

Navíc vám AED bude při resuscitaci říkat, co máte a nemáte dělat, a jak to máte dělat. Některé AED podají výboj úplně samy a některým to musí potvrdit zachránce stisknutím knoflíku.

3. Kde najít AED?

Existují studie, které mapují, kde statisticky nejčastěji dochází k náhlé zástavě oběhu. Jsou to místa s velkou hustotou a obratem lidí. Bývá to na letištích, stadionech, v letadlech, nákupních centrech, kasinech, úřadech, jiných veřejných prostranstvích a ordinacích lékařů. V USA jsou s programem AED nejdále, našinec zaostává. U nás je AED nainstalováno na letišti v Ruzyni, v letadlech mezinárodních linek, některých hotelech, úřadech, supermarketech, radiu Svobodná Evropa aj. (2006). AED mají rovněž některé hasičské sbory a policejní jednotky. V současnosti je zvažováno povinné umístění do sportovišť. Místa s AED označuje mezinárodní symbol AED a o tom, kde je, ví alespoň správce objektu (recepční, pracovníci na informacích atd.)

4. Jak postupovat při použití AED

1. První krok „Rozhlédni se“ v rámci bodu „množství“ zahrnuje i otázky: Je dostupné AED? Jak je daleko? Je možné pro něj někoho vyslat, nebo tam budu muset běžet sám?

2. Druhý krok „Reaguj“ • v případě, že pacient nereaguje a nedýchá normálně, pošlete někoho pro pomoc najděte a přineste AED, je-li k dispozici; • pokud jste sami, použijete mobilní telefon a volejte ZZS - opustit pacienta lze pouze tehdy, když není jiná možnost.

3. Začněte s KPR. Pokud jste sami a AED je ve vaší bezprostřední blízkosti (maximálně 100 m a dostupné), začněte s použitím AED.

4. Jakmile dorazí AED: • zapněte AED a připojte elektrody na holou hruď pacienta; • Je-li více než jeden zachránce, je nejlepší, aby při nalepování elektrod stále pokračovala v KPR; • bezodkladně se řiďte mluvenými / vizuálními instrukcemi; • zajistěte, aby se nikdo pacienta nedotýkal, zatímco AED analyzuje rytmus.

5a. Pokud je výboj doporučen: • zajistěte, aby se nikdo pacienti nedotýkal; • stiskněte tlačítko výboj podle pokynů; • okamžitě začněte KPR 30:2; • pokračujte podle hlasových / vizuálních pokynů.

5b. Není-li výboj doporučen: • okamžitě obnovte KPR; • pokračujte podle hlasových / vizuálních pokynů.

6. Nadále se řiďte dle pokynů AED, dokud: • nepřijede odborná pomoc a nepřevezme si nemocného; • oběť se začne probouzet: hýbe se, otevírá oči a dýchá normálně; • nedojde k vašemu úplnému vyčerpání.

5. Co je při používání AED důležité: 1. AED umí resetovat srdeční buňky, které jsou životaschopné. To je zajištěno včasným a nepřerušovaným stlačováním hrudníku, tedy kvalitní KPR. 2. KPR musí předcházet připojení AED na hrudník (to neplatí pouze, pokud je zachránce sám a AED bezprostředně (do 100m) po ruce). 3. KPR bychom měli provádět i při nalepování elektrod na hrudník. 4. KPR musíme přerušit a nemocného se nedotýkat při analýze rytmu a podání výboje. 5. Riziko poranění zachránce při podávání výboje je nízké, dále jej snižuje použití gumových rukavic. 6. Ihned po výboji je třeba začít s KPR 7. Ne vždycky AED doporučí výboj, pokud ho nedoporučí, neotálíme a začínáme s KPR. 8. Pokud na vás nemocný mluví, nevěřte, že potřebuje defibrilovat.

Co je třeba vědět (odpovědi na LSD)

Srdcem probíhají dráhy (lze si je představit jako kabely) specializovaných srdečních buněk, které způsobují, že se části srdce stahují ve správném pořadí a vzájemné součinnosti. Nejčastější příčinou fibrilace komor je infarkt myokardu (IM). To neznamená, že každý s IM a náhlým bezvědomím má fibrilaci komor. Navíc každá fibrilace jednou skončí a časem přejde v asystolii – srdce nevyvíjí žádnou elektrickou aktivitu a vůbec se nestahuje. Proto se může velice dobře stát, že vám AED nedoporučí výboj. Může se také stát, že výboj sice odstraní fibrilaci komor, ale tu nahradí asystolie nebo jiný nepříznivý srdeční rytmus. Z toho vyplývají dvě zásadní věci: 155 voláme vždy a KPR je základ a je ji potřeba provádět stále, pokud nám to AED při analýze rytmu a podání výboje přímo nezakáže. AED rovněž doporučí podání výboje při komorové tachykardii, při komorové tachykardii, což je tak rychlá srdeční činnost, že může vést k podobným příznakům jak fibrilace

AED jsou velice přesné, k omylům v analýze u nich prakticky nemůže dojít. AED obsahuje baterii, počítač, kabely a nalepovací elektrody. Přístroj na nás mluví a dává nám detailní instrukce. Obsahuje metronom, který nám pomáhá udržet správnou frekvenci kompresí a vdechů při KPR. AED vyrábí řada výrobců v cenových relacích kolem 30 000 (2011).

Výboj by měl být podán nejlépe do tří minut od srdeční zástavy. Pauza mezi přerušením KPR a podáním výboje by měla být v optimálním případě nejdéle 5 sekund. Přístroj vám řekne, kam elektrody nalepit. V zásadě je třeba, aby se srdce nacházelo v prostoru mezi oběma elektrodami. Vedle klasické polohy, kterou vám poradí defibrilátor (první elektrodu napravo od hrudní kosti pod klíční kost, druhou elektrodu vlevo na bok hrudníku středem do úrovně prsní bradavky), lze použít i polohu vlevo zepředu (mimo tkáň prsu) a vlevo zezadu na hrudník, nebo vlevo a vpravo podpaží středem elektrody v úrovni prsních bradavek. Pokud má oběť kardiostimulátor, je třeba použít jednu z alternativních poloh, nebo elektrodu nalepit tak, aby byla nejméně 8 cm od kardiostimulátoru. Defibrilovat pomocí AED lze i děti od jednoho roku. Myslím že to neplatí pro každý přístroj a záleží na dostupnosti elektrod

Pozor, přístroj upravuje sílu základního výboje ale ten je nastaven na dospělého! Většinu AED nemúžeme použít na děti.

Jaké je možné zranění při použití AED?

Existují také jiné defibrilátory? Interní?

Proč není AED dostupný všude?

Co je dobré vědět

Detailní informace lze získat v ERC guidelines 2010 (je tam spousta citací z článků o studiích atd.), další info na: http://www.aed-medi.com, nabídka různých typů: http://www.resuscitace.cz/wp- content/uploads/2011/03/P%C5%98EHLED-NAB%C3%8DDKY-AED-110407.pdf

Defibrilace stránka popisující elektrické děje


Metodická část:

Téma AED je závislé na dostatečně zvládnuté resuscitaci. Jde především o schopnost zjistit nulovou reakci na bolestivý podnět, kontroly dechu a rozhodnutí o nutnosti masáže. Pokud trvá nejistota v okamžitém zahájení srdeční masáže, je třeba projít nácvikem a simulačními scénáři bez AED.

Nutným vybavením je maketa, ideálně funkční trenažér (cena cca 15 000) a mezinárodní logo AED.

Stále zdůrazňujte nutnost provádění kvalitní KPR. Čas, kdy nestlačujete hrudník, musí být co nejkratší. Dříve (2005) se doporučovalo provádět vždy před použitím AED 2-3 minuty KPR. Studie neprokázaly, že by to mělo nějaký přínos (2010). Výboj podejte jak nejrychleji je to možné, ale než je přístroj nalezen, přinesen a elektrody nalepeny, provádějte KPR.

ZDrSEM vlastní trenažér AED s dálkovým ovladačem. Je třeba se s ní seznámit a párkrát vyzkoušet. Základním tlačítkem je č.4.

- Buď můžeme začít výkladem a na konci posluchačům předhodit kena a uvést situaci: „Tady pán se před vašima očima skácel k zemi, jste na letišti a já jsem prsatá blondýna za pultem informací. Začněte jednat! AED mám přitom schované poblíž a na jejich výzvu ho přinesu.“ - Nebo lze začít naostro simulací a pokračovat výkladem s poukázáním na chyby, které zachránci udělali. Můžeme i chválit.


Autoři Jan Spilka a Robert Pleskot

NÁPADY, ZKUŠENOSTI A POSTUPY POPISOVANÉ NA TĚCHTO STRÁNKÁCH JSOU VYZKOUŠENY NA KURZECH ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem